2012
Debere in complement clauses
MIKULOVÁ, JanaZákladní údaje
Originální název
Debere in complement clauses
Název česky
Debere v obsahových větách
Autoři
MIKULOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Graeco-Latina Brunensia, Brno, Masarykova univerzita, 2012, 1803-7402
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60202 Specific languages
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/12:00068605
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
debere; debeo; obsahové věty; pozdní latina; latina; věty s ut; akuzativ s infinitivem; modální slovesa
Klíčová slova anglicky
debere; debeo; complement clauses; Late Latin; Latin; ut clause; accusative + infinitive clause; modal verbs
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 28. 2. 2018 20:13, Mgr. Jana Mikulová, Ph.D.
V originále
This paper examines the use of the verb debere in imperative complement clauses found in Late Latin texts from the 4th to the 8th centuries, with the aim to offer an account of violation of the restrictions that apply in the instances that are not classical. It is argued that the type of the clauses (ut clauses or accusative + infinitive clauses), is of lesser importance in Late Latin, and that the boundary between imperative and declarative clauses is not always clear in the texts under examination. It is further argued that context plays an important role in the interpretation of the verb debere and the complement clauses. The verb debere can indeed take on various meanings; it can express intention, polite request, appeal to take an action, exhortation, and appropriateness. Therefore, it cannot be conceived of as a meaningless element used only to reinforce subjunctive. Apart from the arguments raised in relation to the texts under discussion, a case in Cicero's work, where a modal verb is used in an imperative clause, is analysed.
Česky
Článek se zabývá použitím slovesa debere v žádacích obsahových větách, které je doloženo v pozdně latinských textech z 4.–8. století. Zkoumají se faktory, které by mohly vysvětlovat porušení restrikcí na používání modálních sloves v tomto typu vět. Lze pozorovat, že volba formálních prostředků (volba vedlejší věty s ut nebo akuzativu s infinitivem) je méně významná než v klasické latině. Hranice mezi žádacími a oznamovacími větami není vždy přesně vymezena. Pro interpretaci slovesa debere i celé věty je důležitý zejména kontext, na jehož základě může sloveso debere nabývat různých významů. Může vyjadřovat úmysl, zdvořilou žádost, apel, pobídku, náležitost atd. Způsob použití slovesa debere naznačuje, že neslouží pouze jako prostředek pro posílení konjunktivu či infinitivu. Kromě argumentů vycházejících ze zkoumaných textů lze poukázat na souvislost s jedním místem z Ciceronova díla, kde je modální sloveso použito v žádací větě.
Návaznosti
| MUNI/A/0805/2012, interní kód MU |
|