Česky píšící židovští autoři

MAREČEK, Zdeněk. Česky píšící židovští autoři. In Rusinová, Eva. Přednášky a besedy ze XLV. běhu LŠSS. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 162-173. ISBN 978-80-210-5871-2.

Základní údaje

• Originální název: Česky píšící židovští autoři
• Název česky: Česky píšící židovští autoři
• Název anglicky: Czech writing Jewish authors
• Autoři: MAREČEK, Zdeněk (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Brno, Přednášky a besedy ze XLV. běhu LŠSS, od s. 162-173, 12 s. 2012.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/12:00061584
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-210-5871-2
• Klíčová slova česky: Čechožidé; antisemitismus; exil; Egon Hostovský; Jiří Mordechaj Langer; Jiří Orten; Viktor Fischl
• Klíčová slova anglicky: Czech assimilated Jews; anti-jewish discourses; exile; Egon Hostovský; Jiří Mordechaj Langer; Jiří Orten; Viktor Fischl
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam

Anotace

Příspěvek sleduje problém identifikace česky píšících židovských autorů s českou literaturou i jejich vymezování se vůči většinové společnosti. Od Siegfrieda Kappera a Davida Kuha před rokem 1848 až po dobu holokaustu jsou česko-židovské literární vztahy sledovány podrobněji, v období po roce 1945 až po Karola Sidona již stručněji. Pocit jinakosti, jak jej u sebe konstatoval Egon Hostovský navzdory tomu, že podle vlastního prohlášení nebyl vystaven útokům českých antisemitů, je základním rysem většiny těchto děl. Dalším spojujícím prvkem mnoha z nich je existenciální naléhavost, i když asi jen u Jiřího Ortena vedla ztráta dřívějších jistot k tak silné víře v očistnou sílu slova. Po roce 1945 odešla část židovských autorů do exilu. Jen málo z nich zvolilo aliju, vystěhování do Izraele(Viktor Fischl), mnoho z nich se usadilo v západní Evropě nebo USA (František Listopad, Egon Hostovský, Ludvík Aškenázy, Arnošt Lustig, Gabriel Laub).

Anotace anglicky

The contribution studies the self-identification of Jewish authors writing in Czech: their attempts to integrate into and differentiate themselves from the main stream of Czech literature. A particular focus is on the period from the days of Siegfried Kapper and David Kuhn (pre-1848) till 1945. The subsequent developments, featuring Karol Sidon and others, are sketched only briefly. Egon Hostovsky and others mention the lack of fit, despite not having been attacked in an antisemitic fashion. An experience of existential urgency is another common trait of many Jewish authors. Jiri Orten seems particular devoted to the belief in the cleansing power of the word. The contribution studies the self-identification of Jewish authors writing in Czech: their attempts to integrate into and differentiate themselves from the main stream of Czech literature. A particular focus is on the period from the days of Siegfried Kapper and David Kuhn (pre-1848) till 1945. The subsequent developments, featuring Karol Sidon and others, are sketched only briefly. Egon Hostovsky and others mention the lack of fit, despite not having been attacked in an antisemitic fashion. An experience of existential urgency is another common trait of many Jewish authors. Jiri Orten seems particular devoted to the belief in the cleansing power of the word. Following 1945, some jewish authors decided to exile. Only few of the authors have settled in Israel (Viktor Fischl), while many have moved to either Western Europe or the USA (František Listopad, Egon Hostovský, Ludvík Aškenázy, Arnošt Lustig, Gabriel Laub).