k 2012

La « modernisation » de vieux sujets par Julius Zeyer ; les relations franco-tchèques dans l’œuvre de Zeyer

NOVOTNÁ, Miroslava

Basic information

Original name

La « modernisation » de vieux sujets par Julius Zeyer ; les relations franco-tchèques dans l’œuvre de Zeyer

Name in Czech

„Modernizace“ starých námětů Juliem Zeyerem; francouzsko-české vztahy v díle Julia Zeyera

Name (in English)

"Modernization" of old subjects by Julius Zeyer, Czech-French relations in the work of Zeyer

Authors

NOVOTNÁ, Miroslava

Edition

Le « néo » dans les cultures européennes : sources, héritages et réécritures dans la littérature, 2012

Other information

Language

French

Type of outcome

Prezentace na konferencích

Field of Study

Literature, mass media, audio-visual activities

Country of publisher

France

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Education

Keywords (in Czech)

kultura; literatura; Julius Zeyer; adaptace;

Keywords in English

culture; literature; Julius Zeyer; adaptation

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 4/3/2013 13:21, PhDr. Miroslava Novotná, Ph.D.

Abstract

V originále

L’objet de la présente intervention cherche à éclaircir l’importance d’un écrivain tchèque de la seconde moitié du XIXe siècle non seulement pour la littérature tchèque, mais aussi pour la littérature « européenne ». Julius Zeyer, considéré comme le plus francophile de tous les écrivains tchèques de la fin du XIXe siècle, a choisi la méthode de l’adaptation plutôt que celle de la traduction pour présenter les ouvrages d’anciennes époques, de diverses cultures, de diverses nations. Mais c’était surtout les cultures tchèque et française qui étaient toujours au centre de son attention créatrice.

In Czech

Naše přednáška se pokusí objasnit význam českého spisovatele druhé poloviny devatenáctého století nejen pro českou literaturu, ale také pro literaturu evropského rozsahu. Julius Zeyer byl považován za nejfrankofilnějšího ze všech českých spisovatelů konce devatenáctého století. Metodu adaptace považoval ve své době za velmi důležitou (důležitější než literární překlady) pro představení a pochopení děl dávných dob, různých kultur a různých národů. Byla to však právě česká a francouzská kultura, které byly neustále v centru jeho tvůrčí pozornosti.