Teritoriálně a sociálně podmíněné diference v jazyce soukromé korespondence

HLADKÁ, Zdeňka. Teritoriálně a sociálně podmíněné diference v jazyce soukromé korespondence. In Hladká, Zdeňka a kol. Soukromá korespondence jako lingvistický pramen. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 61-98. ISBN 978-80-210-6140-8. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-6140-2013.

Základní údaje

• Originální název: Teritoriálně a sociálně podmíněné diference v jazyce soukromé korespondence
• Název anglicky: Territorially and socially dependent differences in the language of private correspondence
• Autoři: HLADKÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Vyd. 1. Brno, Soukromá korespondence jako lingvistický pramen, od s. 61-98, 38 s. 2013.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/13:00066013
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-210-6140-8
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-6140-2013
• Klíčová slova česky: Korpus soukromé korespondence (KSK-dopisy); lingvistické využití korespondenčních textů
• Klíčová slova anglicky: Corpus of Private Correspondence (KSK-dopisy); using correspondence for purposes of linguistic research
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Soukromé dopisy jsou mj. cenným materiálem pro studium dynamiky vztahu mezi spisovnou podobou národního jazyka a jeho nespisovnými varietami. Kvantitativně orientovaná analýza opřená o Korpus soukromé korespondence [HLADKÁ a kol. 2005] se pokouší zjistit, jak rys "mluvenosti" v neformálních osobních dopisech narušuje tradiční sepětí psané formy se spisovností, které nespisovné prvky jsou pro tento hraniční typ psaných textů přijatelnější a které méně, a zejména do jaké míry je užití nespisovných prostředků v osobní korespondenci vázáno na teritoriální zázemí pisatele. Sledovány jsou jevy z oblasti hláskosloví a morfologie, hlavní pozornost je soustředěna na diference mezi územ českým, moravským a slezským. Analýza svými výsledky přispívá i do stále aktuální, reálnými daty však ne vždy dostatečně podložené diskuse české lingvistiky o rozsahu expanze obecné češtiny na východ území českého národního jazyka a o teritoriálních rozdílech ve funkční šíři spisovného jazyka. Okrajově se věnuje i aspektům sociolingvistickým, konkrétně působení faktoru pohlaví, věku a vzdělání na výběr jazykových prostředků. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů publikace je prezentace různých přístupů k lingvistické reflexi korespondenčních textů, jsou v kapitole detailně popsány i užité metodické postupy, mj. výpočet tzv. korigované frekvence ([ESVAN 2006]), která simuluje rovnoměrnou strukturaci korpusů z hlediska sociolingvisticky relevantních parametrů.

Anotace anglicky

Private correspondence is a valuable source e.g. for the purpose of studying the dynamism of relationships between the standardized form of a language and the non-standard varieties. An analysis orientated on quantitative phenomena and based on the Corpus of Private Correspondence [HLADKÁ et al. 2005] strives to find out how the features characteristic of spoken language used in informal private letters affect the traditional correlation of written form and standard language, which substandard means of expression are more acceptable and less acceptable in this borderline type of written texts and especially to what extent using substandard means of expression in private correspondence depends on the territorial background of the author. Attention is paid to elements from the spheres of phonology and morphology, the main focus being on the differences between Czech, Moravian and Silesian usage. Results of this analysis also contribute to discussions that are currently taking place in present-day Czech linguistics and sometimes lacking a basis of this kind, namely to discussions concerning the extent to which Common Czech expanding to the eastern part of the Czech territory and also to discussions concerning territorial differences in the spectrum of functions of the standard language. Other aspects are taken into consideration as well, namely sociolinguistic aspects, such as the influence of gender, age and education on the choice of means of expression. Since one of the aims of the book is to present various approaches towards a linguistic reflection of correspondence, a detailed description of methodology is included in this book as well, including the calculation of corrected frequency ([ESVAN 2006]), which simulates even structuration of corpuses from the viewpoint of relevant sociolinguistic parameters.

Návaznosti

• GAP406/10/0823, projekt VaV: Název: Soukromá korespondence 20. století. Rozšíření korpusových zdrojů, nové možnosti lingvistického využití

Investor: Grantová agentura ČR, Soukromá korespondence 20. století. Rozšíření korpusových zdrojů, nové možnosti lingvistického využití