V originále
Po parlamentních volbách roku 1998 zformovala vítězná sociální demokracie menšinovou vládu. Vznik a existence této vlády umožňovala dohoda s druhou největší formací - Občanskou demokratickou stranou. Tato dohoda známá jako Opoziční smlouva se stala předmětem velké debaty. Článek analyzuje Opoziční smlouvu ve srovnávací perspektivě s jinými menšinovými vládami s vnější podporou. Text přitom podrobně analyzuje vládní praxi v Dánsku, Švédsku, na Novém Zélandu a v Itálii (v době historického kompromisu) a v tomto kontextu jsou rozebrány specifika českého případu. Z důvodu značné délky je text článku rozdělen na dvě části; první část je publikována v tomto čísle.
In English
After the 1998 general elections to the Chamber of Deputies of the Czech Republic, the largest party, the Social Democratic Party, formed a minority government. The origin and existence of this government was enabled by an agreement with the second largest formation, the Civic Democratic Party. What was then known as the Opposition Agreement became the subject of considerable debate. The paper analyses the Opposition Agreement in comparison with other minority governments with external support, be they governments formed on the basis of ad hoc agreements or complex ones. The text looks in detail at government practice in Denmark, Sweden, New Zealand, and Italy at the time of the Historic Compromise; this is then used as a context for outlining the specifics of the Czech case. Because of its considerable length, the text is divided into two parts; the first part is printed in this volume.