Vliv malých dávek vína či jiných alkoholických nápojů ná lidské zdraví a delku života

KADAŇKA, Zdeněk. Vliv malých dávek vína či jiných alkoholických nápojů ná lidské zdraví a delku života. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. Praha: Česká lékařská společnost J.E.Purkyně, 2012, roč. 75, č. 5, s. 536-543. ISSN 1210-7859.

Základní údaje

• Originální název: Vliv malých dávek vína či jiných alkoholických nápojů ná lidské zdraví a delku života
• Název anglicky: The effect of small amounts of wine or other alcohol drinks on human health and longevity
• Autoři: KADAŇKA, Zdeněk (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha, Česká lékařská společnost J.E.Purkyně, 2012, 1210-7859.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30000 3. Medical and Health Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Impakt faktor: Impact factor: 0.372
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/12:00063437
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• UT WoS: 000309087800001
• Klíčová slova česky: příjem alkoholu; víno; resveratrol; zdraví; délka života
• Klíčová slova anglicky: alcohol consumption; wine; resveratrol; health; length of life
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

V posledních 20 letech se opakovaně objevují v médiích i ve vědeckém písemnictví informace o tom, že pravidelné mírné pití alkoholických nápojů, především červeného vína, je zdraví prospěšné. Podnětem k této explozi informací se stal tzv. francouzský paradox. Jedná se o označení stavu, kdy francouzská populace stravující se nezdravě (nadbytkem nasycených tuků – sádlo, máslo, tučné sýry a maso) má výskyt kardiovaskulárních příhod podstatně nižší než např. v USA, ale i některých zemích Evropy. Povrchní pohled na stravovací návyky lidí ve Francii či jiných jižních evropských států, kde je nízký výskyt kardiovaskulárních chorob, ukazuje na pravidelné pití vína. Rovněž řada epidemiologických studií hodnotící vliv požívání alkoholických nápojů na mortalitu, výskyt srdečních infarktů a mozkových cévních příhod ukazuje, že mírné pití je příznivější než úplná abstinence. Ve víně, zvláště v červeném, se potom nacházelo velké množství látek s příznivým účinkem na cévní systém – především polyfenoly. Z nich se nejvíce studoval experimentálně efekt resveratrolu na kvasinkách, vinných muškách, myších apod., a výsledky ve většině případů ukazovaly pozitivní účinek na řadu různých parametrů (mortalitu, délka života, ochranu srdce, rozvoj aterosklerózy). Nicméně tento efekt se objevoval až po vysokých dávkách, které by při humánních poměrech odpovídaly dávce několika set litrů vína/den. Ve víně však byly objeveny další látky (na příklad prokyanidiny) s kardioprotektivním účinkem v dávkách, jež by bylo možno dosáhnout mírným pitím. Nicméně mnoho příznivě působících látek se nachází ve stejném (i větším) množství i v ovoci, např. v jablkách nebo brusinkách. Autor se je snaží orientovat posluchače v této problematice a formulovat praktická doporučení konzumaci alkoholu.

Anotace anglicky

Over the past 20 years, articles in press, and even scientific literature, have repeatedly been suggesting that regular consumption of small amounts of alcohol, in particular red wine, may have positive effects on human health. Much of the matter fuelling an explosion of such information, is derived from what has become known as the "French paradox". This is based on the observation that French population has relatively low incidence of coronary heart disease, despite having a diet relatively rich in saturated fats. One hypothesis presented to explain this anomaly postulates that the answer may lie in the regular intake of wine with meals that is such an integral part of life in France: a very attractive explanation. The idea is supported by many epidemiological studies showing that mild alcohol consumption improves general mortality, especially in terms of cardiovascular and cerebrovascular diseases. Thus it appears that abstinence from alcohol is worse than mild consumption. Apart from alcohol, wine contains a number of compounds, including polyphenols, that could be responsible for this cardioprotective effect through their antioxidant properties. Polyphenol resveratrol has been the most frequent subject of study in experimental research, using yeasts, drosophila, mice and rats, and it usually has positive effects on a number of parameters (mortality, longevity, cardioprotection, atherosclerosis). However, this effect has only been present at doses that are unthinkable to achieve in humans. Procyanidins are also polyphenols that may be found in wine, in larger amounts than resveratrol, and may potentially be responsible for cardioprotection. However, some fruits - apples, cranberries etc. also contain procyanidins in similar amounts. The author addresses the means and methods of reviewing the information in order to increase understanding of this topic and attempts to formulate practical recommendations based on sound evidence.