Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1081783, author = {Špinar, Jindřich and Vítovec, Jiří and Špinarová, Lenka}, article_location = {Brno}, article_number = {2}, keywords = {Aii antagonists; Eprosartan; Secondary prevention of strokes; Systolic hypertension}, language = {cze}, issn = {1212-4540}, journal = {Kardiologická revue}, title = {Eprosartan – duální blokátor AT1 receptorů}, volume = {14}, year = {2012} }
TY - JOUR ID - 1081783 AU - Špinar, Jindřich - Vítovec, Jiří - Špinarová, Lenka PY - 2012 TI - Eprosartan – duální blokátor AT1 receptorů JF - Kardiologická revue VL - 14 IS - 2 SP - 121-125 EP - 121-125 PB - Ambit Media, a.s. SN - 12124540 KW - Aii antagonists KW - Eprosartan KW - Secondary prevention of strokes KW - Systolic hypertension N2 - AII antagonisté v léčbě hypertenze byly nejprve doporučeny především u diabetiků a nemocných s mikroalbuminurií a před 10 lety byly prezentovány a publikovány výsledky čtyř velkých klinických studií s AIIA, které prokázaly významný renoprotektivní efekt těchto léků ve srovnání s placebem (RENAAL a IRMA) a ve srovnání s amlodipinem (MARVAL a IDNT). V roce 2002 byly prezentovány výsledky dvou velkých srovnávacích studií u hypertenze – LIFE – Losartan Intervention For Endpoints a SCOPE - the Study on COgnition and Prognosis in Elderly hypertensives. V roce 2005 byly publikovány výsledky studie MOSES – Morbidity and mortality after stroke, eprosartan compared with nitrendipine for secondary prevention, která přinesla novou indikaci pro sartany – systolická hypertenze a sekundární prevence cévní mozkové příhody. V roce 2008 byla publikována studie ONTARGET v sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. V témže roce publikovaná studie OSCAR ukázala na význam léčby systolického tlaku eprosartanem v prevenci demence. Ve studii MOSES byl u 1 405 nemocných srovnáván eprosartan s nitrendipinem v sekundární prevenci cévní mozkové příhody. Randomizace byla úspěšná bez významných rozdílů v základních charakteristikách. Krevní tlak byl snížen na srovnatelnou míru bez významných rozdílů mezi oběma skupinami po celou dobu sledovaného období (150,7/84 mmHg a 152,0/87,2 mmHg, po podání eprosartanu a nitrendipinu pokles na 137,5/80,8 mmHg, resp. 136,0/80,2 mmHg). Navíc byly průměrné normotenzní hodnoty dosaženy již po třech měsících a 75,5 % dosáhlo hodnot < 140/90 mmHg při podávání eprosartanu a 77,7 % při podávání nitrendipinu. Během následného období došlo k celkem 461 primárním příhodám: 206 u pacientů s eprosartanem a 255 u pacientů s nitrendipinem (95% CI, 0,66–0,96; p = 0,014), kardiovaskulární příhody byly: 77 u eprosartanu a 101 u nitrendipinu (95% CI, 0,55–1,02; p = 0,06), cerebrovaskulární příhody: 102 u eprosartanu a 134 u nitrendipinu (95% CI, 0,58–0,97; p = 0,03). ER -
ŠPINAR, Jindřich, Jiří VÍTOVEC a Lenka ŠPINAROVÁ. Eprosartan – duální blokátor AT1 receptorů. \textit{Kardiologická revue}. Brno: Ambit Media, a.s., 2012, roč.~14, č.~2, s.~121-125. ISSN~1212-4540.
|