Hustota stáda ovlivňuje severo-jižní alignment dobytka.

SLABÝ, Pavel, Kateřina TOMANOVÁ, Tereza VÁLKOVÁ, Jakub KARAS, Přemysl BARTOŠ, Radek NETUŠIL a Martin VÁCHA. Hustota stáda ovlivňuje severo-jižní alignment dobytka. In Zoologické dny. ISBN 978-80-87189-14-6. 2013.

Základní údaje

• Originální název: Hustota stáda ovlivňuje severo-jižní alignment dobytka.
• Název česky: Hustota stáda ovlivňuje severo-jižní alignment dobytka.
• Název anglicky: Density of herd impacts North-South alignment of cattle.
• Autoři: SLABÝ, Pavel (203 Česká republika, domácí), Kateřina TOMANOVÁ (203 Česká republika, domácí), Tereza VÁLKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Jakub KARAS (203 Česká republika, domácí), Přemysl BARTOŠ (203 Česká republika, domácí), Radek NETUŠIL (203 Česká republika, domácí) a Martin VÁCHA (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Zoologické dny, 2013.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 10600 1.6 Biological sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/13:00067874
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-87189-14-6
• Klíčová slova česky: krávy alignment magnetorecepce hustota stád
• Klíčová slova anglicky: cows alignment magnetoreceptin herds density
• Příznaky: Mezinárodní význam

Anotace

Severo-jižní alignment, tedy spontánní zaujímání orientace osy těla rovnoběžně se směrem magnetického pole Země, je chování, které je popisováno u stále rostoucího počtu živočišných druhů. Zatím největší diskusi vyvolala otázka alignmentu u skotu domácího. Cílem naší práce bylo především fenomén severojižního alignmentu nezávisle ověřit. V zaslepeném pokusu jsme pomocí satelitních snímků vyhodnocovali pozice krav na pastvinách. Výsledky potvrdily převládající severojižní orientaci, a to jak při hodnocení všech jedinců sloučených ze všech stád (n=2235, p<0,01, u=179/359), tak při hodnocení průměrných orientací jednotlivých stád (n=74, p=0,005, u=5/185). Při sledování a vyhodnocování snímků jsme si všimli na první pohled patrného rozdílu v hustotách stád. Chtěli jsme proto ověřit naši hypotézu, že faktorem, který by mohl alignment ovlivnit, je právě hustota stáda. Z našich dat vyplývá, že alignment celých stád je u rozvolněných výraznější (n=24, p=0,005, u=179/359) než u hustých (n=24, p=0,710, u=41/221). Podobně i analýza jedinců z rozvolněných stád ukázala významný alignment (n=749, p<0,01, u=179/359) oproti jedincům z hustých stád, kteří orientováni nebyli (n=564, p=0,446, u=40/220). Naše data ukazují, že severo-jižní alignment je reprodukovatelným výsledkem. Dále naznačují, že vzájemné interakce zvířat a stádní prvky chování v hustých skupinách spíše potlačují efekt severojižního alignmentu. Je možné, že v hustších stádech může převažovat například vliv vedoucího jedince a roli při orientaci jednotlivců pak hrají spíše jejich vzájemné vztahy a kontakty. Alignment by tak mohl být alternativním projevem individuálního chování v situacích omezeného vlivu a přítomnosti ostatních jedinců. I když je z řady nepřímých důkazů pravděpodobné, že severojižní alignment je založen právě na magnetorecepci, tuto hypotézu naše práce netestovala.

Anotace anglicky

Severo-jižní alignment, tedy spontánní zaujímání orientace osy těla rovnoběžně se směrem magnetického pole Země, je chování, které je popisováno u stále rostoucího počtu živočišných druhů. Zatím největší diskusi vyvolala otázka alignmentu u skotu domácího. Cílem naší práce bylo především fenomén severojižního alignmentu nezávisle ověřit. V zaslepeném pokusu jsme pomocí satelitních snímků vyhodnocovali pozice krav na pastvinách. Výsledky potvrdily převládající severojižní orientaci, a to jak při hodnocení všech jedinců sloučených ze všech stád (n=2235, p<0,01, u=179/359), tak při hodnocení průměrných orientací jednotlivých stád (n=74, p=0,005, u=5/185). Při sledování a vyhodnocování snímků jsme si všimli na první pohled patrného rozdílu v hustotách stád. Chtěli jsme proto ověřit naši hypotézu, že faktorem, který by mohl alignment ovlivnit, je právě hustota stáda. Z našich dat vyplývá, že alignment celých stád je u rozvolněných výraznější (n=24, p=0,005, u=179/359) než u hustých (n=24, p=0,710, u=41/221). Podobně i analýza jedinců z rozvolněných stád ukázala významný alignment (n=749, p<0,01, u=179/359) oproti jedincům z hustých stád, kteří orientováni nebyli (n=564, p=0,446, u=40/220). Naše data ukazují, že severo-jižní alignment je reprodukovatelným výsledkem. Dále naznačují, že vzájemné interakce zvířat a stádní prvky chování v hustých skupinách spíše potlačují efekt severojižního alignmentu. Je možné, že v hustších stádech může převažovat například vliv vedoucího jedince a roli při orientaci jednotlivců pak hrají spíše jejich vzájemné vztahy a kontakty. Alignment by tak mohl být alternativním projevem individuálního chování v situacích omezeného vlivu a přítomnosti ostatních jedinců. I když je z řady nepřímých důkazů pravděpodobné, že severojižní alignment je založen právě na magnetorecepci, tuto hypotézu naše práce netestovala.