Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1117601, author = {Chrastina, Jan and Novák, Zdeněk and Říha, Ivo and Hřib, Radovan and Hrabovský, Dušan}, article_location = {Praha}, article_number = {1}, keywords = {stereotaxy; pain surgery; neuromodulation; deep brain stimulation; lesional stereotaxy}, language = {cze}, issn = {1212-0634}, journal = {Bolest}, title = {Stereotaktická operační technika v terapii bolesti - historie a současné možnosti}, url = {http://www.tigis.cz/images/stories/Bolest/2013/01/02_chrastina.pdf}, volume = {16}, year = {2013} }
TY - JOUR ID - 1117601 AU - Chrastina, Jan - Novák, Zdeněk - Říha, Ivo - Hřib, Radovan - Hrabovský, Dušan PY - 2013 TI - Stereotaktická operační technika v terapii bolesti - historie a současné možnosti JF - Bolest VL - 16 IS - 1 SP - 8-15 EP - 8-15 PB - TIGIS, spol. s r.o. SN - 12120634 KW - stereotaxy KW - pain surgery KW - neuromodulation KW - deep brain stimulation KW - lesional stereotaxy UR - http://www.tigis.cz/images/stories/Bolest/2013/01/02_chrastina.pdf L2 - http://www.tigis.cz/images/stories/Bolest/2013/01/02_chrastina.pdf N2 - Terapie bolesti se stala součástí funkční stereotaktické neurochirurgie časně po provedení první stereotaktické operace mozku v roce 1946. Cílem stereotaktických výkonů v terapii bolesti je ovlivnění struktur a drah zodpovědných za přenos bolestivých stimulů a dávajících podklad emočním procesům spojeným s vnímáním bolesti. Podobně jako u dalších stereotaktických funkčních výkonů (poruchy pohybu, farmakorezistentní epilepsie, psychiatrická onemocnění) je možné stereotaktické operace v terapii bolesti rozdělit na skupinu výkonů lezionálních – destrukčních (anatomická destrukce cílové struktury – nejčastěji elektrotermokoagulací) a stimulačních – neuromodulačních (ovlivnění zvolené oblasti elektrickou stimulací pomocí implantovaného generátoru). Podmínkou pro využití stereotaktické operační techniky v terapii bolesti byly nové poznatky v oblasti patofyziologie bolesti, spolehlivé stereotaktické operační systémy, rozvoj neuroradiologických a elektrofyziologických technik pro identifikaci cílových struktur a vývoj implantabilních baterií. Cílovými strukturami lezionálních výkonů v terapii bolesti v historii byly například struktury míchy a mozkového kmene, hypotalamu a hypofýzy, specifická i nespecifická jádra talamu a oblast cingula. Nevýhodou lezionálních výkonů je ireverzibilita destrukce cílové struktury a tedy nežádoucích účinků výkonu. V současnosti jsou prováděny pouze ojediněle. Výhodou stereotaktických neuromodulačních výkonů je minimalizace rozsahu anatomické léze a možnost modulace účinků stimulační terapie změnou stimulačních parametrů. Počet nemocných se zavedenou hlubokou mozkovou stimulací v léčbě bolesti je nižší než počet nemocných stimulovaných pro Parkinsonovu chorobu. Nejobvyklejšími cíli stereotaktické neurostimulace v terapii bolesti jsou specifická senzitivní jádra talamu a periakveduktální/periventrikulární šedá hmota. Méně obvyklé je využití stimulace zadního raménka capsula interna, hypotalamu, nespecifických jader talamu a cingula. Současná data ukazují na lepší efekt stereotaktické neurostimulace u nemocných s nociceptivní ve srovnání s neuropatickou bolestí. Nejzávažnější komplikací je nitrolební krvácení, infekce a mechanické narušení systému. Pro indikaci funkčního stereotaktického výkonu u nemocných je nutné zdůraznit interdisciplinární charakter terapie neztišitelné bolesti s vedoucí úlohou specialistů algeziologů po vyčerpání mož- ností současné velmi propracované efektivní medikamentózní terapie a různých invazivních algeziologických technik. ER -
CHRASTINA, Jan, Zdeněk NOVÁK, Ivo ŘÍHA, Radovan HŘIB a Dušan HRABOVSKÝ. Stereotaktická operační technika v terapii bolesti - historie a současné možnosti. \textit{Bolest}. Praha: TIGIS, spol. s r.o., 2013, roč.~16, č.~1, s.~8-15. ISSN~1212-0634.
|