Kultura a umění

Půda - prostor pro přeplnění

Petr Kovář

                                                     Poslat • Tisk • Facebook • Twitter • Permalink

Jakub Tomáš: Tíha minulosti, 2011, olej na plátně, 225X150 cm. Odvozené jednotky SI, 2012, olej na
plátně, 225 x 185 cm

Letošní absolvent pražské AVU, Jakub Tomáš, svými malbami inscenuje naši skutečnost.

Dobře napsaná beletrie se prostě dobře čte; nestrhává naši pozornost k rafinovaně skládaným větám,
neškobrtáme o nevšední výrazy, vnímáme celek, obsah. Teprve jaksi zpětně, po znovunadechnutí, si
uvědomíme i originalitu formy. Stejně tak skutečnost na obrazech Jakuba Tomáše si nás získává svou
plasticitou ve vyprávění o skutečnosti naší, z níž však postupně vyplouvá promyšlený autorský řád,
metaforičnost i vtip.

Obraz je tu autorovi jevištěm. Hrou s divákem, do níž nikoli impulzivně, ale přísně a uvážlivě
komponuje prvky; návnady pro oko. Důsledkem Tomášova uvažování o přirozeném zařazení obrazu do naší
žité reality, o participaci s pozorností diváka, je také deformace běžného pravoúhlého formátu do
podoby kruhu či elipsy, které lépe odpovídají dispozicím oka. Stávají se jeho prodloužením;
neelitářským divadelním kukátkem do společného teatra mundi.

Jakub Tomáš (1984) prošel během svého studia na pražské Akademii výtvarných umění ateliéry
Vladimíra Kokolii a Jiřího Sopka, u něhož letos absolvoval. V loňském roce vystavila jeho malby
Galerie Hlavního města Prahy v rámci projektu Start Up. Jihlavská Galerie Půda tak pokračuje v
kvalitním programu prezentování naší mladé umělecké scény napříč uměleckými obory a médii.

Princip přeplňování - v terminologii světa motorů je tímto spojením označován moment vstříknutí
pohonné látky. Po přeplnění následuje výbuch. Výbuch, který umožňuje posun, pohyb, přiblížení.
Užitím tohoto slovního spojení v názvu výstavy autor otevírá několik úrovní interpretace.

Nejde o koncept, který by chtěl záměrným přeplněním výstavního prostoru kritizovat současnou
výtvarnou scénu a umělecký provoz. Jádrem stále zůstává společensky méně angažované, ale o to
osobitější malířské uvažování o obraze jako scéně, která je oproti divadelnímu pódiu či televizní
obrazovce ochuzena o pohyb, zvuk a dynamičtější proměnlivost světelných efektů. Malíř hledá
možnosti jejího rozehrání právě prostřednictvím kumulace prvků vstupujících do vzájemných interakcí
(zátiší se schématem "principu přeplňování", rvačka chlapců pod socialisticko-realistickým
sousoším, a tak dále).

Jakýmsi leitmotivem vystavených prací je napětí mezi skutečností a hrou na skutečnost, mezi
zachycenou momentkou a inscenovanou situací. Nejsme si jisti, zda je zobrazené zátiší opravdu jen
objeveným shlukem, nebo aranžovaným sdělením. Z vážnosti až sebestřednosti, kterou klasická
předmětná malba mnohdy trpí, Jakub Tomáš své obrazy vyvádí jemným vtipem, odkazy pro druhé čtení ve
spojení s vitálním malířským gestem a barevnou citlivostí. Figury v krajině nejsou pouhou stafáží;
podobně jako autorova práce se světlem, střídání pozitivu s negativem, nesou významy nebo
znejišťují divákovo vnímání zaběhnutých témat.

Název výstavy proto nevnímám jen jako odkaz k formálnímu zaplnění formátu, ale jako metaforický
obraz posunu, pohybu, přiblížení - hledáním a vybuchováním v případě autora, vnímáním a
vybuchováním v případě diváka. Přestože vše se děje jaksi v skrytu, pod povrchem splývavého pohybu
karoserie.

Jakub Tomáš: Princip přeplňování, Galerie Půda, Jihlava, 21. září - 17. října 2012