Skleněné kroužky z Brna
a problematika raně středověkého sklářství na Moravě
Lenka Sedláčková – Dana Zapletalová
Článek se věnuje nálezům skleněných kroužků ze středověké Moravy. Zatímco dříve převažovaly nálezy
z hrobů, díky záchranným výzkumům dnes významně dominují nálezy z aglomerací některých velkých správních
hradů (Olomouc, Brno, Znojmo, Přerov, Hodonín, Strachotín). Protože se skleněné kroužky objevují
hlavně v Polsku a na Kyjevské Rusi, byly na Moravě považovány za import. V nedávné době však byla objevena
dvě naleziště, kde se kroužky pravděpodobně vyráběly. Článek se snaží shrnout současné poznatky
o mladohradištní sklářské výrobě a užívaném sortimentu na Moravě.
Brno – raný středověk – sklo – sklářská výroba – skleněný kroužek – šperk
Glass rings from Brno and the questions of early medieval glass production in Moravia. This article
focuses on the finds of glass rings from medieval Moravia. While finds from graves dominated earlier, finds
from agglomerations of some large administrative strongholds prevail significantly today thanks to rescue
excavations. As glass rings occur primarily in Poland and in the Kievan Rus area, they were regarded as
being imports in Moravia. However, a further two find sites have recently been discovered, where the production
of glass rings is thought to have taken place. The article looks at the current state of knowledge
of glass production and the assortment utilised in Moravia in the 11th to 12th centuries.
Brno – Early Middle Ages – glass – glass production – glass ring – jewel
Problematika sklářství a skleněných výrobků na Moravě v mladší době hradištní není dosud náležitě
prostudována. Počátky zájmu o skleněné výrobky na Moravě v mladší době hradištní sice můžeme
klást již do 1. pol. 20. stol. a do období po 2. světové válce (Červinka 1928; Šikulová 1959, 127–132,
143–144; Krumphanzlová 1965), později se moravskému mladohradištnímu sklu již téměř nikdo
systematicky nevěnoval. Hmotná kultura 11.–12. stol. je obecně málo poznána, větší pozornost byla
věnována v poslední době pouze keramice (Procházka – Peška 2007) a vůdčímu druhu šperku této
doby, tzv. esovitým záušnicím (Dresler 2002; Ungerman 2010). Dataci hmotné kultury usnadňují
především mince, ať již ztracené, nebo záměrně uložené v hrobech ve funkci tzv. obolu mrtvých, jenž
ovšem spíše odrážel společenské postavení zesnulých (Šmerda 1996; Sejbal 1997, 87–99; Videman –
Paukert 2009; Marethová 2008; Ludikovský – Snášil 1974, 26–28). Do hrobů se však oproti velkomoravskému
období dostávalo již jen omezené množství dalších předmětů; hlavně esovité záušnice
a prsteny, náhrdelníky se skleněnými, kovovými či polodrahokamovými korály, popř. ještě nože či
břitvy, jen ojediněle vědro nebo keramická nádoba, občas skořápky vejce či kraslice. Většinu nálezů,
pokud se nenajdou spolu s mincemi, je tak obtížné zařadit do 11. či 12. století.
Sklářská produkce 10. stol. je prakticky nepostižitelná, protože až na výjimky nejsme schopni
rozlišit naleziště 10. stol. od velkomoravských. Obecně se počítá s dožíváním omezeného spektra
jednoduchých a levných výrobků, ustává jejich přidávání do hrobů (Ungerman 2007, 35–36). Oproti
velkomoravskému období mizí v mladší době hradištní skleněné gombíky se zataveným železným
uchem, výrazně se redukují také tvary korálků. Přestávají se objevovat tvary natavované na kovovou
trubičku, příčně členěné exempláře a vícebarevné korály. Tvary korálků se od 11. stol. omezují prakticky
jen na kulovité, kotoučkovité, bochníčkovité, válcovité a kónické, často velmi drobné a nekvalitní
(Šikulová 1959, 128–129). Ojediněle se vyskytnou ještě olivovité podélně žebrované korály, které
jsou známy z velkomoravského období a z Čech 10. stol. (Ungerman 2007, 110–113; StaššíkováŠtukovská
– Ungerman 2009, 141). Vzácně se objevují větší válcovité korály se zatavenou stříbrnou
fólií, které mají vztah k belobrdské kultuře; tato technologie se ale poněkud dříve objevuje i v Čechách
a v Polsku (Tomková 2008, 92). Jiným řídkým druhem jsou pak korály tvaru kukuřičného klasu.
Poslední dva tvary jsou snad importy (Šikulová 1959, 129–131). Bádání o moravských mladohradištních
korálech na těchto poznatcích ustrnulo.
Archeologické rozhledy LXIV–2012 534534–548
Skleněné kroužky, o nichž referuje náš příspěvek, se na Moravě objevují právě až v mladší době
hradištní (11.–12. stol.). V bohatém spektru velkomoravského šperku 9. a počátku 10. stol. se tento
druh okrasy nevyskytuje (Hrubý 1955; Dostál 1966), období povelkomoravské (10. stol.) je na
Moravě málo poznáno a v oněch situacích, které můžeme do této doby přiřadit, se tento šperk také
neobjevuje. Podle dosavadních analýz se oproti velkomoravskému šperku mění i chemické složení
používaného skla; zatímco ve starším období se jedná o sodná skla, někdy lze mluvit přímo o sklech
natronových (Himmelová 2000, 88–91; Černá – Hulínský – Gedeon 2001, 67, 74–77), v mladší době
hradištní se u prozatím analyzovaných nálezů jednalo o skla s vysokým obsahem olova (Himmelová –
Měřínský 1987, 132; Černá – Hulínský – Gedeon 2001, 77–82).
Typologie a funkce
Skleněným mladohradištním kroužkům byla věnována od 60. let 20. stol. jen minimální pozornost
(Šikulová 1959; Dostál 1963). Na moravských pohřebištích jsou velmi vzácné, předpokládá se,
že se pro svou křehkost rozbíjely už za života zesnulých, a tím pádem se do hrobů nedostávaly. Vesměs
podle hrobových nálezů sloužily jako prsteny, ojediněle menší exempláře i jako návleky do náhrdelníku
či do záušnic, nášivky na ozdobu hlavy. Podle velikosti lze kroužky – prstýnky přibližně rozčlenit
na malé (8–14 mm), střední ženské (16–20 mm) a velké mužské (okolo 25 mm); střední kategorie
bývá zastoupena nejčastěji (Olczak 1959, 90). Tento poměr nejspíše bude platit i pro Moravu,
kde se ovšem kroužky objevují řádově méně často než ve východní Evropě a často jde o neměřitelné
SEDLÁâKOVÁ – ZAPLETALOVÁ: Sklenûné krouÏky z Brna … 535
Obr. 1. Nálezy skleněných kroužků na Moravě.
Fig. 1. Moravian sites featuring glass rings.
1 – Brno; 2 – Dolní Věstonice – „Vysoká zahrada“; 3 – Drnovice; 4 – Hodonín; 5 – Kroměříž; 6 – Mstěnice;
7 – Olomouc; 8 – Přerov; 9 – Šaratice; 10 – Troubsko; 11 – Třebíč; 12 – Vícemilice; 13 – Záblacany; 14 – Znojmo.
fragmenty. Menší průměr kruhu ale nevylučuje využití kroužku jako prstene, protože ty se podle
ikonografie nosily i na druhém prstním článku (Olczak 1959, 89, obr. 7).
Podle J. Olczaka (1959) lze kroužky typologicky roztřídit do čtyř skupin podle tvaru a výzdoby:
A – jednobarevné kroužky, B – kroužky s nataveným jinobarevným vláknem, C – s očkem přitaveným
na kroužek (obroučku), D – s očkem jednolitým s kroužkem, patrně odlévaným do formy. Nově
J. Olczak (2000) vyčlenil ještě typ E, obroučku bez očka zdobenou šikmými žlábky. Jednodušší typy
se patrně vyráběly způsobem popsaným u Theophila Presbytera, pomocí dřevěné zahrocené tyčinky
opatřené železným hrotem a dřevěným kotoučem (Olczak 1959, 87–89; různé technologické postupy
představeny v Olczak 2000, 312), případně mohla být skelná masa navíjena na dřevěný kotouč nebo
lita do formy.
Podle dosavadní rešerše víme na Moravě přibližně o stovce skleněných kroužků a jejich zlomků
z raně středověkých nálezových souvislostí. Skupina A na Moravě jednoznačně dominuje (někdy
je obroučka vypouklá), skupiny B a C jsou málo početné a skupina D a E odsud není známa vůbec.
Co do barvy a opaknosti převažují různé odstíny od téměř čirého skla přes žlutou, hnědou, zelenou,
zelenomodrou, tmavou až černou nebo naopak opakní bílou, která ale patrně není původní. V mnoha
případech již původní barvu nelze vizuálně rozeznat. Kroužky typu B byly zdobeny buď jinobarevnou
vlnovkou či klikatkou, někdy nespojitou, nebo jemnými podélnými liniemi (v tomto případě žlutá
na světle zelené). Co se barvy skla týče, bylo by v budoucnu vhodné shromáždit více informací
i o mladohradištních korálech, u nichž zároveň postrádáme analýzy chemického složení. Mohou se
tak mezi korály a kroužky projevit rozdíly v barvě i složení skla.
Původ a rozšíření skleněných kroužků
Zpočátku byly moravské kroužky považovány za domácí výrobek, bylo však poukazováno na
jejich východoevropské analogie, s tím, že srovnání brání nedostatek barevných vyobrazení (Šikulová
1959, 144). Poté, co byly nalezeny v Olomouci, zesílila tendence považovat je za import (např. Bláha
1998, 145). Tuto snahu podpořily analýzy olomouckých kroužků; bylo zjištěno, že jde buď o binární
olovnaté sklo (PbO-SiO2), nebo o draselnoolovnaté sklo (K2O-PbO-SiO2). Posledně jmenované sklo
má soudobé analogie pouze ve východní Evropě (Černá – Hulínský – Gedeon 2001, 69, 77–82, s odkazy
na lit.). V té fungovaly sklářské dílny při některých centrech od pozdního 10. či raného 11. stol.
do 13. stol., výjimečně i déle. Jejich činnost začínala zpravidla díky stavbě sakrální architektury a obvykle
sdílely osud svého naleziště, násilné ukončení existence příslušného centra (viz Olczak 1968;
Bezborodov 1956, 92–106; Ščapova 1972). Těžiště výskytu kroužků je v Polsku a na Rusi, příp.
u Polabských Slovanů, obecně v severnější části slovanského teritoria, vyskytovaly se ale v určitém
množství i v severozápadní Evropě, Skandinávii a na Britských ostrovech (Nekuda 2000, 280–281;
Steppuhn 1998, 102; Bayley 2008, 13–14). Je možné, že se datace polského a ruského kruhového
šperku bude ještě měnit, jeho stáří může být v některých případech přeceněno, u náramků se nově
přehodnocuje i původ skla (viz např. Olejnikov 2002).
Sklářská produkce na Moravě a potenciální výroba kruhového šperku
Již v r. 1952 byl nalezen výrobní objekt na hradišti Vysoká zahrada u Dolních Věstonic (raně středověký
Strachotín): jednalo se o dřevěnou stavbu, v ní byly dokumentovány zbytky destruované pece
s předpecím, jejíž konstrukci původně tvořily velké kameny. Ve středu zásypu jámy byla nalezena
koncentrace do žluta propálené písčité hmoty. V tomto objektu a v zásypu nad ním se našlo 49 zlomků
skleněných prstýnků, 15 korálků, očko prstenu, 3 bronzové esovité záušnice, bronzový prsten,
zlomek bronzového kroužku z tordovaného drátu, zdobený kostěný předmět, zlomek podobného
kostěného předmětu, přepálený zlomek tyglíku údajně se stopami zlata na povrchu1, drobné olověné
závažíčko v podobě terčíku s otvorem uprostřed a zlomek uherského denáru Ondřeje II. (1046–1061).
SEDLÁâKOVÁ – ZAPLETALOVÁ: Sklenûné krouÏky z Brna …536
1 Podle Olczaka 1996, 144, mělo jít na základě mezitím provedené analýzy o sklo barvené oxidem mědi, a tím
pádem zřejmě sloužila nalezená keramika jako tyglík k tavení skla.
Archeologické rozhledy LXIV–2012 537
Obr. 2. Naleziště skleněných kroužků v digitální katastrální mapě Brna. 1 – Vídeňská ul. 16; 2 – Václavská ul.;
3 – Kopečná ul. 37
Fig. 2. Sites with glass rings in the cadastral map of Brno.
Některé zlomky prstýnků byly defektní (Himmelová – Měřínský 1987). Kolekci doplňovala keramika,
zvířecí kosti a železné zlomky (nepublikováno). Při interpretaci výrobního objektu bylo autory
poukázáno na obdobnou šperkařskou dílnu v Kruszwici (Cofta-Broniewska 1962, 288–299; Olczak
1968, 79–148, 223–228). Protože ale bylo mezitím zjištěno, že kroužky jsou z olovnatého skla, bylo
zohledněno stejné složení jako v polských dílnách a autoři zlomky prohlásili za import, současně ale
uvažovali o místním přetavování dovezeného skla na výrobky (Himmelová – Měřínský 1987, 131).
Dalším místem, kde se podařilo získat indicie jak pro výrobu skleněných předmětů přetavováním
surového či odpadního skla, tak pro zpracování barevných kovů, je nedávný výzkum z r. 2009 v Brně
na ulici Vídeňské, parcele č. p. 16, provedený autorkami tohoto článku. Zde byla prozkoumána velká
exploatační jáma (hliník) a destrukce asi dvaceti různě konstruovaných pecí a propálených míst,
což mohou být rovněž zbytky nadzemních pecí. Při výzkumu byly vyzvednuty jednak 3 celé skleněné
kroužky a 10 jejich zlomků, jednak misky s různobarevnou vnitřní skelnou polevou i stejné
misky bez polevy (výzkum je zpracován pouze předběžně). Misky s celoplošnou vnitřní polevou
podobnou glazuře zatím z jiných míst v Brně hlášeny nebyly a nejsou dosud publikovány ani z jiných
moravských nalezišť. Díky nálezům mincí moravských údělníků a specifické keramice víme, že naleziště
započalo svou funkci ještě před polovinou 11. stol., život tu pokračoval jistě v jeho 2. polovině
a snad i po určitou část 12. stol.; nálezy 13. stol. a mladší odtud již nepocházejí. Ve dvou případech byl
zlomek kroužku (inv. č. 174/181 a 174/209, 1336/88) vyzvednut ze stejného zásypu spolu s mincí
Konráda I. Brněnského (Neruda – Nerudová – Sedláčková – Zapletalová 2010). Poblíž této zkoumané
polohy byl nalezen zelený vypouklý kroužek již před 2. světovou válkou v lokalitě Brno – Polní ul.
(nároží Vojtovy a Grmelovy ul.), dnes je nezvěstný (Šikulová 1959, 143; Hrubý 1961, 135, 147).
Z Brna jsou skleněné kroužky (1 celý a 6 zlomků) známy ještě z polohy Kopečná 37 – dům
U sedmi Švábů. Zde byly vyzvednuty vesměs z mladohradištní kulturní vrstvy. Ve třech případech
byly zlomky kroužků uloženy v mladších souvislostech. Mladohradištní aktivity alespoň rámcově
datuje perforovaná mince knížete Svatopluka Olomouckého, opět uložená v mladohradištní vrstvě.
Jednou z možností je, že aktivity na tomto nalezišti započaly hlouběji ve 12. stol., než připouští autor
nálezové zprávy (Polánka 2007). Obě polohy lze řadit k ekonomickému zázemí hradu Brno. Zbývá
dodat, že dodatečně byl dohledán zlomek zeleného jednostranně vypouklého kroužku z Václavské
ulice, tedy přímo z opevněné plochy původního brněnského hradu. Tento nález ale nemá průkazné
nálezové okolnosti, které by dovolily jeho jednoznačné datování (ústní informace M. Pešky).
Chemické analýzy byly provedeny zatím jen výběrově u tří exemplářů z Vídeňské 16 a tří z Kopečné
37.2 V obou lokalitách potvrdily přítomnost binárního olovnatého a draselnoolovnatého skla
(Rohanová – Cílová 2011), což je vcelku v souladu s poznatky z Olomouce a Vysoké Zahrady u Dolních
Věstonic a do značné míry i z Čech (Černá – Hulínský – Gedeon 2001; Himmelová – Měřínský
1987, 132, pozn. 7). U zdobeného exempláře z Kopečné 37 bylo doloženo kalivo v obou barevných
komponentách z draselno-olovnatého skla.
Výskyt skleněných kroužků a jejich sociální kontext
Skleněné kroužky byly na Moravě dříve známy hlavně z venkovských pohřebišť, vesměs ze starých
náhodných nálezů (Drnovice, Troubsko, Šaratice, Vícemilice, ale i Předmostí u Přerova; Šikulová
1959, 143–144, 151, 157, 159, 160, 161). Kupodivu však nejsou skleněné kroužky evidovány
z novějších plošných odkryvů větších mladohradištních pohřebišť, jako jsou např. Mušov (Jelínková
1999), Holubice (Geisler 1986), Velké Hostěrádky (Ludikovský – Snášil 1974), závěrečné fáze pohřebišť
v Prušánkách a Nechvalíně (Klanica 2006, 77–78) či v Dolních Věstonicích (Ungerman 2007).
SEDLÁâKOVÁ – ZAPLETALOVÁ: Sklenûné krouÏky z Brna …538
2 Malé úlomky vzorků byly na malé plošce zbroušeny a vyleštěny. Takto připravená ploška byla naprášena vrstvičkou
Au/Pd. Zlomek (vyjma naprášené plošky) byl zabalen do Al fólie, která zajistila odstínění vzorku při
měření. Měření bylo prováděno na vyleštěné plošce vzorku, která byla nezkorodovaná. Měření SEM/EDS bylo
provedeno na elektronovém mikroskopu Hitachi-4700 na Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha. Podmínky nastavení
– 15kV a 10nA. Výsledné analýzy uvedené v tabulce jsou průměrem ze dvou až tří měření.
Pokud máme k mladohradištnímu pohřebišti k dispozici i výzkum stejně starého sídliště (např. Drnovice:
Kouřil – Janák 1980), kroužky nebyly nalezeny v obou sídelních komponentách zároveň. Nálezů
ze sídlišť přibylo především s nástupem záchranných výzkumů.
Mezi moravskými analogiemi brněnských kroužků zřetelně převažují nálezy z výzkumů důležitých
raně středověkých hradů, jako jsou Olomouc, Přerov, Znojmo, Hodonín3, Vysoká Zahrada u Dolních
Věstonic – Strachotín a (Staré) Brno. Zatím nebyly hlášeny z Břeclavi, Spytihněvi, Podivína, Rokytné,
Zelené Hory (Pustiměře) aj., může ale jít pouze o nedostatečný stav poznání. Jde tedy o místa s dosvědčeným
nebo předpokládaným trhem, koncentrací společenských elit a také neagrární výroby. Kroužky
jsou evidovány i v Kroměříži, někdejší zeměpanské trhové vsi s dvorcem, krčmou a mostným mýtem,
později v majetku biskupa. Lze zde předpokládat vazby spíše na Olomouc než přímo na Balt a na Rus.
I v Kroměříži je ale dosvědčeno např. zpracovávání neželezných kovů (Chybová 2009, 64–67). Z jiných
moravských dvorců, trhových vsí, celnic či osad s mostným mýtem (Uherský Brod na Olšavě, Pravlov,
Úsobrno, Řeznovice atd.) nemáme dostatečné informace o osídlení. Skleněné kroužky nejsou k dispozici
ani ze sídlištních situací mladší fáze hradu Brna, rozvíjejícího se v jižní části pozdějšího středověkého
městského obvodu (Procházka 2000; Procházka – Peška 2007).
Výskyt spolu s uherskými či údělnými mincemi ukazuje na to, že skleněné kroužky se používaly
už v 11. stol. a zřejmě přetrvaly dále. Není vyloučeno, že těžiště jejich výskytu leží právě v 11. století.
Stratifikované nálezy z Přerova patrně svědčí o tom, že se udržely i na Moravě nejméně do počátku
13. stol. (za informaci děkujeme Z. Schenkovi), prozatím ale horní hranici jejich výskytu neznáme.
V Čechách byly skleněné kroužky přidávány do hrobů i ve 12. stol. a dožívají pak počátku 14. století.
Vedle tradičního olovnatého složení jejich skla, známého hlavně z hrobů, se však nově objevuje
kvalitativně horší sklo draselnovápenaté, které koresponduje s některými novými tvary dutého skla
(Černá 2000, 50–51). Tento druh skla je prokázán právě u dosud nejmladšího z nálezů, depotu z Tlesek
(Nechvátal – Radoměrský 1963).
Je otázkou, zda tyto nejmladší, kvalitativně odlišné nálezy ještě lze považovat za kontinuální vývoj
jednoho druhu šperku, resp. prstenu. Nově J. Olczak (2000, 317–318) upozorňuje, že tyto relativně
mladé kroužky na rozdíl od raně středověkých prstenů vykazují kromě malého průměru také nečistou
tmavou barvu, ledabylé provedení a malou estetickou hodnotu, takže ani nemuselo jít o šperk. Jejich
využití jako nemincovní platidlo nahrazující údajně drobný nominál je ale také více než sporné
Archeologické rozhledy LXIV–2012 539
3 Za informaci o existenci skleněného kroužku z Hodonína-Rybářů děkujeme J. Šmerdovi a F. Kostrouchovi.
Lokalita barva PbO SiO2 Fe2O3 K2O Na2O Al2O3 Cu2O SnO2 MnO Cl typ skla
Brno-Vídeňská
174/209 modrá 68,9 21,7 4,32 2,34 – 1,9 1,15 0,27 – – B
1293/253 žlutá 80,1 19,4 0,15 – – 0,35 – – – – B
2105/36 světle zelená 49,4 35,9 0,56 8,3 3,4 0,35 1,2 – 0,51 – C
Brno-Kopečná –
120/1 tm. zeleno-modrá 65,3 33,8 0,3 – – 0,67 – – – – B
174/36 tmavě žlutá 80,8 17,7 – – – 0,8 – – – – B
166/18b-skleněná matrice hnědá 47,7 34,4 8,4 6,5 1,3 1,9 – – – – C
žlutá 70,2 21,6 1,1 3,5 0,9 2 0,66 – – – C
166/18b-částice ve sklech hnědá – 44,1 – 18,7 – – – – – 37,3
žlutá 66,6 6,4 – – – – – – – 26
Tab. 1. Výsledky chemických analýz vybraných skleněných kroužků z Brna – Kopečné a Vídeňské ulice
(převzato z Rohanová – Cílová 2011).
Tab.1. Results of chemical analyses on selected glass rings from Brno – Kopečná and Vídeňská streets
(after Rohanová – Cílová 2011).
SEDLÁâKOVÁ – ZAPLETALOVÁ: Sklenûné krouÏky z Brna …540
(srov. Radoměrský 1976; Hunka 2002, 53). I na Moravě se vyskytuje výrazně mladší typ kroužků,
např. na šlechtickém hradě Rokštejně (Měřínský 2007, 100, 108). V situacích 12. či 13. stol. již ale
bývají skleněné kroužky nacházeny výjimečně, nebo alespoň nebyly zveřejněny. Prakticky vůbec je
na rozdíl od Čech (např. Radomyšl; Nechvátal 1999, 132) neznáme z kostelních pohřebišť. To může
znamenat, že moravské nálezy jsou vyššího stáří než z pokročilého 12. stol., problematika raných
šlechtických kostelních fundací je ale na Moravě málo prostudována. Výjimku zde představuje
původně šedomodrý, dnes ztracený kroužek, vyzvednutý z hrobu v okolí apsidy baziliky v Třebíči,
jež patřila klášteru založenému brněnskými a znojemskými údělnými knížaty na počátku 12. stol.
(Karasová 1961, 740; informace J. Vokáčové), a možná ještě prsten z olomouckého hradu, kde
mohl být původně uložen v hrobě okolo sakrální stavby ze 2. poloviny 11. stol. (Dohnal 2005, 239;
Obr. 3. Skleněné kroužky z Brna, Kopečné ulice č. 37. 1: inv. č. 120/1; 2: inv. č. 120/2; 3: inv. č. 166/11; 4: inv. č.
174/36; 5: inv. č. 166/18a; 6: inv. č. 166/18b; 7: inv. č. 166/8. Foto a kresebná dokumentace L. Sedláčková.
Fig. 3. Glass rings from Brno, Kopečná street no. 37.
Obr. 4. Skleněné kroužky z Brna – Vídeňská ul. 16 (1–13) a Václavské ulice (14). 1: inv. č. 1496/46; 2: inv. č.
418/3; 3: inv. č. 1162/227; 4: inv. č. 1336/88; 5: inv. č. 2105/36; 6: inv. č. 1293/253; 7: inv. č. 174/209; 8: inv. č.
174/181; 9: inv. č. 1349/159; 10: inv. č. 2328/1; 11: inv. č. 2156/81; 12: inv. č. 334/24; 13: inv. č. 1290/36;
14: s. j. 193. Foto a kresebná dokumentace L. Sedláčková.
Fig. 4. Glass rings from Brno – Vídeňská street no. 16 (1–13) and Václavská street (14).
Archeologické rozhledy LXIV–2012 541
Zatloukal 2003). Z vesnického sídlištního prostředí známe na Moravě kroužky pouze ze Mstěnic
(Nekuda 2000, 280–281). Vyskytly se sice údajně v objektech z nejstarších dvou fází existence vesnice,
nelze však vyloučit ani variantu intruze v zásypech starších objektů. Skleněný kroužek údajně
pochází ze systematického výzkumu zaniklé vsi Záblacany u Polešovic a měl být vyzvednut z naorané
mladohradištní kulturní vrstvy (za informaci děkujeme D. Menouškové).
Diskuse o původu kroužků nalezených na Moravě
Z Moravy tedy máme k dispozici dvě situace (Strachotín –Vysoká Zahrada a Brno –Vídeňská 16),
kdy můžeme uvažovat o místní výrobě skleněných kroužků, pravděpodobně přetavováním odjinud
dopraveného surového či odpadního skla. Podobné doklady skleněné výroby jako v Brně, miskovité
sklářské tyglíky, pocházejí z Prahy (Čiháková – Hrdlička 1990) a jejich souvislost se sklářskou výrobou
potvrdily přírodovědné analýzy (Zavřel 2003, 728–733). Také v Nitře – tržnici byly ze sídlištních
objektů (včetně pece) a vrstev 2. pol. 11. – 1. pol. 13. stol. získány početné doklady miskovitých tavicích
sklářských tyglíků a zároveň celý skleněný kroužek a 27 zlomků z jámy s popelovitou výplní.
Výskyt několika defektních kusů ukazuje, že jde o dílenský odpad (Bednár – Fottová 2003, 309–310).
Z mladších souvislostí pochází kroužek z Bratislavy (Lesák 2009). Ani na pohřebištích nejsou na
Slovensku skleněné kroužky časté, byly hlášeny z Nitry – Na vŕšku a Ducového – Kostolec (Bednár –
Fottová 2003, 310). Kroužky z Čech až na později nalezené výjimky shrnuje E. Černá (2000, 48,
50–51; viz i Tomková 2008, 99).
Misky s různobarevnou vnitřní polevou mají kromě Prahy analogie např. v Lincolnu,Yorku, Sigtuně,
Wolinu aj. (Bayley 2008, 6–14, 16–17; Olczak 1968, 30). Jejich souvislost s výrobou drobných
skleněných předmětů je v těchto lokalitách zjevná a bývají interpretovány jako jeden z druhů sklářských
tyglíků. Ve 13. stol. se objevuje i běžná kuchyňská keramika se sklovitými polevami a nataveninami,
např. v Čáslavi nebo Malíně u Kutné Hory, a podle analýz zřejmě i v těchto případech jde
o doklad zpracování skla, i když tyto nálezy bývají často interpretovány jako doklad zkoušení rud
a barevných kovů (Zavřel 2003, 730).
Také brněnské uvnitř polévané misky lze pravděpodobně interpretovat jako doklady zpracování
skla. Analýzy polev prozatím chybějí, přesto uvažujeme právě o výrobě kruhového šperku, protože
při výzkumu rozsáhlé plochy nebyl mezi ztrátovými předměty nalezen jiný typ skleněných výrobků.
Obr. 5. Ukázka misek se
skleněnou polevou z Brna,
Vídeňské ulice č. 16. Foto
Š. Trávníčková.
Fig. 5. Fragments of bowls
with traces of glass glaze
from Brno, Vídeňská street
no. 16.
SEDLÁâKOVÁ – ZAPLETALOVÁ: Sklenûné krouÏky z Brna …542
Zbývá dodat, že glazovaná užitná keramika se na Moravě v 11.–12. stol. nepoužívala a misky obecně
jsou nepočetné a většinou skutečně představují technickou keramiku (srov. Procházka 2000, 39–40;
Procházka – Peška 2007, 152–170).
Pokud budeme chtít nadále uvažovat o importu kroužků z Polska či Kyjevské Rusi, je nutno vzít
v úvahu, že v ruských raně středověkých centrech byly oblíbenou součástí kroje skleněné náramky
různých barev a provedení (Ščapova 1972, 355–357; Olczak 1959, 84–87). Z Moravy neznáme ale
ani jediný zlomek takovéhoto náramku. Nově byl jeden nález necelého exempláře hlášen ze Žatce
(Černá 2007). Skleněné kroužky a korály přitom na Rusi představují spíše vesnický šperk, s těžištěm
výskytu na venkovských pohřebištích (Ščapova 1972, 357). Na Moravě zřejmě rovněž půjde o šperk
pro méně movité vrstvy obyvatelstva, i když oblíbenější tu byly jednoduché prsteny kovové.
Uvážíme-li, že se na Moravě vyskytují častěji než kroužky skleněné korály jednoduchých tvarů,
které se od honosných typů korálů z Kyjevské Rusi, neřku-li Byzance, kvalitativně liší, je opět domácí
výroba skleněných šperků více než pravděpodobná. Předběžně, s přihlédnutím k výskytu na publikovaných
mladohradištních pohřebištích, se zdá, že na Moravě chybějí luxusnější, zejména zlacené výrobky
byzantského původu a také raně ruské tmavé korály zdobené světlým emailem (srov. Ščapova
1972, 354–355). Zatímco tedy téměř chybějí doklady skleněných výrobků používaných v moravském
prostředí bohatším obyvatelstvem, předpokládá se spíše ze stereotypu než ze skutečně závažných
důvodů import skleněných výrobků pro střední a chudší vrstvy. Absence náramků může mít ale také
chronologické důvody.
Šperk není jediným skleněným výrobkem, se kterým musíme na Moravě počítat. Specifický problém
představuje duté sklo. O něm jsme zatím na Moravě zpraveni minimálně; mohlo se sem dostávat
i z jiných sklářských a obchodních středisek (Bláha 2000, 81–82, nádobka, spíše sodnovápenaté
sklo). Až na nálezy z Olomouce chybějí také zatím vitráže, okenní tabulky, nejsou známy mozaikové
kostky apod. (Bláha 2000).
Je jisté, že cesta z Olomouce na Rus v 11.–12. stol. fungovala, pokud se v jejím okolí právě neválčilo
(Krzemieńska 1987, 264; Bláha 1998, 147), a některé předměty se na Moravu také z východu
dostaly (jantar, polodrahokamy, glazované keramické pisanky a sluneční symboly, křížky aj.), jsou ale
s výjimkou drahokamových náhrdelníků a skleněných kroužků soustředěny především v Olomouci.
Význam cesty vyplývá i z příbuzenství a kontaktů olomouckých údělných knížat s Rurikovci (ale
zároveň i Arpádovci) již od 2. pol. 11. stol., ale kontakty existovaly i dříve (Krzemieńska 1987; Sláma
1963, 253–254; 1990). Přitom se takto šířily i některé duchovní impulsy, a to včetně doprovodných
hmotných předmětů (křížky byzantského původu, ostatky svatých apod.; viz např. Bláhová 2006).
Závěr
Prozatím nemáme mnoho důvodů domnívat se, že na Moravě byla provozována výroba surového
skla, a předpokládáme tedy, že hlavně v 11. stol. existoval dálkový obchod se skelnou surovinou.
Sklo nebylo v raném středověku užíváno masově, není však vyloučeno, že podceňujeme znalost výroby
skla v prostředí raně středověkých hradů a klášterů a přítomnost sklářů a sklenářů u cizích stavebních
hutí. Zejména to platí pro 12. stol., kdy minimálně u stavby olomouckého biskupského kostela
a kapitulního domu za Jindřicha Zdíka (1126–1150) musíme předpokládat zasklení větších okenních
otvorů. Zmínka o sázavském opatu Reginhardu z Met ovládajícím výrobu skleněných předmětů se
vztahuje až k r. 1162 (Drahotová a kol. 2005, 77). Miska se silnou vnitřní polevou byla vyzvednuta
v břevnovském klášteře z nejstarší partie historického souvrství souvisejícího s románskou klauzurou
(Dragoun – Merhautová – Sommer 1993, 92). U okenního skla lze obecně vzhledem k množství
předpokládat jeho recyklaci při přestavbách, a z původního velkého objemu hmoty tak mají šanci
dochovat se jen ojedinělé úlomky. Velkou neznámou je zatím moravské duté sklo, překážkou jeho
poznání je neuspokojivý stav publikace klíčových výzkumů. Co se skleněných kroužků týče, vykazuje
Morava v mladší době hradištní projevy vazeb hlavně na východoevropskou sklářskou oblast,
zároveň ale je bezpečně doložena místní výroba.
Studie byla zpracována s podporou interního grantového projektu FF MU Brno č. MUNI/21/ZAP/2011.
Katalog brněnských nálezů
Brno – Kopečná 37 (č. akce A55/2006)
Inv. č.4: 120/1
Rozměry: ∅ 18 mm5, tl. tyčinky 3 mm, v. tyčinky 4 mm
Popis: Téměř polovina kroužku, sklo čiré, tmavě zelenomodré s nesouvislou bílobéžovou korozivní vrstvičkou,
která způsobuje matnost povrchu. Téměř pravidelná „D“ profilace.
Analýza: binární olovnaté sklo (sk. B)
Nálezová situace: kulturní vrstva
Datace: 13.–14. stol.6
Obr.: 3: 1.
Inv. č.: 120/2
Rozměry: ∅ 19 mm, tl. tyčinky 3 mm, v. tyčinky 4 mm
Popis: Polovina mírně asymetrického kroužku (druhotně rozlomen), sklo opakní?, na pohled černé (bez analýzy
není možné barvu blíže určit), na povrchu skvrnky koroze. V místě rozlomení bublinka ve sklovině. Nepravidelná
tzv. „D“ profilace.
Nálezová situace: kulturní vrstva
Datace: 13.–14. stol.
Obr.: 3: 2.
Inv. č.: 166/8
Rozměry: ∅ neměřitelný, tl. tyčinky 2–3 mm, v. tyčinky 5–6 mm
Popis: Dochována asi 1/6 kroužku zastoupená 2 zlomky, sklo (druhotně ?) opakní, světle zelené, na povrchu asi
0,5 mm světlá béžová koroze. Zdoben žlutými vlákny zatavenými do horní plochy kroužku, snad ve tvaru vlnovky.
Výrazně nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: kulturní vrstva
Datace: 12.–13. stol.
Pozn.: Mladohradištní kulturní vrstva vykazovala neostré hranice s nadložní vrcholně středověkou kulturní vrstvou.
Byl z ní vyzvednut perforovaný denár Svatopluka Olomouckého (1095–1107).
Obr.: 3: 7.
Inv. č.: 166/11
Rozměry: ∅ 15 mm, tl. tyčinky 2,5–3 mm, v. tyčinky 4 mm
Popis: Polovina mírně asymetrického kroužku, sklo opakní?, na pohled černé, při prosvícení tmavě zelené (?)
s nesouvislými plochami koroze na povrchu. Výrazně nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: kulturní vrstva
Datace: 12.–13. stol.
Obr.: 3: 3.
Inv. č.: 166/18a
Rozměry: ∅ 17 mm, tl. tyčinky 2–3 mm, v. tyčinky 3 mm
Popis: Mírně asymetrický celý kroužek, sklo čiré, jasně žluté barvy, četné bublinky ve sklovině, na povrchu drobné
skvrnky koroze. Téměř pravidelná tzv. „D“ profilace.
Nálezová situace: kulturní vrstva
Datace: 12.–13. stol.
Obr.: 3: 5.
Inv. č.: 166/18b
Rozměry: ∅ 18 mm, tl. tyčinky 3 mm, v. tyčinky 4,5 mm
Popis: Přibližně polovina kroužku, sklo opakní hnědé se skvrnkami koroze na povrchu. Zdoben opakním žlutým
vláknem. Téměř pravidelná tzv. „D“ profilace.
Archeologické rozhledy LXIV–2012 543
4 Inv. č. se skládá z čísla stratigrafické jednotky (nálezového kontextu), na niž je nález vázán, a pořadového čísla
v rámci této jednotky.
5 Měřen byl vnitřní průměr.
6 Datace se týká stáří stratigrafické jednotky, v níž může být nález uložen sekundárně.
Analýza: draselnoolovnaté sklo (skupina C)
Nálezová situace: kulturní vrstva
Datace: 12.–13. stol.
Obr.: 3: 6.
Inv. č.: 174/36
Rozměry: ∅ cca 17 mm, tl. tyčinky 2 mm, v. tyčinky 3 mm
Popis: Přibližně 1/3 původně mírně asymetrického kroužku, sklo čiré, světle žluté barvy s bílobéžovým korozivním
povlakem, který způsobuje výraznou matnost povrchu. Mírně nepravidelná „D“ profilace.
Analýza: binární olovnaté sklo (sk. B)
Nálezová situace: jáma blíže neurčené funkce
Datace: 12. stol.
Obr.: 3: 4.
Brno – Vídeňská 16 (č. akce A18/2009)
Inv. č.: 174/181
Rozměry: ∅ cca 15 mm, tl. tyčinky 2 mm, v. tyčinky 2,5–3 mm
Popis: Asymetrický kroužek dochovaný asi z 1/3, sklo opakní, světle zelené. Na povrchu nesouvislá bílobéžová
koroze. Nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: výplň výkopu s. j. 544
Pozn.: Z výplně objektu byl získán denár Konráda I. na Brněnsku (1061–1092).
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 8.
Inv. č.: 174/209
Rozměry: ∅ >20 mm, tl. tyčinky 3–3,5 mm, v. tyčinky 4–6 mm
Popis: Asi 1/5 pravděpodobně asymetrického kroužku opakní? skloviny, tmavě modré barvy. Na vnitřní straně
nesouvislý povlak koroze. Výrazně nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Analýza: binární olovnaté sklo (sk. B)
Nálezová situace: výplň výkopu s. j. 544
Pozn.: Z výplně objektu byl získán denár Konráda I. na Brněnsku (1061–1092).
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 7.
Inv. č.: 334/24
Rozměry: ∅ <20 mm, tl. tyčinky 2,5 mm, v. tyčinky 4 mm
Popis: Přibližně 1/5 kroužku původně asi z čiré, sytě zelené skloviny, která se dochovala o síle přibližně 1 mm.
Nyní silně zkorodovaný, rozpadavý. Mírně nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: nálezy ze začišťování plochy 02
Datace: –
Obr.: 4: 12.
Inv. č.: 418/3
Rozměry: ∅ 12,5–13,5 mm, tl. tyčinky 2,5–3 mm, v. tyčinky 3–3,5 mm
Popis: Cele dochovaný asymetrický kroužek (druhotně rozlomen). Sklo opakní?, na pohled černé, při prosvícení
tmavě zelené/tmavě hnědé. Na lomu četné bublinky, povrch pokryt nesouvislou bílobéžovou korozivní vrstvičkou.
Nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: sběr z plochy 03
Datace: –
Obr.: 4: 2.
Inv. č.: 1162/227
Rozměry: ∅ 13 mm, tl. tyčinky 2–3 mm, v. tyčinky 3 mm
Popis: Celý, druhotně rozlomený kroužek (4 zlomky) bílé barvy. Druhotně opakní s béžovou korozí na povrchu,
silně zkorodovaný, rozpadavý. Pravidelná tzv. „D“ profilace.
Nálezová situace: výplň výkopu s. j. 505=786, patrně pokračování předpecní jámy v rámci s. s. j. 088
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 3.
SEDLÁâKOVÁ – ZAPLETALOVÁ: Sklenûné krouÏky z Brna …544
Archeologické rozhledy LXIV–2012 545
Inv. č.: 1290/36
Rozměry: ∅ neměřitelný, tl. tyčinky 2 mm, v. tyčinky 6 mm
Popis: Asi z 1/6 dochovaný kroužek. Sklo opakní, světle zelené. Na povrchu dekor tří souběžných linií žlutého
zataveného vlákna. Nečetné skvrnky koroze na vnějším povrchu, souvislá vrstvička koroze na vnitřním povrchu.
Pravidelná tzv. „D“ profilace.
Nálezová situace: s. j. 1290 představuje výhoz z pece s. s. j. 080 či 081, který byl mechanicky oddělen od zásypu
pece s. s. j. 080. Je součástí s. s. j. 083, která představuje členité soujámí v hliníku s. s. j. 090 s několika pyrotechnologickými
zařízeními, které se po začištění povrchu jevilo jako šedá popelovitá skvrna. Zachycena zde byla
3 pyrotechnologická zařízení – s. s. j. 080, 081 a 082. Výplně totoho soujámí jsou pravděpodobně většinou výhozy
ze zmiňovaných pecí.
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 13.
Inv. č.: 1293/253
Rozměry: ∅ cca 15 mm, tl. tyčinky 2 mm, v. tyčinky 3 mm
Popis: Asi 1/4 kroužku z čirého, čistého, světle žlutého skla s nečetnými skvrnkami koroze na povrchu. Pravidelná
tzv. „D“ profilace.
Analýza: olovnatokřemičité sklo (sk. B)
Nálezová situace: s. j. 1293 je součástí s. s. j. 083, která představuje členité soujámí v hliníku s. s. j. 090 se třemi
pyrotechnologickými zařízeními, které se po začištění povrchu jevilo jako šedá popelovitá skvrna. Situace je
obdobná jako u s. j. 1290.
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 6.
Inv. č.: 1336/88
Rozměry: ∅ 14 mm, tl. tyčinky 2–3 mm, v. tyčinky 3–4 mm
Popis: Přibližně polovina kroužku. Sklo opakní?, na pohled černé, při prosvícení se jeví jako tmavě zelené s bílobéžovým
korozivním povlakem na povrchu. Nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: s. j. 1336 je výplní výkopu s. j. 1699 v rámci členitého soujámí s. s. j. 083 se třemi pyrotechnologickými
zařízeními, které se po začištění povrchu hliníku jevilo jako šedá popelovitá skvrna. Situace je obdobná
jako u s. j. 1290 a 1293.
Pozn.: Z této vrstvy byly získány i dvě mince. Jedná se o denár Konráda I. na Brněnsku (1061–1092) a denár
Vratislava II. na Olomoucku (po r. 1086).
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 4.
Inv. č.: 1349/159
Rozměry: ∅ cca 13 mm, tl. tyčinky 2,5 mm, v. tyčinky 3 mm
Popis: Asi 1/4 kroužku původně čiré skloviny smaragdově zelené barvy. Povrch pokryt souvislou vrstvou koroze
o síle cca 0,5 mm. Nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: výplň jámy s. j. 1697 v rámci hliníku s. s. j. 090
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 9.
Inv. č.: 1496/46
Rozměry: ∅ 13 mm, tl. tyčinky 2,5–3 mm, v. tyčinky 3–4 mm
Popis: Celý mírně asymetrický kroužek, sklo opakní, na pohled černé (bez analýzy není možné barvu blíže určit).
Na povrchu ojedinělé skvrnky koroze. Mírně nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: výplň hliníku s. s. j. 090
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 1.
Inv. č.: 2105/36
Rozměry: ∅ neměřitelný, tl. tyčinky 2 mm, v. tyčinky 3,5 mm
Popis: Přibližně 1/5 kroužku z čirého skla, světle zelené barvy. Povrch pokryt bílobéžovým korozivním povlakem.
Pravidelná tzv. „D“ profilace.
Analýza: draselnoolovnaté sklo (sk. C)
Nálezová situace: výplň předpecí v rámci s. s. j. 084
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 5.
Inv. č.: 2156/81
Rozměry: ∅ 19 mm, tl. tyčinky 3 mm, v. tyčinky 5 mm
Popis: Z 1/3 dochovaný kroužek, původně snad z čiré sytě zelené skloviny, nyní pokryt souvislou vrstičkou
bílobéžové koroze. Mírně nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: výplň předpecí v rámci s. s. j. 085
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr.: 4: 11.
Inv. č.: 2328/1
Rozměry: ∅ 16 mm, tl. tyčinky 3–3,5 mm, v. tyčinky 3,5–5 mm
Popis: Z ∅ dochovaný kroužek z čirého skla, tmavě zelené barvy. Na povrchu souvislý korozivní povlak.
Výrazně nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: nálezy ze začišťování ve čtv. P8
Datace: 2. pol. 11. stol. – 1. pol. 12. stol.
Obr: 4: 10.
Brno – Václavská
Inv. č.: s. j. 193/bez inv. č.
Rozměry: ∅ 14–15 mm, tl. tyčinky 2–2,5 mm, v. tyčinky 2,5–3 mm
Popis: Asi z 1/3 dochovaný kroužek z čirého skla smaragdově zelené barvy. Ve sklovině patrné četné bublinky.
Nepravidelná profilace ve tvaru „D“.
Nálezová situace: neznámá
Datace: –
Obr.: 4: 14.
Prameny a literatura
Bayley, J. 2008: Lincoln. Evidence for glass-working on Flaxengate and other sites in the city. Technology
report. Porthmounth.
Bednár, P – Fottová, E. 2003: Nitra – tržnica. Príspevok k poznaniu stredovekého mesta, Archaeologia historica
28, 303–315.
Bláha, J. 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století), Archaeologia
historica 23, 133–159.
— 2000: Nálezy vitrají a dutého skla z období raného středověku na lokalitě Olomouc – Biskupské náměstí
č. 1. In: Historické sklo 2, Čelákovice, 79–84.
Bláhová, E. 2006: Literární vztahy Sázavy a Kyjevské Rusi. In: P. Sommer ed., Svatý Prokop, Čechy a střední
Evropa, Praha, 219–234.
Bezborodov, M. A. 1956: Stěklodělije v drěvněj Rusi. Minsk.
Cofta-Broniewska, A. 1962: Z zagadnień obróbki metali nieżelaznych, Slavia Antiqua 9, 288–299.
Černá, E. 2000: K problematice nejstarších nálezů středověkých skel na území Čech. In: Historické sklo 2,
Čelákovice, 45–62.
— 2007: Nálezy středověkých skel ze Žatce. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – řada Historie 18,
Plzeň, 12–24.
Černá, E. – Hulínský, V. – Gedeon, O. 2001: Výpověď mikroanalýz vzorků skel z raného středověku, Archeologické
rozhledy 53, 59–89.
Červinka, I. L. 1928: Slované na Moravě a říše velkomoravská. Brno.
Čiháková, J. – Hrdlička, L. 1990: Technické misky s polevou v pražské keramice 12.–13. století, Archaeologia
historica 15, 411–417.
Dekówna, M. 1980: Szkło w Europie wczesnośredniowiecznej. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
Dohnal, V. 2005: Olomoucký hrad v raném středověku (II). Olomouc.
Dostál, B. 1963: Skleněné prsteny ze Znojma. In: Sborník II. Františku Vildomcovi k pětaosmdesátinám,
Brno, 73–75.
— 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Dragoun, Z. – Merhautová, A. – Sommer, P. 1993: Stavební podoba břevnovského kláštera ve středověku.
In: Milénium břevnovského kláštera (993–1993), Praha, 67–135.
SEDLÁâKOVÁ – ZAPLETALOVÁ: Sklenûné krouÏky z Brna …546
Drahotová, O. a kol. 2005: Historie sklářské výroby v Českých zemích. 1. díl. Praha.
Dresler, P. 2002: Esovité záušnice a některé problémy s nimi spojené. Ms. diplom. práce, ÚAM FF MU
Brno.
Geisler, M. 1986: Holubice-pohřebiště z mladohradištního období. Brno.
Himmelová, Z. 2000: Nálezy skla z Mikulčic (okr. Hodonín). In: Historické sklo 2, Čelákovice, 85–99.
Himmelová, Z. – Měřínský, Z. 1987: Objekt s doklady výroby a distribuce šperkařských výrobků na hradisku
„Vysoká zahrada“ u Dolních Věstonic (okr. Břeclav). In: Zkoumání výrobních objektů a technologií
archeologickými metodami, Brno, 129–134.
Hrubý, V. 1955: Staré Město, velkomoravské pohřebiště na Valách. Praha.
— 1961: Staroslovanské Brno, Brno v minulosti a dnes 3, 130–148.
Hunka, J. 2002: Sklo ako netradičný numizmatický materiál. In: D. Staššíková-Štukovská ed., História skla
2001, Nitra, 51–55.
Chybová, H. 2009: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž.
Jelínková, D. 1999: Slovanské pohřebiště z 9. až 12. století v Mušově. Katalog. Brno.
Karasová, H. 1961: Archeologický výzkum v areálu bývalého benediktinského kláštera v Třebíči v letech
1959–1960, Archeologické rozhledy 13, 238–239.
Klanica, Z. 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště. Díl I–II. Brno.
Kouřil, P. – Janák, V. 1980: Archeologické nálezy z Drnovic, okres Vyškov, Vlastivědný věstník moravský 32,
30–38.
Krumphanzlová, Z. 1965: Skleněné perly doby hradištní v Čechách, Památky archeologické 56, 161–186.
Krzemieńska, B. 1987: Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci, Časopis Matice moravské 106, 259–267.
Lesák, B. 2009: Ojedinělý nález skleneného krúžku z Ventúrskej ulice 11–13 v Bratislave, Študijné zvesti
Archeologického ústavu SAV 46, 33–34.
Ludikovský, K. – Snášil, R. 1974: Mladohradištní pohřebiště ve Velkých Hostěrádkách (o. Břeclav). Brno.
Marethová, B. 2008: Příspěvek k poznání raně středověkých pohřebišť (zvyk vkládání mincí do hrobů).
In: Studia mediaevalia Pragensia 8, Praha, 7–44.
Měřínský, Z. 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu
1981–2006. Brno – Brtnice.
Nechvátal, B. 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště. Praha.
Nechvátal, B. – Radoměrský, P. 1963: Archeologický výzkum na tvrzi v Tleskách u Jesenice (okres Rakovník),
Časopis Národního muzea – oddíl věd společenských 132, 4–13.
Nekuda, V. 2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 3. Raně středověké sídliště. Brno.
Neruda, P. – Nerudová, Z. – Sedláčková, L. – Zapletalová, D. 2010: Bytový dům Vídeňská, I. etapa, Brno. Nálezová
zpráva v archivu Archaia Brno o.p.s. č. j. 24/10.
Olczak, J. 1959: Proizvodstvo stěkljannych perstněj na slavjanskoj territorii v srednie veka, Sovětskaja archeologija
3, 81–90.
— 1968: Wytwórczość szklarska na terenie Polski we wczesnym średniowieczu. Wrocław – Warszawa –
Kraków.
— 1996: Problem wytwórczości szklarskiej na obszarze Wielkich Moraw (Mikulčice – Nitra – Staré Město).
In: Słowiańszczyzna w Europie średniowiecznej 2, Wrocław, 143–153.
— 2000: Średniowieczne szklane pierścionki-obrączki-kólka. Kilka uwag o technice formowana i funkcji.
In: Archaeologia et historia. Księga jubileuszowa dedykowana Pani Profesor Romanie Barnycz-Gupieńcowej,
Łódź, 311–321.
Olejnikov, O. M. 2002: Stěkljannyje braslety Velikogo Novgoroda, Rossijskaja archeologija 2002/1, 51–73.
Polánka, P. 2007: Brno – Kopečná 37 (bytový dům). Nálezová zpráva v archivu Archaia Brno o.p.s. č. j. 35/07.
Procházka, R. 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (k otázce odrazu společenské změny v archeologických
pramenech). In: Mediaevalia archaeologica 2, Praha – Brno, 7–158.
Procházka, R. – Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12. – 13./14. století. In: Přehled
výzkumů 48, Brno, 143–299.
Radoměrský, P. 1976: Příspěvek k otázce primitivních platidel 13. století. In: Sborník II. numismatického symposia,
Brno, 103–119.
Rohanová, D. – Cílová, Z. 2011: Chemické analýzy skleněných prstýnků z Brna (Dům u 7 Švábů a Vídeňská
ulice). Ms. depon. in archiv Archaia Brno o.p.s.
Ruttkay, A. – Ruttkay, M. – Šalkovský, P. 2002: Slovensko vo včasnom stredoveku. Nitra.
Sejbal, J. 1997: Základy peněžního vývoje. Brno.
Archeologické rozhledy LXIV–2012 547
Sláma, J. 1963: K česko-polským stykům v 10.–11. století. In: Vznik a počátky Slovanů 4, Praha, 221–269.
— 1990: Raně středověké Čechy a rurikovská Rus, Archeologické rozhledy 42, 391–397.
Steppuhn, P. 1998: Die Glasfunde von Haithabu. Berichte über die Ausgrabungen in Haithabu 32. Neu-
münster.
Ščapova, J. L. 1972: Chudožestvěnnoje stěklo Kijevskoj Rusi. In: Drevněrusskoje iskusstvo. Chudožestvěnnaja
kultura domongolskoj Rusi, Moskva, 349–357.
Šikulová, V. 1959: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní. In: Pravěk východní Moravy 1, Gottwaldov,
88–162.
Šmerda, J. 1996: Denáry české a moravské. Brno.
Staššíková-Štukovská, D. – Ungerman, Š. 2009: Sklené koráliky z včasnostredovekého pohrebiska v Dolních
Věstoniciach. In: P. Dresler – Z. Měřínský edd., Archeologie doby hradištní v České a Slovenské republice
2, Brno, 136–149.
Tomková, K. 2008: Emma a šperk její doby v kontextu vývoje raně středověkého šperku. In: J. Kilián – L. Polanský
edd., Emma regina – civitas Melnic, Mělník – Praha, 89–105.
Ungerman, Š. 2007: Raně středověké pohřebiště v Dolních Věstonicích Na pískách. Ms. dizertační práce,
ÚAM FF MU Brno.
— 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě. In: Zaměřeno na středověk. Sborník k 60. narozeninám
prof. Z. Měřínského, Praha, 220–239.
Videman, J. – Paukert, J. 2009: Moravské denáry 11.–12. století. Kroměříž.
Zatloukal, R. 2003: Olomouc (k. ú. Olomouc – město, okr. Olomouc). In: Přehled výzkumů AÚ AV ČR
v Brně 44, Brno, 261–265.
Zavřel, J. 2003: Skláři v pražském podhradí?, Archeologické rozhledy 55, 718–735.
Glass rings from Brno
and the questions of early medieval glass production in Moravia
The subject of medieval Moravian glasswork has not been properly studied to date. The article focuses
on a striking glass product – the glass ring. Thanks to rescue excavations there has been a significant
rise in the number of finds of glass rings and while grave finds predominated earlier (the region of
Troubsko, Vícemilice, Drnovice, Předmostí u Přerova, Třebíč – basilica), they are today surpassed by
far by settlement finds from the agglomerations of large administrative strongholds (Olomouc, Brno,
Znojmo, Přerov, Hodonín, Strachotín) – however, only of some. Only in two cases were glass rings
recorded at rural settlements (Mstěnice, Záblacany). As glass rings, which more than likely served as
finger rings, occur primarily in Poland and in the Kievan Rus area, they were regarded in the past as
being imports in Moravia. However, two sites were discovered recently in southern Moravia, where
glass rings were in all probability produced – Vysoká Zahrada u Dolních Věstonic (Strachotín) and
Brno, Vídeňská street no. 16. The article is an attempt at summarising the current state of knowledge
of glass production and the assortment utilised in Moravia in the 11th to 12th centuries. The production
of raw glass apparently did not take place in Moravia and glass with a high led content was imported
to Moravia, where it was worked into the final product. Glass bracelets do not occur in Moravia; this
is a product typical for northeastern Europe.
English by Zuzana Maritzová
LENKA SEDLÁČKOVÁ, Archaia Brno o. p. s., Bezručova 15, CZ-602 00 Brno; lsedlackova@archaiabrno.cz
DANA ZAPLETALOVÁ, Archaia Brno o. p. s., Bezručova 15, CZ-602 00 Brno; dzapletalova@archaiabrno.cz
SEDLÁâKOVÁ – ZAPLETALOVÁ: Sklenûné krouÏky z Brna …548