Výsledky operační léčby sestupu přední poševní stěny s použitím polypropylenové síťky

HUSER, Martin, Marcela PASTORČÁKOVÁ, Ivan Atanas BELKOV a K. SEDLÁKOVÁ. Výsledky operační léčby sestupu přední poševní stěny s použitím polypropylenové síťky. Online. Česká gynekologie. 2012, roč. 77, č. 5, s. 407-413. ISSN 1210-7832. [citováno 2024-04-23]

Základní údaje

• Originální název: Výsledky operační léčby sestupu přední poševní stěny s použitím polypropylenové síťky
• Název anglicky: Outcomes of anterior vaginal wall repair using polypropylene mesh
• Autoři: HUSER, Martin (203 Česká republika, garant, domácí), Marcela PASTORČÁKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Ivan Atanas BELKOV (203 Česká republika) a K. SEDLÁKOVÁ (203 Česká republika)
• Vydání: Česká gynekologie, 2012, 1210-7832.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30214 Obstetrics and gynaecology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/12:00062408
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova anglicky: pelvic organ prolapse; surgical treatment; polypropylene mesh; efficacy; complications
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Prolaps pánevních orgánů (POP) představuje závažný zdravotní problém snižující kvalitu života ženy. Moderní chirurgická léčba POP využívá k podpoře struktur pánevního dna polypropylenové (PP) implantáty snižující riziko recidivy. Prolaps předního poševního kompartmentu (PPK) představuje nečastější formu POP, kde klasické metody operační korekce mají riziko recidivy až 40 %. Cílem studie je zhodnocení účinnosti systému NAZCA TC (Promedon) v rekonstrukci PPK. Systém je tvořen speciálně upravenou PP síťkou ukotvenou do struktur pánevního dna prepubicky a transobturatorně za pomocí jehlových zavaděčů. Metodika: V období leden 2010 až únor 2011 bylo ošetřeno výše popsanou metodou 21 pacientek s prolapsem PPK III. až IV. stupně podle POP-Q klasifikace. V období 6 měsíců po operaci byl hodnocen stupeň prolapsu PPK systémem POP-Q, délka operačního výkonu, krevní ztráta a závažné operační komplikace. Jako úspěch operace bylo hodnoceno pooperační dosažení stadia 0 nebo I v systému POP-Q. U části pacientek byla k rekonstrukci PPK připojena další vaginální operace. Statistická analýza byla provedena Wilcoxonovým testem za pomocí programu Statgraphics. Výsledky: Ve sledovaném souboru pacientek byl průměrný věk 62,4 plusminus 9,4 let, průměrný body-mass index (BMI) byl 27,5 plusminus 4,1 kg/m2 a průměrná parita 2,2 plusminus 1,4. Průměrný operační čas byl 64,0 plusminus 26,0 minut a krevní ztráta průměrně 185,0 plusminus 17,0 ml. Nezaznamenali jsme žádné závažné peroperační komplikace, pooperačně byla pozorována v jednom případě částečná eroze síťky řešená observací. Operační technika byla v léčbě prolapsu úspěšná v 90,5 % případů. Byl prokázán statisticky významný rozdíl v poloze bodů Aa, Ba a C (p<0,05). Změna polohy ostatních bodů systému POP-Q nebyla statisticky významná. Ve 42,9 % případů byla rekonstrukce PPK kombinována s dalšími vaginálními operacemi (vaginální hysterektomie či kolpoperineoplastika). Závěr: Rekonstrukce PPK pomocí systému NAZCA TC představuje účinnou operační metodu bez zvýšeného rizika významných operačních komplikací pro operatéra erudovaného v klasických technikách rekonstrukce POP. Ke zhodnocení dlouhodobého efektu operační techniky bude nutné delší pooperační sledování.

Anotace anglicky

Pelvic organ prolapse (POP) is a major health concern especially in the elderly women. Anterior vaginal wall prolapse (AWP) represents the most common form of POP with reoperation rate 30–40% when primary treated by anterior colporrhaphy. Modern surgical techniques of POP repair uses polypropylene (PP) mesh implants to better support pelvic structures and lower the risk of recurrence. Aim of our study was to assess the safety and efficacy of anterior vaginal wall prolapse repair using PP mesh system NAZCA TC (Promedon). The kit consists of preformed PP mesh anchored to pelvic structures by two needle inserters via pre-pubic and trans-obturator route. Methods: From January 2010 to February 2011, 21 patients with stage III/IV AWP underwent transvaginal repair with implantation of PP mesh. The stage of POP measured according to POP-Q system, surgery length, blood loss and complications has been evaluated six month after the surgery. Surgery has been assessed as successful when POP stage 0/I o has been reached. In 42.9% of patients AWP repair was combined with other procedures: vaginal hysterectomy or posterior vaginal repair. (Statistical evaluation was done by Wilcoxon test.) Results: The average age of operated women was 62.4 plusminus 9.4 years, average body mass index was 27.5 plusminus 4.1 kg/m2, with overall parity of 2.2 plusminus 1.4 children. The surgery time was 64.0 plusminus 26.0 minutes with average blood loss of 185.0 plusminus 17,0 ml. No serious per-operating complication has been recorded. The objective cure rate at 6 months was 90.5%. Statistically significant difference in the position of points Aa, Ba and C (p<0,05) has been observed. Difference in the position of other POP-Q points has not been statistically significant. Post operatively one case of small mesh erosion managed by observation only has been documented. Conclusion: Transvaginal repair of AWP with polypropylene mesh is an effective and safe technique in the hands of surgeon experienced in classical POP reconstruction techniques. For the assessment of long term efficacy the further follow-up of patients is necessary.