How to become an iconic social thinker: The intellectual pursuits of Malinowski and Foucault

BARTMANSKI, Dominik Maksymilian. How to become an iconic social thinker: The intellectual pursuits of Malinowski and Foucault. European Journal of Social Theory. 2012, 15/2012, 4/2012, p. 427-453. ISSN 1368-4310. Available from: https://dx.doi.org/10.1177/1368431011423577.

Basic information

• Original name: How to become an iconic social thinker: The intellectual pursuits of Malinowski and Foucault
• Name in Czech: Jak se stát kultovním sociálním myslitelem: Intelektuální vklad Malinowského a Foucaulta
• Authors: BARTMANSKI, Dominik Maksymilian (616 Poland, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: European Journal of Social Theory, 2012, 1368-4310.

Other information

• Original language: English
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50000 5. Social Sciences
• Country of publisher: United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• Impact factor: Impact factor: 0.811
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/12:00061816
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• Doi: http://dx.doi.org/10.1177/1368431011423577
• UT WoS: 000310734100001
• Keywords (in Czech): Antropologie; charisma; kolektivní reprezentace; Foucault; ikona/kult; Malinowski; performativita; sociální teorie; sociologie vědění; symbolická klasifikace
• Keywords in English: anthropology; charisma; collective representation; Foucault; icon; Malinowski; performativity; social theory; sociology of knowledge; symbolic classification
• Tags: sociology

Abstract

The present article develops a new approach to intellectual history and sociology of knowledge. Its point of departure is to investigate the conditions under which social thinkers assume the iconic reputation. What does it take to become ‘a founding father’ of a humanistic discipline? How do social thinkers achieve the status of a trans-disciplinary star? Why some intellectuals attract tremendous attention and ‘go down in history’ despite personal and professional failures, while others enjoy only limited recognition or simply sink into oblivion, even if they have met all the standards of their day? Quite a few sociologists have tackled this elusive issue. Pierre Bourdieu, Michele Lamont and Randall Collins are among those who fleshed out strong explanatory frameworks. This project adds to this body of knowledge by emphasizing cultural factors that these authors downplayed in their seminal accounts, despite being aware of their significance. By showing why these underdeveloped aspects of their works need to be incorporated into the debate and how this can be achieved, this article introduces a new theorization of the iconic, lasting intellectual reputation substantiated by evidence from the lifeworks of Bronisław Malinowski and Michel Foucault. As such, it aims, minimally, to make sociology of knowledge decisively ‘cultural’. Maximally, it seeks to demonstrate that the iconic success of intellectual intervention in social theory depends on carefully performed and contingently mediated engagement with the binary systems of symbolic classification.

Abstract (in Czech)

Článek poskytuje nový přístup k intelektuální historii a sociologii vědění. Výchozím bodem je zkoumání podmínek, za nichž sociální myslitelé dosáhnou kultovní pověsti. Jak se lze stát otcem zakladatelem humanitního vědního oboru? Jak sociální myslitelé dosahují statusu trans-disciplinární hvězdy? Proč někteří intelektuálové přitahují obrovskou pozornost a zůstávají v povědomí lidí navzdory osobním i profesním pochybením, zatímco jiní se těší jen omezenému uznání či prostě upadají v zapomnění, ačkoli dodrželi všechny požadavky dané doby? Poměrně dost sociologů se pustilo do tohoto těžko postižitelného problému. Pierre Bourdieu, Michele Lamont a Randall Collins patří mezi ty, kteří rozpracovali zásadnější objasňující teze. Tento projekt přidává k tomuto penzu poznání důraz na kulturní faktory, které tito autoři ve svých pracích bagatelizovali, přestože si byli vědomi jejich významu. Poukázáním na to, proč tyto nedostatečně rozvinuté aspekty jejich práce musí být inkorporovány do debaty a jak toho lze dosáhnout, tento článek představuje novou teoretizaci kultovní, trvalé intelektuální pověsti, založené na důkazech díla Bronislawa Malinowského a Michela Foucaulta. Jako takový si klade za cíl, minimálně, udělat sociologii vědění rozhodně kulturální. Maximálně, se snaží prokázat, že kultovní úspěch intelektuální intervence do sociální teorie záleží na pečlivě prováděném a podmíněně zprostředkovaném zapojení se do binárního systému symbolických klasifikací.