Rozvoj exotického turismu, nemalá migrace cizích státních příslušníků a teoretická hrozba biologického terorismu vedou ke zvýšení rizika zavlečení a šíření různých infekčních chorob na území našeho státu. Většina exotických onemocnění se vyznačuje poměrně vysokou úmrtností a infekčností nakažených osob, proto je třeba věnovat postupům při jakékoliv manipulaci se zemřelým na infekční onemocnění zvýšenou pozornost a dodržovat určité preventivní postupy pro minimalizaci rizika dalšího šíření nákazy. Pitvy infekčních onemocnění by měly probíhat v režimech BSL. BSL (Biohazard Safety Level), tedy úroveň biologického nebezpečí vyjadřuje stupeň organizačních a technických nároků na pracoviště, na kterém se tyto pitvy provádějí. Většina pracovišť v naší zemi je koncipována na úrovni BSL-2, která umožňuje provádění pitev zemřelých s onemocněními jakými jsou např. HVB, HVC, HIV, některé chřipkové viry. Jediné pracoviště na našem území a ojedinělé i ve světě, které je koncipováno na úrovni BSL-4, se nachází v Centru biologické ochrany Armády České republiky v Těchoníně. V této práci bychom chtěli představit problematiku provádění infekčních pitev a zmínit některá doporučení platná v souladu s naší platnou legislativou, která jsou aplikovatelná v běžných provozech.