Umožňuje římské právo uzavření dědické smlouvy?

ČERNOCH, Radek. Umožňuje římské právo uzavření dědické smlouvy? Časopis pro právní vědu a praxi. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013, roč. 21, č. 1, s. 51–54. ISSN 1210-9126.

Základní údaje

• Originální název: Umožňuje římské právo uzavření dědické smlouvy?
• Název anglicky: Is Pact of Succession Recognized in Roman Law?
• Autoři: ČERNOCH, Radek (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Časopis pro právní vědu a praxi, Brno, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013, 1210-9126.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50500 5.5 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/13:00068263
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: Dědická smlouva – doctores – vojenský testament.
• Klíčová slova anglicky: Doctores – military will – pact of succession.
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Tento článek se zabývá otázkou možnosti uzavření dědické smlouvy v antickém Římě. Běžně jsou totiž uznávány toliko dva delační důvody – testament a intestátní posloupnost. Kromě toho není možna kombinace těchto dvou důvodů, ovšem s výjimkou vojenského testamentu (testamentum militis). Vojenské testamenty jsou totiž v mnoha ohledech privilegovány – téměř se u nich nevyskytují formální omezení, pročež mohou vojáci testovat jak chtějí nebo jak mohou. Přestože to tedy není obecně uznáváno, je zde možnost uzavření dědické smlouvy v antickém Římě, a to právě prostřednictvím vojenského testamentu, jenž může obsahovat různorodá ustanovení, přičemž nic nebrání tomu, aby obsahoval ujednání vykazující znaky dědické smlouvy. Tato myšlenka se objevuje v době recepce římského práva, kdy doctores hledali římskoprávní řešení, které by podporovalo dědické smlouvy šlechtických rodů.

Anotace anglicky

Present study is dealing with possibility of pact of succession in Roman law. Traditionally, there are only two grounds for succession recognized in Roman law – the testamentary succession and the intestate one. Combining of the two grounds was not possible apart from the military will (testamentum militis). The military wills were privileged in many ways – there were not many formal requirements, therefore the soldiers were able to make a valid will in any way they can or want to. Despite not being widely recognized, there is a way even a pact of succession can be valid – via military will, that can contain miscellaneous provisions and there is nothing barring an agreement with features of pact of succession. This idea appears in the age of Roman law reception, when doctores were searching for Roman-law-based solution, that would support pacts of succession between aristocratic houses.

Návaznosti

• MUNI/A/0824/2012, interní kód MU: Název: Vojenský testament ve světle justiniánské kodifikace (Akronym: VTJ)

Investor: Masarykova univerzita, Vojenský testament ve světle justiniánské kodifikace, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty