Život a pocity nekriminálních pedofilů - výsledky výzkumu 2012 XXV. Bohnické sexuologické dny 2013, Praha Mgr. Karel Žák, PhDr. Jitka Reissmannová, Ph.D. V rámci tvorby diplomové práce Život a pocity nekriminálních pedofilů (Žák, 2012a) jsem chtěl hlouběji nahlédnout do aspektů života a pocitů pedofilně zaměřených jedinců. Práce se opět zaměřovala na neklinické skupiny pedofilů, tedy především na ty pedofily, kteří děti nezneužívají a kteří se tudíž nacházejí mimo odborný dosah sexuologů. K účasti ve kvalitativně-kazuistickém výzkumu proto byli vyzváni dobrovolníci z řad pedofilně zaměřených jedinců, kteří se vyskytují v rámci české a slovenské internetové komunity k vyplnění anonymního internetového dotazníku, který byl agitován na českém GL a BL fóru (v dubnu roku 2012 byla tato fóra, běžící na bezplatném hostingu, provozovatelem hostingových služeb zrušena), na webové stránce www.pedo.cz a na stránkách Českolovenské pedofilní komunity www.pedofilie-info.cz a přilehlém fóru (ČEPEK, 2012). Dotazník sestávající ze 140 otázek vyplnilo celkem 36 respondentů, z toho bylo 17 heterosexuálních pedofilů, 17 homosexuálních pedofilů, 2 pedofilové se označili jako bisexuální. V dřívějších výzkumech podobného charakteru přitom výrazně převažovala skupina homosexuálních pedofilů - ve studii Wilsona a Coxe (1983) je uvedeno 71% homosexuálních, 12% heterosexuálních a 17% bisexuálních pedofilů, v Lipské studii, kterou provedl Vogt (2006), je uvedeno 84,7% homosexuálních, 9,7% heterosexuálních a 5,6% bisexuálních pedofilů. Dále uvádím přehled některých zjištěných charakteritik souboru respondentů: Průměrný věk Průměrný věk všech respondentů byl 26,7 let, nejmladšímu bylo 17 let, nejstaršímu 47 let. Rodinný stav 92% respondentů je svobodných, 2 respondenti byli ženatí, 1 respondent rozvedený. Pracovní stav 39% studenti, 42% pracující, 19% nezaměstnaní Náboženství 47% ateisté, 53% věřící (17% katolíci, 8% protestanti, 17% obecně křesťanství bez příslušnosti k církvi, 11% uvedlo jiný druh víry) Abúzus tabáku, alkoholu a drog Cigarety - 72% nekuřáci, 28% kuřáci Alkohol - 14% abstinenti, 36% konzumenti, 44% se občas opije, 6% pije alkohol ve velké míře „Lehké drogy” (marihuana) - 66% nikdy, 28% příležitostně, 6% často Práce s dětmi 56% respondentů pracuje nebo někdy v minulosti pracovalo s dětmi, 44% nikdy s dětmi nepracovalo Pohlavní život Průměrný věk prvního pohlavního styku respondentů byl 22,5 let, průměrný věk partnera/partnerky při prvním pohlavním styku byl 20,6 let Využití sexuologické pomoci 11% sexuologa navštěvuje, 25% v minulosti navštěvovalo, 64% nikdy nenavštívilo, 6% bere medikamenty na utlumení sexuality, 8% tyto léky bralo v minulosti, 86% respondentů léky na utlumení sexuality nikdy nebralo Další vybrané charakteristiky vč. rozdělení na homosexuální a heterosexální pedofily: charakteristika heterosexuální homosexuální spodní věk přitažlivosti 4,8 let 5,9 let horní věk přitažlivosti 12,2 let 13,4 let věk při zamilování 20,1 let 21 let věk dětí při zamilování 7,9 let 9,8 let nejčastější délka zamilování 3 roky 2 roky touha počkat na dítě, než dospěje 82% 41% touha vyznat dítěti lásku 35% 53% přitažlivost dospělých osob 65% 53% zamilovali se do dospělé osoby 47% 35% vztah s dospělou osobou 29% 24% neměli pohlavní styk 47% 47% Všechny další zjištěné charakteristiky souboru respondetů i s podrobným komentářem a autentickým výpisem odpovědí respondentů, jejich pocitů, prožívání jejich života apod. jsou uvedené v diplomové práci Život a pocity nekriminálních pedofilů (Žák, 2012a). Ze zjištěných dat vyplývají následující vybrané problémové okruhy: PROBLÉMOVÝ OKRUH č. 1: Nedostatečná preventivní práce s mladými pedofily, nedostupnost informací a negativní náhled veřejnosti na pedofilii přispívá ke špatnému psychickému stavu mladých jedinců, kteří zjišťují zaměření své sexuální orientace směrem k dětem, což může mít za následek kromě zvýšeného rizika sebevraždy i zvýšení rizika pohlavního zneužívání dětí z jejich strany. Z dotazníku totiž mimo jiné vyplývá: Respondenti uváděli svůj věk, kdy zaznamenali první indicie, že by mohlo být „něco jinak”, v rozmezí 7 až 18 let, nejčastěji ve 13 letech. To potvrzuje naše předchozí domněnky, že člověk si všimne prvních projevů odlišné sexuální orientace nejčastěji na začátku puberty. Respondenti sami sobě přiznali odlišnou sexuální orientaci ve věku v rozmezí 12 až 36 let, průměrně i nejčastěji v 17 letech. Celkem 6 (17%) respondentů starších 15 let mělo sexuální kontakt s osobou pod 15 let (uveden je věk respondenta a věk dítěte v době sexuálního kontaktu, jednotliví respondenti jsou odděleni středníkem): 17-10, 17-14; 16-8; 20-7, 20-8; 18-10; 15-12; 19-7. Jednalo se o 3 případy masturbace dítěte a 3 případy orálního uspokojování dítěte. 3 respondenti byli trestně stíháni, 3 zůstali bez trestního stíhání. Průměrný věk respondentů při deliktu byl 18 let! Připomeňme, že pedofilové obvykle narážejí při rozpoznávání svého sexuálního zaměření na několik zcela základních problémů, které jim mohou zpracování a vyrovnávání se se skutečností, že je jejich sexualita zaměřena na děti, velmi komplikovat. Patří sem například negativní náhled společnosti na pedofily a pedofilii, který vychází z předsudečného opovrhování pedofily jako skupinou lidí, kteří zneužívají děti - toto neinformovanou veřejností stotožnění pojmu pedofilie s pohlavním zneužíváním dětí je tak silné, že i když mladý člověk podvědomně cítí, že se mu líbí / že jej přitahují děti, neztotožní svoje cítění s pojmem pedofilie, protože dětem ubližovat nechce, naopak většinou cítí velkou krásu, když nějaké dítě vidí, a tudíž si nepřizná, že by mohl být pedofil. Pedofilům může proto zjištění odlišné sexuální orientace způsobit značné těžkosti. V dotazníku uvedlo celkem 83% respondentů, že v minulosti zažilo (64%) nebo v současnosti zažívá (19%) období depresí či sklonů k sebevraždě, jen 17% respondentů takové období neuvádí. Tato skutečnost se dá považovat za významný rizikový faktor, který může kromě možných sebevražedných sklonů mít za následek i spáchání deliktu. Z hlediska možného spáchání deliktu ze strany pedofilů považuji za obecně nejrizikovější faktor nepříznivý duševní stav pedofila – jedinec s nedostatkem empatie, sebeovládání, sounáležitosti se společností, s nedostatkem dobré vůle a úcty k ostatním, zejména dětem, s manipulativní povahou, nedostatkem sebereflexe a vnímání společenských poměrů či signálů z okolí, dále jedinec, který neví, že jeho erotické preference směřují k dětem, ale také především jedinec, který nemá co ztratit – který nemá přátele, smysl života a který cítí odsouzení za svoje erotické cítění, aniž by předtím někdy dětem ublížil, je dle mého názoru svému okolí a především dětem opravdu nebezpečný (Žák, 2012b). Z výše uvedených faktů vyvstává následující základní problémový okruh: Nedostatečná preventivní práce s mladými pedofily, nedostupnost informací a negativní náhled veřejnosti na pedofilii může mladým lidem, kteří zjišťují, že je jejich sexualita zaměřena směrem k dětem, způsobit řadu naprosto zbytečných komplikací a co je zásadní - může přispět k tomu, že tento člověk zneužije dítě. Jako jedno z možných řešení, jak takové situaci předejít, vidíme nejen v osvětě veřejnosti, ale také v poskytnutí objektivních informací o parafiliích již lidem v pubertě, a to zařazením stručných informací o pedofilii (či obecně o sexuálních deviacích) do sexuální výchovy; 97% respondentů našeho dotazníku je pro povinné zařazení informací o pedofilii do sexuální výchovy na 2. stupeň ZŠ. Připomeňme, že první indicie odlišné sexuální orientace uváděli respondenti průměrně ve 13 letech, přiznání si odlišné sexuální orientace uvádějí v 17 letech a ti, kteří uvedli spáchání deliktu, spáchali delikt průměrně v 18 letech, tedy v době, kdy svou sexuální orientaci teprve odhalovali. Zařazení objektivních informací o pedofilii do sexuální výchovy na 2. stupni ZŠ proto považujeme za velmi potřebné a domníváme se, že by se tak mohlo mnohým deliktům ze strany „mladých” a se svou sexualitou „nevyrovnaných” pedofilů předejít. PROBLÉMOVÝ OKRUH č. 2: Neexistuje literatura, která by pedofilům sdělila, co je ve vztahu k dětem dobré nebo špatné a proč. 72% respondentů našeho dotazníku uvedlo, že vnímá nedostatek odborné literatury pro pedofily. Dobrým důvodem, proč by měla nějaká literatura pro pedofily existovat, je i fakt, že 22% respondentů uvedlo, že ze strany dítěte dobrovolný a dítětem chtěný sexuální kontakt NEMŮŽE tomuto dítěti ublížit. Myslíme si proto, že by pedofilové měli mít k dispozici nějaký edukační materiál, který jim kromě obecných informací mimo jiné také zdůvodní, na co by si ve vztahu k dětem měli dát pozor, čeho by se měli vyvarovat, co je ve vztahu k dětem dobré a co špatné, jak by se měli k dětem v některých obecných situacích chovat, a také čím vším mohou dítěti ublížit, vč. skutečnosti, že i dobrovolný a dítětem chtěný sexuální kontakt může dítěti ublížit. Jako jedno z možných řešení vidíme přímou edukaci pedofilů jednak prostřednictvím „příručky pro pedofily”, kterou plánujeme ve spolupráci s odborníky sexulogy a psychology vytvořit, ale také prostřednictvím internetových komunit pedofilů, které jsou proti jakýmkoliv sexuálním kontaktům s dětmi - příkladem takové internetové komunity je např. již zmiňovaná Československá pedofilní komunita (ČEPEK, 2012). PROBLÉMOVÝ OKRUH č. 3: Pedofilové se bojí vyhledávat odbornou pomoc. Tento problémový okruh úzce souvisí s problémovým okruhem č. 1. Aby se pedofilové nebáli vyhledávat odbornou pomoc, nesměli by mít pocit, že když se někomu se svou odlišnou sexuální orientací svěří, tak okamžitě je bude daný jedinec považovat za dětem nebezpečnější a z tohoto titulu bude požadovat, aby se jakémukoliv sociálnímu kontaktu s dětmi vyhýbali. Pokud se nikomu nesvěří, tak jim toto nehrozí. V dotazníku 77% respondentů uvedlo, že by uvítali anonymní internetovou poradnu, 54% respondentů vyjádřilo, že by uvítali individuální poradenství ve specializovaném poradenském centru (kamenná pobočka), kde by dle názoru 81% respondentů vedle odborníka sexuologa nebo psychologa, kteří by k pedofilům přistupovali bez předsudků, měl ideálně také působit z důvodu lepšího vcítění se do problémů klientů stejně zaměřený odborně proškolený pedofil. V tomto ohledu velmi vítám aktivitu pana Jiřího Fx100d (2012) a přikládám jeho komentář: „Nedávno jsem se dočetl v jednom článku (iDnes.cz, 2012), který pojednával o vzácném onemocnění zvaném tuberózní skleróza, jak se jedna z maminek dítěte postiženého touto nemocí svěřila, že jí velmi pomohla zahraniční asociace této nemoci a její web. Získala zde nejen cenné informace a kontakt na odborníky, ale nejvíce ocenila fakt, že zjistila, že „v tom není sama“. Pedofilie žádnou podobnou asociaci pro pomoc lidem, kteří jsou jejími nositeli, nemá a dosud neexistovalo místo, kde by pedofilové mohli nalézt anonymní odbornou pomoc, objektivní informace o pedofilii (a ne jen o jejích možných patologických projevech) nebo třeba jen to, že nejsou jediní s tímto problémem. Na internetu jsem proto založil webovou stránku www.pedofilie-info.cz, na které mají pedofilové možnost nejen nalézt informace, životní příběhy jiných pedofilů nebo možnost diskutovat s jinými pedofily pomocí fóra či chatu, ale naleznou zde i možnost položit anonymní dotaz vybraným sexuologům pomocí internetové poradny.” Jediná anonymní internetová poradna v ČR i na Slovensku, která se specializuje na pedofilii a ve které odpovídají i někteří sexuologové, tedy funguje od listopadu 2011 právě na stránkách Československé pedofilní komunity www.pedofilie-info.cz (ČEPEK, 2012). Prozatím bylo prostřednictvím poradny položeno 30 dotazů, přičemž na stránky od jejich založení přišlo již mnoho „nových“ pedofilů, kteří zjišťují, že se svým „problémem” nejsou sami. Stránka rovněž pomáhá i lidem, kterým se pedofil svěří, nebo lidem, kteří mají „podezření”, že někdo z jejich okolí by mohl být pedofil. Považuji proto tuto ojedinělou aktivitu pana Jiřího a jeho dalších několika spolupracovníků za velmi prospěšnou. Podrobnější informace o dalších aspektech pedofilie a jevů s ní souvisejících se můžete dočíst v již zmiňované bakalářské (Žák, 2009) či diplomové (Žák, 2012a) práci, které jsou obě veřejně dostupné v online Archivu závěrečných prací studentů Masarykovy univerzity na adrese http://is.muni.cz. Kontakt na autory: Mgr. Karel Žák, email: karelzak@kazaweb.cz, web: http://is.muni.cz/osoba/174448 PhDr. Jitka Reissmannová, email: jituler@post.cz, web: http://is.muni.cz/osoba/23275 Použitá literatura: ČEPEK. Československá pedofilní komunita – informační web o pedofilii [online]. 2012. Dostupné na Internetu: . FX100D, Jiří. Kontakt: Email: fx100d@centrum.cz, ICQ: 403-064-903, Web: Jirkova stránka [online]. 2012. Dostupné na Internetu: . iDNES.cz. Syn měl už před narozením nádory na srdci, má tuberózní sklerózu [online]. 8. 2. 2012. Dostupné na Internetu: . VOGT, Horst. Pedophilia: The Leipziger Study of the Social and Psychical Situation of Pedophilic Men. Anglický překlad originálu: Pädophilie: Leipzicher Studie zur gesellschaftlichen und psychischen Situation pädophiler Männer. Pabst Science Publishers, Lengerich, 2006. ISBN 978-3-89967-323-4. Dostupné na Internetu: . WILSON, G. D., COX, D. N. The Child-Lovers: A Study of Paedophiles in Society. Peter Owen Publishers, 1983. ISBN 0-7206-0603-9. Dostupné na internetu: . ŽÁK, Karel. Pedofilie: bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví. Brno, 2009, 78 stran. Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová. Dostupné na Internetu: . ŽÁK, Karel. Život a pocity nekriminálních pedofilů: diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výchovy ke zdraví. Brno, 2012a, 135 stran. Vedoucí diplomové práce: PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová, Ph.D. Dostupné na Internetu: . ŽÁK, Karel. Rizikové situace [online]. Citace kapitoly z diplomové práce. 2012b. Dostupné na Internetu: .