Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1103203, author = {Thon, Vojtěch}, article_location = {Praha}, article_number = {1}, keywords = {BCG; BCG-osis; Immunization; Interactions of vaccines; Primary immumunodeficiencies; SCID}, language = {cze}, issn = {1212-3536}, journal = {Alergie}, title = {Nutnost posunu BCG vakcinace - poučení z komplikací a úmrtí dětí s vrozenými imunodeficiencemi}, volume = {12}, year = {2010} }
TY - JOUR ID - 1103203 AU - Thon, Vojtěch PY - 2010 TI - Nutnost posunu BCG vakcinace - poučení z komplikací a úmrtí dětí s vrozenými imunodeficiencemi JF - Alergie VL - 12 IS - 1 SP - 26-30 EP - 26-30 PB - Tigis SN - 12123536 KW - BCG KW - BCG-osis KW - Immunization KW - Interactions of vaccines KW - Primary immumunodeficiencies KW - SCID N2 - BCG vakcína (atenuovaný kmen Mycobacterium bovis) je jedinou dostupnou vakcínou proti tuberkulóze. U imunokompetentních lidí je považována za bezpečnou. Jako součást očkovacího programu bývá aplikována v prvních dnech života. Avšak u imunokompromitovaných pacientů se po vakcinaci mohou rozvinout diseminované BCG infekce. Z tohoto důvodu se živá BCG vakcína podávaná záhy po narození stala neakceptovatelnou. Je proto nezbytné zavedení nového imunizačního schématu. Systematické vyšetřování a monitorování pacientů s primárními imunodeficiencemi (PID) bylo v České republice zahájeno v roce 1981. Národní databáze PID byla ustanovena v roce 1993 a propojena s Evropskou databází pro primární imunodeficience (ESID). Prevalence primárních imunodeficiencí v České republice (přibližně 10 100 000 obyvatel) je 5,8 na 100 tisíc obyvatel. Monitorujeme děti s těžkými kombinovanými imunodeficiencemi (SCID) i chronickými granulomatózními chorobami (CGD). Jak vyplývá z údajů Národní databáze primárních imunodeficiencí, 12 ze 14 dětí s později potvrzenou diagnózou SCID bylo očkováno po narození BCG vakcínou. U 9 z nich se projevily diseminované a generalizované BCG infekce. Pět dětí se SCID zemřelo. Nadto BCG reaktivace nastávají i u imunokompetentních dětí po aplikaci kombinované vakcíny obsahující hepatitidu B, podávané ve 13. týdnu života. Tyto reaktivace však byly eliminovány u tisíců vakcinovaných novorozenců HBsAg pozitivních matek; novorozenci byli, z důvodu onemocnění matky, nejprve očkováni neživou vakcínou proti hepatitidě B a až později BCG vakcínou. Dodržování zásad epidemiologické surveillance a vakcinace signifikantně snížily četnost tuberkulózy, včetně rizika rozvoje těžkých forem. V ČR je v současné době prevalence tuberkulózy 8,4 na 100 tisíc obyvatel. Přechodné přerušení BCG vakcinace ve třech krajích v období 1986 až 1993 bohužel vedlo ke zvýšení incidence tuberkulózy a k výskytu nových případů aviárních mykobakterióz. Aviární komplex se v současné době stává aktuálním světovým problémem. Uvedené komplikace nebyly pozorovány u očkovaných dětí a svědčí o ochranném účinku BCG. Doporučujeme změnu současné praxe BCG vakcinace s ohledem na nové imunizační schéma s hexavalentní vakcínou. Navrhujeme posunutí vakcinace proti tuberkulóze do druhé poloviny prvního roku věku dítěte, v souladu s WHO. ER -
THON, Vojtěch. Nutnost posunu BCG vakcinace - poučení z komplikací a úmrtí dětí s vrozenými imunodeficiencemi. \textit{Alergie}. Praha: Tigis, 2010, roč.~12, č.~1, s.~26-30. ISSN~1212-3536.
|