Spišští Romové a příroda. Teoreticko-metodologický rámec výzkumu

PELIKÁN, Vojtěch. Spišští Romové a příroda. Teoreticko-metodologický rámec výzkumu (Romanies from Spiš and Nature. A Theoretical-Methodological Frame of Research). Sociální studia. Brno: Masarykova univerzita, 2013, X, No 1, p. 147-169. ISSN 1214-813X.

Basic information

• Original name: Spišští Romové a příroda. Teoreticko-metodologický rámec výzkumu
• Name (in English): Romanies from Spiš and Nature. A Theoretical-Methodological Frame of Research
• Authors: PELIKÁN, Vojtěch (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Sociální studia, Brno, Masarykova univerzita, 2013, 1214-813X.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50404 Antropology, ethnology
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/13:00069607
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• Keywords (in Czech): Romové; Cikáni; Spiš; Slovensko; příroda; kultura; interdisciplinarita
• Keywords in English: Romanies; Gypsies; Spiš; Slovakia; Nature; Culture; Interdisciplinarity
• Tags: Reviewed

Abstract

V environmentalistice a disciplínách jí příbuzných se léta vede debata, jak zkoumat klíčové téma vazby mezi společností a přírodou. Případová studie v romských osadách na slovenské Spiši může v tomto ohledu poskytnout podnětný empirický materiál. Již zběžné srovnání tamních kulturních vzorců s majoritní populací totiž naznačuje povážlivé odlišnosti v konceptualizaci přírody i v environmentální dimenzi životního způsobu. Předložená studie diskutuje, jak výzkum ve spišském prostředí vhodně pojmout teoreticky i metodologicky. Vyjasňuje rozdíl mezi environmentálním chováním a vztahem k přírodě a definuje dvojí dimenzi, v níž lze o přírodě uvažovat – jako o prostředí nebo jako o metafyzické kategorii. Text rozlišuje mezi reflektovanou a nereflektovanou vazbou mezi společností a přírodou, přičemž upozorňuje, že věda dosud význam nereflektované roviny spíše přehlížela. Následně identifikuje trojici relevantních teoretických rámců – koncept rituální nečistoty, hypotézu biofilie a přístupy zabývající se vazbou mezi prostředím a způsobem života. Závěrem stať nabízí dva způsoby konceptualizace tématu, jež vycházejí z ekopsychologie a ze symbolické klasifikace světa na bázi příroda–kultura.

Abstract (in English)

In the field of environmental studies as well as in other related disciplines there is an ongoing debate about how to deal with the key topic of the relationship between society and nature. A case study of Roma settlements in Spiš, Slovakia can provide promising empirical material for studying this phenomenon. Cursory comparisons of local cultural patterns with the cultural patterns of the majority have demonstrated considerable differences in the conceptualization of nature and in the environmental dimensions of lifestyle. This study discusses suitable methodological and theoretical approaches to this research in Spiš. It clarifies the difference between “environmental behavior” and “relationship to nature” and defines two dimensions of viewing nature – as a physical environment or as a metaphysical category. This article differentiates between conscious and unreflected connections between society and nature and points out that research has up until now rather ignored unreflected connections. It then identifies three relevant theoretical frameworks – the biophilia hypothesis, the concept of ritual impurity, and approaches dealing with the connections between the environment and way of life. In the conclusion two ways of conceptualization are suggested, one based on conservation psychology and the other based on symbolical classification of the world through the nature-culture dichotomy.

Links

• MUNI/A/0788/2011, interní kód MU: Name: Environmentální aspekty životního způsobu III (Acronym: ENVIŽIV III)

Investor: Masaryk University, Category A