Informační systém MU
CHRASTINA, Jan, Zdeněk NOVÁK, Ivo ŘÍHA, Radovan HŘIB a Dušan HRABOVSKÝ. Stereotaktická operační technika v terapii bolesti - historie a současné možnosti. Bolest. Praha: TIGIS, spol. s r.o., 2013, roč. 16, č. 1, s. 8-15. ISSN 1212-0634.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Stereotaktická operační technika v terapii bolesti - historie a současné možnosti
Název anglicky Stereotactic surgery in pain treatment - history and contemporary possibilities
Autoři CHRASTINA, Jan (203 Česká republika, garant, domácí), Zdeněk NOVÁK (203 Česká republika, domácí), Ivo ŘÍHA (203 Česká republika, domácí), Radovan HŘIB (203 Česká republika) a Dušan HRABOVSKÝ (703 Slovensko, domácí).
Vydání Bolest, Praha, TIGIS, spol. s r.o. 2013, 1212-0634.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Kód RIV RIV/00216224:14740/13:00068929
Organizační jednotka Středoevropský technologický institut
Klíčová slova česky stereotaxiz; chirurgie bolesti; neuromodulace; lezionální stereotaxie stereotaxiz, chirurgie bolesti; neuromodulace; lezionální stereotaxie; hluboká mozková stimulace hluboká mozková stimulace
Klíčová slova anglicky stereotaxy; pain surgery; neuromodulation; deep brain stimulation; lesional stereotaxy
Štítky ok, podil, rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Olga Křížová, učo 56639. Změněno: 7. 2. 2014 08:09.
Anotace
Terapie bolesti se stala součástí funkční stereotaktické neurochirurgie časně po provedení první stereotaktické operace mozku v roce 1946. Cílem stereotaktických výkonů v terapii bolesti je ovlivnění struktur a drah zodpovědných za přenos bolestivých stimulů a dávajících podklad emočním procesům spojeným s vnímáním bolesti. Podobně jako u dalších stereotaktických funkčních výkonů (poruchy pohybu, farmakorezistentní epilepsie, psychiatrická onemocnění) je možné stereotaktické operace v terapii bolesti rozdělit na skupinu výkonů lezionálních – destrukčních (anatomická destrukce cílové struktury – nejčastěji elektrotermokoagulací) a stimulačních – neuromodulačních (ovlivnění zvolené oblasti elektrickou stimulací pomocí implantovaného generátoru). Podmínkou pro využití stereotaktické operační techniky v terapii bolesti byly nové poznatky v oblasti patofyziologie bolesti, spolehlivé stereotaktické operační systémy, rozvoj neuroradiologických a elektrofyziologických technik pro identifikaci cílových struktur a vývoj implantabilních baterií. Cílovými strukturami lezionálních výkonů v terapii bolesti v historii byly například struktury míchy a mozkového kmene, hypotalamu a hypofýzy, specifická i nespecifická jádra talamu a oblast cingula. Nevýhodou lezionálních výkonů je ireverzibilita destrukce cílové struktury a tedy nežádoucích účinků výkonu. V současnosti jsou prováděny pouze ojediněle. Výhodou stereotaktických neuromodulačních výkonů je minimalizace rozsahu anatomické léze a možnost modulace účinků stimulační terapie změnou stimulačních parametrů. Počet nemocných se zavedenou hlubokou mozkovou stimulací v léčbě bolesti je nižší než počet nemocných stimulovaných pro Parkinsonovu chorobu. Nejobvyklejšími cíli stereotaktické neurostimulace v terapii bolesti jsou specifická senzitivní jádra talamu a periakveduktální/periventrikulární šedá hmota. Méně obvyklé je využití stimulace zadního raménka capsula interna, hypotalamu, nespecifických jader talamu a cingula. Současná data ukazují na lepší efekt stereotaktické neurostimulace u nemocných s nociceptivní ve srovnání s neuropatickou bolestí. Nejzávažnější komplikací je nitrolební krvácení, infekce a mechanické narušení systému. Pro indikaci funkčního stereotaktického výkonu u nemocných je nutné zdůraznit interdisciplinární charakter terapie neztišitelné bolesti s vedoucí úlohou specialistů algeziologů po vyčerpání mož- ností současné velmi propracované efektivní medikamentózní terapie a různých invazivních algeziologických technik.
Anotace anglicky
Treatment of intractable pain became an integral part of functional stereotactical neurosurgery shortly after the first stereot actic brain surgery was performed in 1946. The aim of stereotactical surgeries in the treatment of pain is the modulation of structures and neural pathways respon- sible for the transmission of painful stimuli and underlying emotional processes associated with pain perception. Similarly to other stereotacti- cal functional surgeries (movement disorders, intractable epilepsy, treatment resistant psychiatric problems) the stereotactica l surgeries aiming to treat pain can be divided into lesional surgeries – destructive (anatomical destruction of target structure – using electroc oagulation in the majority of cases and a stimulation surgeries – neuromodulation (modulation of the target structure by means of the implantable generato r). The necessary preconditions for the use of stereotactical surgical technique for pain treatment were the new knowledge in the field of pain p athophysiology, reliable stereotactic frame based systems, the development of radiological and electrophysiological techniques for target structure iden tification and confir- mation and the progress in the field of implantable generators. During history the target structures for stereotactic pain trea tment were spinal cord and brainstem regions, hypothalamus, pituitary gland, specific and non specific thalamic nuclei and cingulate gyrus. Irreversib ility of targ et structure destruction and therefore also of side effects are the principal disadvantages of lesional surgeries. Lesional surgeries are th erefore only exceptio- nally performed nowadays. The main advantageous features of stereotactic neuromodulation system are minimalisation of the exten t of anatomi- cal lesion and the possibility to modulate the effect of stimulation by changing the stimulation parameters. The number of pati ents with implan- ted neuromodulation system in the pain treatment is substantially lower than the number of patients stimulated for Parkinson di sease. The most frequently used target structures for stereotactic neurostimulation for intractable pain are specific sensory thalamic nuclei a nd periaquaeductal/ periventricular gray matter. Stimulation of the posterior limb of internal capsule, hypothalamus, non specific thalamic nuclei and cingular gyrus is uncommon. The contemporary data show better effect of stereotactic neurostimulation on nociceptive than on neuropathic pain. Intracranial bleeding, infection and mechanical system violation are the most serious complications. It is important to underline the interd isciplinary chara- cter of intractable pain treatment with the leading role of pain specialists for indication of stereotactic surgery after the f ailure of contemporary elaborated effective medical treatment and various invasive techniques of pain treatment.
Návaznosti
ED1.1.00/02.0068, projekt VaVNázev: CEITEC - central european institute of technology
Zobrazeno: 17. 8. 2022 18:15