Das Eindringen der Volkssprache in die byzantinische Literatur als eines der Elemente der asteiotes

KULHÁNKOVÁ, Markéta. Das Eindringen der Volkssprache in die byzantinische Literatur als eines der Elemente der asteiotes (Spreading of vernacular language into Byzantine literature as one of elements of asteiotes). Frühmittelalterliche Studien : Jahrbuch des Instituts für Frühmittelalterforschung der Universität Münster. Berlin: Walter de Gruyter & Co., 2012, roč. 45, č. 1, p. 233-243. ISSN 0071-9706.

Basic information

• Original name: Das Eindringen der Volkssprache in die byzantinische Literatur als eines der Elemente der asteiotes
• Name in Czech: Pronikání lidového jazyka do byzantské literatury jako jeden z prvků asteiotes
• Name (in English): Spreading of vernacular language into Byzantine literature as one of elements of asteiotes
• Authors: KULHÁNKOVÁ, Markéta (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Frühmittelalterliche Studien : Jahrbuch des Instituts für Frühmittelalterforschung der Universität Münster, Berlin, Walter de Gruyter & Co. 2012, 0071-9706.

Other information

• Original language: German
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: Literature, mass media, audio-visual activities
• Country of publisher: Germany
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/12:00062618
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): byzantská poezie; lidový jazyk; 12. století; experimenty; městská a dvorská kultura
• Keywords in English: Byzantine poetry; vernacular language; 12th century; experiments; town and court culture
• Tags: rivok
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Die ersten byzantinischen literarischen Experimente mit der 'Volkssprache' stellen eigentlich keine wirkliche volkstümliche Literatur dar und ihr Spezifikum ist enge Verbindung mit dem Phänomen der Gönnerschaft. Diese Anknüpfung an die Gönnerschaft hängt meiner Meinung nach mit dem Eindringen der Volkssprache in die byzantinische Literatur eng zusammen und stellt eine der Äußerungen des höfischen und großstädtischen Milieus der Epoche dar, die man in das Konzept der 'urbanitas/asteiotes' einbeziehen kann. Dieses Phänomen, welches in die Zeit der Regierung Manuels I. Komnenos datiert wird, wird anhand dreier Beispiele (Betteldichtung, Begrüßungsgedichte, Manasses' Chronik) näher untergesucht.

Abstract (in Czech)

Článek se zabývá experimenty s živým jazykem v byzantské poezii 12. století a jejich společnými charakteristickými rysy. Snaží se dokázat, že jsou jedním z výrazů dobové aristokratické a velkoměstské kultury, a zapadají tak do konceptu urbanitas/asteiotes. Analýze jsou podrobeny tři příklady: 1. žebravá poezie, konkrétně díla Theodora Prodroma a básně s jeho jménem spojované (Ptochoprodromika a takzvaný Manganeios Prodromos), 2. anonymní uvítací báseň pro Agnes z Francie, nevěstu Alexia II. Komnena, 3. veršovaná světová kronika Konstantina Manassa. Na těchto experimentálních dílech se pokoušíme prezentovat charakteristické rysy kultivované byzantské literární tvorby spojené s dvorskou kulturou, která právě v tomto období nachází obdobu v soudobé západní literatuře. Jednou z těchto analogií je právě pronikání živého jazyka do literatury.

Abstract (in English)

The paper deals with experiments with vernacular language in Byzantine poetry of the 12th century and their common characteristics, which – as we try to prove – are one of the expressions of contemporary aristocratic and urban culture, and thereby fit into the concept of urbanitas / asteiotes. Three examples are subjected to analysis: 1st begging poetry, specifically Theodore Prodromos's works and poems connected with his name (Ptochoprodromika and so called Manganeios Prodromos's poems), 2nd the anonymous welcoming poem (eisiterioi) for Agnes of France, Alexios II. Komnenos's bride, and 3rd Constantine Manasse's versified chronicle. Using these experimental works, we are trying to present typical features of cultivated Byzantine literature associated with court culture, which, exactly in that period, finds parallels with the contemporary Western literature. One of these analogies is vernacular (or rather living) language spreading into literature.