ŠPINAROVÁ, Lenka. Hypertenze po transplantaci srdce. In Widimský Jiří. Arteriální hypertenze - současné klinické trendy : XI. sympozium : sborník přednášek. 1. vyd. Praha: Triton, 2013. s. 169-175. ISBN 978-80-7387-675-3.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Hypertenze po transplantaci srdce
Název anglicky Hypertension after heart transplantation
Autoři ŠPINAROVÁ, Lenka (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání 1. vyd. Praha, Arteriální hypertenze - současné klinické trendy : XI. sympozium : sborník přednášek, od s. 169-175, 7 s. 2013.
Nakladatel Triton
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor 30201 Cardiac and Cardiovascular systems
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14110/13:00068298
Organizační jednotka Lékařská fakulta
ISBN 978-80-7387-675-3
Klíčová slova anglicky hypertension; heart transplantation; pharmacotherapy
Změnil Změnila: Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková, učo 9005. Změněno: 18. 6. 2013 10:24.
Anotace
Srdeční transplantace je v posledních letech metodou léčby těžkého srdečního selhání. Jednou z komplikací v dlouhodobém sledování pacientů je vznik hypertenze. Na vzniku hypertenze se mimo klasické mechanismy (renin angiotenzinového systému, objem tekutin a periferní rezistence) podílí rovněž negativní vliv srdeční denervace, cyklosporinové imunosuprese, kortikoidů a nefropatie. Chybí noční pokles tlaku a tepové frekvence. Předpokladem léčby je snaha udržet co nejnižší účinnou hladinu cyklosporinu a pokud možno vysadit v prvním roce kortikoidy. Antihypertenzní léčba bývá ve většině případů kombinační. Lékem první volby by měly být antagonisté vápníku i pro svůj preventivní vliv na vaskulopatii graftu. Dalšími doporučenými lékovými skupinami jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) či blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II (ARB) následované beta-blokátory a diuretiky. Upřednostněny by měly být dlouhodobě působící preparáty. Během posledních tří desetiletí se stala ortotopní transplantace srdce (OTS) zavedenou metodou léčby těžkého srdečního selhání. S rozvojem nových imunosupresivních látek se rovněž zlepšuje přežívání pacientů po tomto výkonu a do popředí se dostávají především chronické komplikace. Z komplikací, které se dostávají do popředí v dlouhodobém sledování, je to zejména vaskulopatie štěpu, rejekce, infekce, metabolické komplikace, které plynou z imunosupresivní léčby, jako je hyperglykemie či hyperlipoproteinémie a obezita, dále nefropatie, hepatopatie, častější výskyt malignit (zejména hematologického původu) a v neposlední řadě rovněž hypertenze (7, 20). Její výskyt je popisován u 70–90 % pacientů po transplantaci srdce (24). Pacienti, kteří měli hypertenzi již před transplantací, bývají refrakternější k terapii. Stejně jako v běžné populaci se její výskyt zvyšuje s narůstajícím věkem (15).
Anotace anglicky
Hypertension is one of the complications after heart transplantation. Various mechanisms, e.g. RAAS, increased volume of fluids, peripheral resistence, heart denervation, cyclosporine, corticosteroids and nefropathy are involved. Milestone of antihypertensive therapy is drug combination. Drugs of first choice should be ACE inhibitors anc calcium channel blockers, as they might influence the development of cardiac vasculopathy. Long term acting medicaments should be preffered.
VytisknoutZobrazeno: 8. 2. 2023 18:49