KOLÁŘOVÁ, Ivana. Odraz setkání generací z různých století v jazyku novely Otakara Bystřiny (Chance meeting of Generations´from Different Centuries and Reflection of the Meeting in the language of the novella by O. Bystřina). In Konflikt pokoleń a różnice cywilizacyjne w języku i literaturze czeskiej. 1st ed. Poznań: Uniwersytet im. A. Mickiewicza w Poznaniu, 2012. p. 423-434. ISBN 978-83-63090-24-1.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Odraz setkání generací z různých století v jazyku novely Otakara Bystřiny
Name in Czech Odraz setkání generací z různých století v jazyku novely Otakara Bystřiny
Name (in English) Chance meeting of Generations´from Different Centuries and Reflection of the Meeting in the language of the novella by O. Bystřina
Authors KOLÁŘOVÁ, Ivana (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition 1. vyd. Poznań, Konflikt pokoleń a różnice cywilizacyjne w języku i literaturze czeskiej, p. 423-434, 12 pp. 2012.
Publisher Uniwersytet im. A. Mickiewicza w Poznaniu
Other information
Original language Czech
Type of outcome Chapter(s) of a specialized book
Field of Study 60200 6.2 Languages and Literature
Country of publisher Poland
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Publication form printed version "print"
RIV identification code RIV/00216224:14410/12:00063003
Organization unit Faculty of Education
ISBN 978-83-63090-24-1
Keywords in English confrontation of life style; generation; structure of literary texts; language means of different generation
Tags Reviewed
Changed by Changed by: PhDr. Ivana Kolářová, CSc., učo 44114. Changed: 15. 3. 2013 15:54.
Abstract
Stať je založena na analýze jazyka novely O. Bystřiny – podle některých literárních vědců nedoceněné a prezentuje její výsledky. Soustředí se na výzkum stavby textu uměleckého díla líčícího střet životních stylů dvou diametrálně odlišných období a setkání příslušníků odlišných generací s odlišným přístupem k životu a odlišnými hodnotami. Na konci 18. století, tj. v době, v níž i po zrušení poddanství trvá robota, lidé musejí na příkaz vrchnosti pracovat neustále na jejích polích i za cenu toho, že nedokážou sklidit vlastní úrodu. Atmosféra tohoto času je naplněna obavami, až tísní, zdůrazňována je i velká bída a u většiny lidí vyčerpání na pokraji vlastních sil. V literárním obrazu tohoto období jsou spíše okrajově konfrontovány postoje téměř osmdesátiletého stařečka Šelepy a malé skupiny mladších obyvatel vesnice, kteří protestují proti těžkým životním podmínkám. Pro stařečka Šelepu je cestou k překonávání překážek především hluboká víra, pevný vztah k ženě Barborce a soustředění úsilí na péči o děti. O sto let později se střetávají životní hodnoty stařečka Šelepy, který se skokem v čase ocitne v rodné vesnici Věrovanech koncem 19. století, s životními hodnotami a potřebami obyvatel Věrovan této doby: osmdesátiletý člověk se dostává z konce 18. století do zcela jiné reality, v níž je životní úroveň i prostých vesničanů mnohem vyšší než v roce 1790, z období roboty přichází do období svobody, v němž přestává být zdůrazňována pouze poslušnost a víra a v němž i obyčejní lidé, kterým „kouká sláma z bot“, tráví určitý čas bezstarostnou zábavou (chodí na bály, baví se vyprávěním veselých historek při posezení v hospodě). Stařeček se setkává též technickými vymoženostmi (např. s vodní pumpou, jízdním kolem, automobilem, vlakem…), které na něj působí jako nevysvětlitelné úkazy, a proto jej až děsí.
Abstract (in English)
The treatise is focused on analysis of the text of the novella by O. Bystřina and presents results of that text analysis: eighty-year-old man Izidor Šelepa gets due to coincidental time transition from the end of 18th century, when he lives in the village Věrovany, into the end of 19th century into the same village. In 18th century he is reconciled himself with the poverty, with the statute labour, he is damns people from his village who speak the against the manorial lords and against difficult condition of life. In 19th century, in the period of freedom and in better life, when people spend some time by entertainment, Izidor Šelepa does not understand the life of peoples of Věrovany, he is almost taken surprise and unawares by some technological conveniencies (bicykle, vehicle, train with the steam engine...). There are two of Czech language structure in the text of the novella: literary Czech with some bookish language form – coupling with genitive: nezbylo času na dlouhé přemýšlení; už toho všeho není; který podobného utiskování sedláků netrpěl; uncommon word binding with prepositions: nastal čas vhodný ku pracím polním; poslední (syn) dostal se za lokaje k panu barónovi do Olomouce; and dialect from the region Haná of Central Moravia (vernacular words hradčica, čagan, glvať). There is one typical vernacular grammatical form in the text: 3. Person in the plural is used as a pronouncement of respect withthe old man – Izidor Šelepa. Author O. Bystřina use the language grammatical form only when he is speaking about Izidor Šelepa (speaking about other persons he is using only 3. Person in the singular) – see for example: Žádný v dědině nepamatuje, že by to numero bylo bývalo jednou gruntem, jak stařéček Šelepa houževnatě se vzpírali.
PrintDisplayed: 1. 7. 2022 05:02