Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{1106979,
author = {Špinarová, Lenka},
address = {Praha},
booktitle = {Arteriální hypertenze - současné klinické trendy : XI. sympozium : sborník přednášek},
edition = {1. vyd.},
editor = {Widimský Jiří},
keywords = {hypertension; heart transplantation; pharmacotherapy},
howpublished = {tištěná verze "print"},
language = {cze},
location = {Praha},
isbn = {978-80-7387-675-3},
pages = {169-175},
publisher = {Triton},
title = {Hypertenze po transplantaci srdce},
year = {2013}
}
TY - JOUR
ID - 1106979
AU - Špinarová, Lenka
PY - 2013
TI - Hypertenze po transplantaci srdce
PB - Triton
CY - Praha
SN - 9788073876753
KW - hypertension
KW - heart transplantation
KW - pharmacotherapy
N2 - Srdeční transplantace je v posledních letech metodou léčby těžkého srdečního selhání. Jednou z komplikací v dlouhodobém sledování pacientů je vznik hypertenze. Na vzniku hypertenze se mimo klasické mechanismy (renin angiotenzinového systému, objem tekutin a periferní rezistence) podílí rovněž negativní vliv srdeční denervace, cyklosporinové imunosuprese, kortikoidů a nefropatie. Chybí noční pokles tlaku a tepové frekvence. Předpokladem léčby je snaha udržet co nejnižší účinnou hladinu cyklosporinu a pokud možno vysadit v prvním roce kortikoidy. Antihypertenzní léčba bývá ve většině případů kombinační. Lékem první volby by měly být antagonisté vápníku i pro svůj preventivní vliv na vaskulopatii graftu. Dalšími doporučenými lékovými skupinami jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) či blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II (ARB) následované beta-blokátory a diuretiky. Upřednostněny by měly být dlouhodobě působící preparáty. Během posledních tří desetiletí se stala ortotopní transplantace srdce (OTS) zavedenou metodou léčby těžkého srdečního selhání. S rozvojem nových imunosupresivních látek se rovněž zlepšuje přežívání pacientů po tomto výkonu a do popředí se dostávají především chronické komplikace. Z komplikací, které se dostávají do popředí v dlouhodobém sledování, je to zejména vaskulopatie štěpu, rejekce, infekce, metabolické komplikace, které plynou z imunosupresivní léčby, jako je hyperglykemie či hyperlipoproteinémie a obezita, dále nefropatie, hepatopatie, častější výskyt malignit (zejména hematologického původu) a v neposlední řadě rovněž hypertenze (7, 20). Její výskyt je popisován u 70–90 % pacientů po transplantaci srdce (24). Pacienti, kteří měli hypertenzi již před transplantací, bývají refrakternější k terapii. Stejně jako v běžné populaci se její výskyt zvyšuje s narůstajícím věkem (15).
ER -
ŠPINAROVÁ, Lenka. Hypertenze po transplantaci srdce. In Widimský Jiří. \textit{Arteriální hypertenze - současné klinické trendy : XI. sympozium : sborník přednášek}. 1. vyd. Praha: Triton, 2013. s.~169-175. ISBN~978-80-7387-675-3.
|
