OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH EDUCATIONAL CONTENTS IN THE SCHOOL EDUCATION PROGRAMME Zora Syslová Abstrakt: Příspěvek se zabývá obsahem současného předškolního vzdělávání, jak je vymezen v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání v České republice. Jeho pojetí je nahlíženo v historickém kontextu. V empirické části příspěvek přibližuje závěry analýzy školních vzdělávacích programů pro předškolní vzdělávání zveřejněných na webových stránkách mateřských škol tří krajů České republiky. Poskytuje informace o formulování obsahu předškolního vzdělávání v jednotlivých mateřských školách. Z výsledků analýzy vyplývá, že nepřesné požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání se odráží v úrovni zpracování obsahu vzdělávání ve školních vzdělávacích programech mateřských škol. Klíčová slova: obsah předškolního vzdělávání, školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Resumé: This contribution deals with the content of the current pre-primary education, how it is defined in the Frame Educational Program for Pre-primary Education in the Czech Republic. Its conception is viewed in historical context. In the empirical part the contribution talks about the conclusions of analysis of school educational programs for pre-primary education published on website of kindergartens of three region of Czech Republic. It provides information about formulation of the content of pre-school education in individual kindergartens. From the analysis of the conclusions imply that imprecise requirements of the Frame Educational Program for Pre-primary Education in the Czech Republic are reflected in the level of processing of the content of education in school educational programs of kindergartens. Key words: content of pre-primary education, school educational program for pre-primary education. 1 Úvod Obsah vzdělávání se stal jedním z bodů školních vzdělávacích programů, které si mateřské školy v České republice zpracovávají samy na základě požadavků Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV). Ten vymezuje pouze cíle vzdělávání, nikoli tzv. učivo, vzdělávací nabídku, nebo-li obsah vzdělávání. Vytvořit vzdělávací nabídku je nyní v kompetenci každé mateřské školy. Ve školních vzdělávacích programech má mít podobu tzv. integrovaných bloků. Při jejich tvorbě vycházejí mateřské školy z pěti vzdělávacích oblastí vymezených v RVP PV. Jde o oblasti biologickou, psychologickou, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Vzdělávací oblasti jsou odvozeny z interakcí, do kterých dítě vstupuje a postupně tak vytváří vztah k sobě samému, k druhým lidem i k okolnímu světu. Toto integrované pojetí respektuje přirozenou celistvost osobnosti dítěte i jeho postupné začleňování se do životního a sociálního prostředí. Jednotlivé oblasti, respektive jejich obsahy, se vzájemně prolínají, prostupují, ovlivňují a podmiňují, a ukazují tak na neustálou přítomnost všech oblastí. Jaká jsou teoretická východiska současných přístupů a jak se s touto povinností vyrovnaly mateřské školy při zpracování vzdělávacího obsahu v jejich školních vzdělávacích programech je obsahem následujících kapitol. 2 Teoretická východiska Východiska současného pojetí obsahu předškolního vzdělávání můžeme hledat již v díle J. Á. Komenského a následně například u O. Chlupa (1948). Ten vychází z toho, že vzdělávání v mateřské škole má být co nejpřirozenější, a v souladu s názorem Komenského, být co nejblíže rodinnému prostředí „se všemi nahodilostmi a s jeho plností…je třeba poskytovati vhodné situace obdobné životu rodinnému s celým přirozeným prostředím.“1 Obsah vzdělávání v mateřské škole nerozděluje na témata, ale nabádá k využívání všech možností, dostupných materiálů a především všeho, co dítě obklopuje a s čím se setkává, 1 CHLUP, O. 1948. Výchova dítěte v době předškolní. Brno: Komenium, 1948, s. 45. k jeho rozvoji. Současně také preferuje spontánní aktivity, tedy kdykoli děti něco dělati chtějí, přáti jim toho. Náměty pro hru a tzv. poučování, jak označuje vzdělávání v mateřské škole, by měla mateřská škola nacházet nejen uvnitř budovy, ale především ve svém okolí. Právě vycházky do okolí spojuje s tvorbou vzdělávacího programu. Mateřské školy vesnické by měly využívat svých specifických podmínek k vycházkám do polí či lesů. Mateřské školy městské by zase naopak měly využít zajímavostí, které přináší život ve městě. Přesto, že Chlup podporuje přirozené způsoby vzdělávání a spontánní aktivity dětí a uvádí, že vyučování v mateřské škole není systematickým procesem jako u vyšších stupňů vzdělávání, při němž „učitelka používá vhodných příležitostí, přizpůsobuje se více roční době a individualitě dítěte,“2 doporučuje také systematické plánování: „okolnost, že nemáme postupovati způsobem soustavy učebné neznamená, že by ten, kdo dítě vede, neměl míti plán.“3 Jeho doporučení pro tzv. didaktiku mateřské školy vycházejí z dobré znalosti biologických a psychologických specifik vývoje dítěte předškolního věku. Ta odpovídají způsobům učení, jakými jsou například situační či prožitkové učení. Učení dětí tohoto věku se má odehrávat „ve skutečných situacích, které odpovídají potřebám a zkušenostem učícího se“.4 Znamená to také, že vzdělávací obsah by měl vycházet ze situací, „které poskytují dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí tak, aby se dítě učilo dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje a lépe tak chápalo jejich smysl“5 . Jde tedy o smysluplné učení, které vychází z iniciativy učícího se, i když podnět přichází z venčí, tedy od učitele, a rozvíjí se při něm celá osobnost dítěte. 3 Zákonné požadavky na tvorbu vzdělávacích obsahů Vzdělávací obsah je v současné době realizován se záměrem rozvíjet kompetence dětí a v RVP PV jsou k tomu vymezeny: - vzdělávací cíle jednotlivých oblastí (k čemu vzdělávání směřuje); - činnosti neboli vzdělávací nabídka (jak, jakými prostředky budou realizovány vzdělávací záměry – cíle); 2 CHLUP, O. 1948. Výchova dítěte v době předškolní. Brno : Komenium, 1948, s. 26. 3 CHLUP, O. 1948. Výchova dítěte v době předškolní. Brno : Komenium, 1948, s. 45. 4 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2004. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004, s. 648. ISBN 80-7178-303-X 5 SMOLÍKOVÁ, K. 2006. Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy. Praha: VÚP, 2006, s. 6. ISBN 80-87000-04-8 - očekávané výstupy neboli dílčí dovednosti, které by měly děti prostřednictvím nabízených činností získat (co vzdělávání přináší); - rizika, za jakých by se vzdělávací záměry nemuselo podařit realizovat (co je překážkou a vede k neúspěchu vzdělávání). Školy mají značnou volnost v tom, jakým způsobem vzdělávací obsah, daný RVP PV, pojmou a realizují. Jediným požadavkem RVP PV je vytvořit integrované bloky a to tak, aby integrovaly všechny vzdělávací oblasti. Mohou se vztahovat k určitému tématu, vycházet z praktických životních problémů a situací, nebo být zaměřeny k určitým činnostem, k praktickým aktivitám apod. Integrované bloky by měly vycházet ze života dítěte, být pro ně smysluplné, zajímavé a užitečné. Integrované bloky školního vzdělávacího programu zahrnují obecnější témata, která jsou podrobněji rozpracována v třídních vzdělávacích programech. Příkladem obecnějších témat školního vzdělávacího programu může být pojetí Opravilové (2003), která vychází z ročních období jaro, léto, podzim, zima (4 integrované bloky). Dalším příkladem je pojetí kolektivu autorek Kurikula podpory zdraví (Havlínová a kol., 2008), pro které se východiskem tvorby integrovaných bloků stalo 5 hledisek - identita, společenství, příroda, aktivita, zdravý životní styl. Hlediska vymezují nabídku činností a charakterizují smysl a obsah jednotlivých integrovaných bloků tak, aby vzdělávání směřovalo k rozvoji nezávislého a zodpovědného člověka, který bude umět žít v harmonii sám se sebou, s ostatními lidmi i s přírodou a bude své prostředí aktivně ochraňovat. Schéma 1 zachycuje způsob zpracování integrovaných bloků školního vzdělávacího programu, která zastřešují vzdělávací nabídku, a její rozpracování do podoby činností v třídním vzdělávacím programu. „Tématické celky by měly být dostatečně široké a komplexní, aby zasahovaly celou osobnost dítěte.“6 Pro komplexní vnímání osobnosti je typické právě pojetí kompetencí. K nim vzdělávání v mateřské škole perspektivně směřuje. Ve třídě jsou pak obecná témata ŠVP a jejich zaměření k rozvoji kompetencí zpracovávána do konkrétní podoby. Při jejich realizaci však nejde o sledování okamžitých výkonů, či plnění izolovaných úkolů, ale o promyšlené propojení různých vzdělávacích oblastí přímo do činností dětí. 6 SMOLÍKOVÁ, K. Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy. Praha : VÚP, 2006, s. 11. ISBN 80-87000-04-8 Schéma 1 Propojení obsahu vzdělávání ve školním a třídním vzdělávacím programu Schéma ukazuje obecnou rovinu obsaženou v ŠVP, která zahrnuje to, co garantuje mateřská škola na konci předškolního vzdělávání – jednotlivé kompetence na úrovni dítěte odcházejícího z mateřské školy, které jsou sdružené podle obsahu/tématu, jehož prostřednictvím budou rozvíjeny. Rozpracování těchto obecných integrovaných bloků je již obsahem třídních tématických celků/částí. Ty určují konkrétní podobu „učiva“ ve třídě plánováním dílčích vzdělávacích cílů a jim odpovídajících činností. Učivem jsou myšleny činnosti neboli vzdělávací nabídka. Pomineme-li spontánní činnosti, které jsou realizovány na základě zájmu, potřeb a tedy výlučně výběru dítěte, jde o tzv. řízené činnosti, které v rámci plánovaného tématu nabízí učitelka. Tématické části INTEGROVANÝ BLOK Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ ŠVP Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Klíčovékompetencevúrovni dítěte,přecházejícíhodoZŠ Tématické části dílčívzdělávacícíle Činnosti dětí Tématické části Činnosti dětí dílčívzdělávacícíle Činnosti dětí dílčívzdělávacícíle dílčívzdělávacícíle dílčívzdělávacícíle INTEGROVANÝ BLOKINTEGROVANÝ BLOK Podobnost s pojetím Chlupa (1948) je více než zřetelná. Také tvorba integrovaných bloků, která je čistě v rukou předškolních pedagogů konkrétní mateřské školy, má vycházet z podmínek, které mateřská škola má, jejího zaměření, okolí, ve kterém se nachází. 4 Výzkumné šetření Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak jsou ve školních vzdělávacích programech prezentovaných na internetových stránkách mateřských škol zpracovány vzdělávací obsahy. Ty byly zkoumány v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském a Kraji Vysočina. Jak je vidět z tabulky 1 má internetové stránky zřízeno pouze necelých 28% mateřských škol ze zkoumaných krajů. Pouhých 20,32% škol na nich prezentuje také svoje školní vzdělávací programy. Zkoumáno tedy bylo 38 školních vzdělávacích programů. Tabulka 1 ŠVP na internetových stránkách MŠ Kraj MŠ dostupné na www Zveřejněné ŠVP na www Jihomoravský (346) 75 21,67% 16 21,33% Moravskoslezský (209) 102 48,80% 20 19,60% Vysočina (119) 10 8,40% 2 20% Celkem (674) 187 27,74% 38 20,32% Výzkumnou metodou byla obsahová analýza. Prvním krokem byla analýza vzdělávacích programů na základě kritéria, které se vztahuje k tzv. integrovanému bloku. Toto kritérium vychází z požadavku RVP PV, že vzdělávací obsah je uspořádaný do celků/bloků. Uvést v ŠVP PV pouhé názvy bloků, resp. jejich výčet, zpravidla nepostačí, je třeba stručně charakterizovat hlavní smysl (cíl, záměr) bloků a přiblížit jejich obsah (okruhy činností praktických i intelektových, popř. hlavní výstupy) tak, aby bylo zřejmé, jak se bude s nimi dále pracovat. Ty programy, které měly obsah vzdělávání postavený pouze izolovaně na vzdělávacích oblastech či zahrnoval pouze jejich názvy, byly z další analýzy vyřazeny. V další fázi byla analýza uskutečněna na základě pomocných kritérií, zda integrované bloky: - charakterizují jejich smysl, záměr - obsahují cílové kategorie (kompetence, očekávané výstupy) - popisují okruhy činností (praktické i intelektové) Většina sledovaných škol (87%) měla obsah vzdělávání v integrovaných blocích, zahrnujících všechny vzdělávací oblasti, více něž tři čtvrtiny (77%) ŠVP PV měly v integrovaných blocích popsány okruhy činností a méně než tři čtvrtiny (65%) obsahovaly i stručnou charakteristiku jejich hlavního smyslu, cíl a záměr. Schéma 2 Ukázka integrovaných bloků Jsem človíček malý, ale šikovný, společně s kamarády chci poznat svět ve kterém žiji Kromě výše uvedeného pojetí integrovaných bloků bylo možné setkat se s chronologickým řazením plánovaným pro každý týden docházky dětí do mateřské školy: 1. Sešli jsme se po prázdninách - Moje první dny v mateřské škole - Jak jsem prožil volné dny o prázdninách - Kde jsem doma Žiji uprostřed neustálých změn = porozumění světu Chráním zdraví své i ostatních = zdraví Vím kdo jsem a kam patřím = identita Volná témata dle potřeby Ovlivňuji a podporuji dění kolem sebe = aktivita Učím se zvládat, co život přináší = společenství - Malíř podzim 2. Co nám přináší podzim - Dary podzimu - Vlaštovičko, leť - Podzimní radovánky - Vítr už fouká ze strnišť 3. Podzimní čarování - Padá listí zlaté… - Já jsem kluk a ty jsi holka - Vím co mi škodí? - Nebojím se tmy Kromě výše uvedeného pojetí integrovaných bloků se velmi lišily způsoby jejich zpracování. Některé obsahovaly stručný popis toho, co je jejich obsahem (63%). Např. činnosti a situace spojené s uvědoměním a prožíváním své identity a osobních rolí, které dítě prožívá, se kterými se setkává nebo se v budoucnu může setkat – dítě poznává své tělo, učí se je vnímat, uvědomovat si své emoce, učí se zvládat nové situace, získávat zdravé sebevědomí. Další charakterizovaly činnosti (52%) které budou v rámci jednotlivých bloků realizovány, např. činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí, smyslové a psychomotorické hry, samostatný slovní projev na určité téma, komentování zážitků a aktivit, smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace, pozornosti apod., činnosti přiměřené silám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné, činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení, příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání atd. Součástí některých integrovaných bloků byly také dílčí vzdělávací cíle (28%) - uvědomění si vlastního těla, rozvoj a užívání všech smyslů, rozvoj fyzické i psychické zdatnosti, rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování), poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti), získání relativní citové samostatnosti, či kompetence (33%). Zcela ojediněle (pouze 2 ŠP) byla zastoupena všechna výše uvedená kritéria. 5 Shrnutí a závěry Z analýzy školních vzdělávacích programů vyplynulo, že obsah vzdělávání má zpracováno podle požadavků RVP PV jen minimum sledovaných vzdělávacích programů. Integrované bloky se nejčastěji odvíjejí od charakteristiky ročního období a tradičních činností, které v nich probíhají. Minimálně zahrnuje jejich podoba širší souvislosti vztahů dítěte k okolí, které by umožňovalo přizpůsobit třídní vzdělávací programy zájmům a potřebám dětí. Nedostatky, které se objevují ve zpracování obsahu vzdělávání mohou být spojeny s dovednostmi ředitelů mateřských škol v projektování. Ředitelé mateřských škol neměly v minulosti povinnost vzdělání v manažerských dovednostech, takže zpracování strategického plánu školy, jakým je školní vzdělávací program, se jeví jako úkol poměrně náročný. Pouze polovina ŠVP obsahovala popis jak se obsah vzdělávání realizuje ve třídách. Tak se může stát, že se může dokument stát pouze formálním naplněním požadavků RVP PV. K plánování a následné realizaci jak školních, tak třídních vzdělávacích programů jistě nepřispívají další okolnosti, jakými je dosavadní dostačující středoškolské vzdělání učitelů mateřských škol, minimální podpora ze strany státu při zavádění RVP PV do praxe, nedostačující nabídka dalšího vzdělávání předškolních pedagogů chybějící standard kvality učitele či kariérní řád apod. Z tak malého počtu analyzovaných školních vzdělávacích programů pro předškolní vzdělávání nelze dělat obecné závěry. Odkrývá však problémy, které se v českém předškolním vzdělávání objevují a které souvisí s nesystémovým přístupem ministerstva školství k probíhající kurikulární reformě. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak se s novým pojetím předškolního vzdělávání vyrovnaly ostatní mateřské školy a jak se jim daří implementovat požadavky RVP PV do praxe. Literatura HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2004. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004. ISBN 80- 7178-303-X HAVLÍNOVÁ, M., VENCÁLKOVÁ, E. a kol. 2008. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (aktualizovaný program). Praha: Portál, 2008. ISBN 80-7376-061-5 CHLUP, O. 1948. Výchova dítěte v době předškolní. Brno: Komenium, 1948. KNAPÍKOVÁ, Z., KOSTRUB, D., MIŇOVÁ, M. 2002. Aktivizujíce metódy a formy v práci učitelky materském školy. Prešov: Rokus, 2002. ISBN 80-89055-18-4 OPRAVILOVÁ, E., GEBHARTOVÁ, V. 2003. Rok v mateřské škole. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-847-3 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. 2008. Pedagogický slovník. 4. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-416-8 Rámcový program pro předškolní vzdělávání. 2005. Věstník MŠMT, sešit 2, Ročník LXI, únor 2005. SKALKOVÁ, J. 2007. Obecná didaktika. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1821-7 SMOLÍKOVÁ, K. 2006. Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy. Praha: VÚP, 2006. ISBN 80-87000-04-8 Kontaktné údaje PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Poříčí 31, 603 00 Brno Česká republika syslova@ped.muni.cz