2013
Epidemiologická a klinicko-patologická charakteristika pacientů s renálním karcinomem: Analýza 544 případů z jednoho centra
POPRACH, Alexandr, Radek LAKOMÝ, Iveta SELINGEROVÁ, B. DOLEČKOVÁ, Ondřej BÍLEK et. al.Basic information
Original name
Epidemiologická a klinicko-patologická charakteristika pacientů s renálním karcinomem: Analýza 544 případů z jednoho centra
Name (in English)
Epidemiological and Clinico-Pathological Characteristics of Patients with Renal Carcinoma: A Single Institution Analysis of 544 Cases
Authors
POPRACH, Alexandr, Radek LAKOMÝ, Iveta SELINGEROVÁ, B. DOLEČKOVÁ, Ondřej BÍLEK, Ondřej SLABÝ, Renata HÉŽOVÁ, Pavel FABIAN, Michal STANÍK, Tomáš PAVLÍK, Zbyněk BORTLÍČEK, Hana MLČOCHOVÁ, Daniel TKÁČ, Rostislav VYZULA, Igor KISS, Ivo KOCÁK, Ilona KOCÁKOVÁ and Marek SVOBODA
Edition
Klinická onkologie, 2013, 0862-495X
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Article in a journal
Field of Study
30200 3.2 Clinical medicine
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
Organization unit
Central European Institute of Technology
Keywords (in Czech)
renální karcinom; imunoterapie; cílená léčba; sunitinib;sorafenib; prognóza
Tags
Tags
Reviewed
Changed: 30/3/2017 13:30, Mgr. Eva Špillingová
V originále
Východiska: Incidence renálního karcinomu je v České republice jedna z nejvyšších ve světě. Kurativní léčba je stále možná pouze chirurgicky, v paliativní léčbě bylo dosaženo dílčích úspěchů s cílenou terapií. Zatímco prognostické faktory a modely jsou běžně používané v klinické praxi, prediktivní biomarkery nebyly bohužel dosud nalezeny. Cílem naší práce bylo ověřit platnost vybraných prognostických faktorů na konsekutivním souboru pacientů české populace. Soubor pacientů a metody: Do souboru bylo zařazeno 544 pacientů s RCC diagnostikovaných a/nebo léčených v našem ústavu v letech 2003 až 2010. Validovány byly jednotlivé klinické a histologické prognostické faktory a Hengův prognostický model. Výsledky: Medián času sledování našeho souboru byl 42 měsíců (rozpětí 0,3–326 měsíců), medián věku diagnózy pacientů byl 62 let a téměř v 64 % se jednalo o muže. Zastoupení klinických stadií bylo následující:aI 46,5 %, II 10,7 %, III 13,1 %, IV 20 %. U 26,4 % pacientů stadia I–III nastal relaps onemocnění. Diagnostikován byl zejména světlobuněčný (84,6 %) a papilární karcinom (9,2 %). Chirurgickou léčbu iniciálně podstoupilo 95,8 % pacientů, systémová adjuvantní a paliativní léčba byla aplikována u 3,7, resp. 37,7 % pacientů. Paliativní cílenou terapii obdrželo celkem 163 pacientů (30 %). V první linii cílené léčby jsme dosáhli následujících mediánů TTP v měsících: sunitinib 10,8, sorafenib 6,3 a imunoterapie 5,2 měsíce. K nejvýznamnějším (p < 0,00001) prognostickým faktorům patřily: stadium onemocnění (HR = 9,61), velikost primárního tumoru (HR = 5,83), postižení lymfatických uzlin (HR = 8,26), přítomnost sarkomatoidních úseků v nádoru (HR = 7,29) a grading tumoru (HR = 4,0). Kromě nich jsme potvrdili i prognostický význam přítomnosti eozinofilních granulací v nádoru (HR = 1,91; p = 0,02). Při aplikaci Hengova prognostického modelu jsme u pacientů léčených cílenou terapií dosáhli podobných výsledků. Závěr: Získaná epidemiologická a klinicko-patologická data jsou v souladu s dosud publikovanými pracemi. Uvedené prognostické faktory lze využít k diferencovanému přístupu k pacientům s RCC, a to jak pro stanovení plánu sledování pacienta po chirurgické léčbě, tak i k indikaci cílené léčby.
In English
Background: The incidence of renal cell carcinoma in the Czech Republic is one of the highest in the world. Curative treatment is still possible only surgically, while in the palliative treatment, partial success was reached using targeted therapies. While prognostic factors and models are commonly used in clinical practice, unfortunately, predictive biomarkers have not been found. The aim of our study was to verify the validity of selected prognostic factors on a consecutive patient cohort from the Czech population. Patients and methods: The patient cohort consisted of 544 patients with RCC diagnosed and/or treated at our institute from 2003 to 2010. Individual clinical and histological prognostic factors and Heng prognostic model were validated. Results: Median time of follow-up for our cohort was 42 months (range 0.3-326 months), median age at diagnosis was 62 years, and almost 64% of patients were men. Distribution of clinical stages was as follows: 46.5% of I, II. 10.7%, III. 13.1%, IV. 20%. 26.4% of patients in stage I-III relapsed. We diagnosed mainly clear cell (84.6%) and papillary carcinoma (9.2%). Initially, 95.8% of patients underwent surgical treatment, systemic adjuvant and palliative treatment was applied in 3.7 and 37.7% of patients, respectively. Palliative targeted therapy was received by a total of 163 patients (30%). In first-line targeted therapy, the following median TTP was reached (in months): 10.8 for sunitinib, 6.3 for sorafenib and 5.2 months for immunotherapy. The most significant prognostic factors (p < 0.00001) were: stage of disease (HR = 9.61), size of the primary tumor (HR = 5.83), lymph nodes (HR = 8.26), presence of sarcomatoid tumor sections in the tumor (HR = 7.29), and tumor grade (HR = 4.0). Besides these, we also confirmed the prognostic importance of presence of eosinophilic granulations in the tumor (HR = 1.91, p = 0.02). When applying the Heng prognostic model, we achieved similar results for patients treated with targeted therapies. Conclusion: The obtained epidemiological and clinico-pathological data are consistent with previously published data. These prognostic factors can be used for a differentiated approach to patients with RCC, both for establishing follow-up plan for patients after surgery as well as indication for targeted therapies.