735-775 Archeologické rozhledy LXV-2013 735 Archeologický výzkum raně stredovekého sídliště Kostice - Zadní hrúd v letech 2009-2011 The archaeological excavation of the Kostice - Zadní hrúd early medieval settlement in 2009-2011 Jiří Macháček - Adéla Balcárková - Petr Dresler - Peter Milo V článku jsou představeny výsledky archeologického výzkumu lokality Kostice - Zadní hrúd, který proběhl v letech 2009 až2011. Zkoumaná lokalita, vzdušnou čarou vzdálená 1,5 km od středu blízkého velkomoravského centra na Pohansku, se rozkládá u okraje nivy řeky Dyje na nevýrazné písčité duně. Konkrétní místo terénního odkryvu bylo vybráno pomocí predikčního modelování a na základě důkladné prospekce. Celkově byla odkryta plocha 2405 m2, na níž bylo prozkoumáno 160 zahloubených sídlištních objektů a dva hroby z různých období. Většina nálezů souvisela s raným středověkem, těžiště osídlení spadá do 10. až 12. století. Zdejší sídliště patřilo v 9. stol. k subsistenční základně rozlehlé velkomoravské aglomerace na Pohansku a po jeho zániku se transformovalo v řemeslně-agrámí a obchodní centrum druhého řádu, tzv. trhovou ves. Mimořádně významné jsou nálezy mincí, skládacích vážek, kupeckých závaží a pozdně nomádských třmenů. raný středověk - mince - Morava - trhová ves The article presents the results of the archaeological excavation of the Kostice - Zadní hrúd site, conducted in 2009-2011. The investigated site, 1.5 km from the heart of the nearby Great Moravian centre at Pohansko, lies at the edge of the Dyje (Thaya) River floodplain on a nondescript sand dune. A total of 160 sunken features and two graves from various periods were investigated over the excavated area of 2,405 m2. The majority of finds were from the Early Middle Ages, with the peak of settlement falling between the tenth and twelfth centuries. In the ninth century, the local settlement was part of the subsistence base for the vast Great Moravian agglomeration at Pohansko; following the demise of Pohansko, the Kostice -Zadní hrúd settlement was transformed into a craft-agrarian and trade centre of the second level. Finds of coins, balance scales, merchants' weights and late nomadic stirrups are of extraordinary importance. Early Middle Ages - coins - Moravia - market village 1. Úvod Archeologický výzkum v lokalitě Kostice - Zadní hrúd proběhl ve třech třítýdenních sezónách v letech 2009 až 2011 jako součást řešení mezinárodního projektu Grantové agentury ČR a Deutsche Forschungsgemeinschaft. První kampaně se účastnil smíšený česko-němec-ký tým pod vedením J. Macháčka a F. Biermanna, v dalších dvou letech prováděli výzkum jen pracovníci a studenti Ústavu archeologie a muzeologie FF MU. Z archeologického hlediska byla lokalita známá již před zahájením výzkumu díky publikovaným povrchovým sběrům J. Janála (2006), nebyla jí však věnovaná dostatečná pozornost. Následující text nemá být kompletní publikací terénní dokumentace, ale podrobnou analytickou zprávou o výsledcích dosavadní činnosti, jež bude pokračovat v rámci navazujícího projektu Grantové agentury ČR, jehož cílem je validace a rozšíření poznatků prezentovaných v této studii. 736 Macháček - Balcárková - Dresler - Mílo: Archeologický výzkum Obr. 1. Kostice - Zadní hrúd. Digitální model terénu a plocha archeologického výzkumu. A - archeologický výzkum 2009-2011, B - dominantní vyvýšeniny s povrchovými koncentracemi nálezů (HI -H5), 1-5 - výškové úrovně. Fig. 1. Kostice - Zadní hrúd. Digital model of the terrain and area of the archaeological excavation. A - archaeological excavation 2009-2011; B - dominant elevations with surface concentrations of finds (HI -H5); 1-5-heightlevels. Konkrétní místo terénního odkryvu jsme vyhledali pomocí predikčního modelování a na základě prospekce (viz Dresler - Macháček 2013; Mílo 2013), která zahrnovala analytické povrchové sběry, letecké snímkování a geofyzikální měření (obr. 1). Dalším kritériem výběru byla logistika (výzkum byl umístěn na dobře dostupném místě při okraji rozlehlého pole a v blízkosti cesty). Až dodatečně se ukázalo, že plocha výzkumu leží v centru výskytu předmětů z barevných a drahých kovů, především mincí a záušnic, nalézaných pomocí detektoru kovů (poloha terénního odkryvu: Dresler - Macháček 2013, obr. 4). Cílem archeologického terénního výzkumu bylo detailní poznání vnitřní struktury osídlení, jeho přesné datování, i rozpoznání různých aktivit, provozovaných zdejší raně středověkou komunitou. Důležitým úkolem byl také odběr vzorků a naturfaktů pro potřeby přírodovědných analýz (archeobotanika, archeozoologie), které pomáhají v diskuzi o subsistenčních strategiích místního obyvatelstva a jeho interakci s okolním přírodním prostředím (viz Dreslerová - Hajnalová - Macháček 2013). Zkoumaná lokalita je vzdálená vzdušnou čarou 1,5 km od středu velkomoravského centra na Pohansku a rozkládá se při okraji nivy řeky Dyje na vrcholku nevýrazné písečné Archeologické rozhledy LXV-2013 737 duny pokryté fluvickou černicí (obr. 2-3). Tato půda zde díky intenzivnímu obdělávání značně degradovala a v horních partiích duny je víceméně odoraná a erodovaná. Hluboká orba zde zasahuje hluboko do písčitého podloží a porušuje archeologické situace {obr. 3). Intaktní raně středověký povrch se zachoval pouze při okrajích plochy výzkumu, kde duna již klesala a kde docházelo k akumulaci erodované půdy. V horních partiích duny se mocnost nadloží pohybovala jen okolo 0,3 m, zatímco směrem k její patě se výrazně zvyšovala. Největší mocnost nadloží, zjištěná pedologickými vrty, dosahovala minimálně 80 cm, v prostoru mezi dunami však byla pravděpodobně ještě mnohem větší. K narušení terénu docházelo v místě výzkumu i v důsledku bioturbací. Některé zásahy v podloží byly identifikovány jako velké zvířecí nory (např. obj. 36), další archeologické objekty byly hrabáním zvířat významně narušeny (např. obj. 27). Celkově byla v lokalitě Kostice - Zadní hrúd v letech 2009-2011 odkryta plocha 2405 m2, na níž bylo prozkoumáno 158 zahloubených sídlištních objektů a dva žlaby z různých období (obr. 3). Hustota osídlení zde dosahuje 6,65 sídlištních objektů najeden ar, což je sice hodnota vysoká, v oblasti dolního Podyjí ovšem nějak mimořádná (pro srovnání lze uvést nedalekou lokalitu Břeclav-Líbivá, kde hustota osídlení dosahovala 7,16 objektů na ar, Macháček 2001, 39). Z archeologických kontextů pochází i velké množství nálezů. Pro představu uvádíme např. množství raně středověké keramiky, kterou reprezentuje 14 737 střepů o celkové hmotnosti 208,23 kg. Početnou skupinu nálezů tvoří i zvířecí kosti, kterých bylo v lokalitě evidováno 8654, či archeobotanické nálezy, reprezentované 6337 rostlinnými makrozbytky. Ostatních drobných či nekeramických artefaktů z různých časových fází bylo při výzkumu v Kosticích - Zadním hrudu nalezeno více než 300. 2. Metoda terénního výzkumu Před terénním odkryvem jsme v lokalitě provedli sérii pedologických vrtů. Ty měly za úkol ověňt mocnost nadložní vrstvy, a především identifikovat část lokality, která byla nejvíce poničena erozí a zemědělskou činností. Pro výzkum jsme následně vybrali plochu, kde bylo nadloží nejtenčí a kde zjevně docházelo k soustavnému ničení archeologických situací orbou. Původní raně středověký povrch byl v těchto místech téměř kompletně zničen, což dokládají i četné stopy orby v podloží (obr. 3). Na základě tohoto zjištění jsme se rozhodli použít pň výzkumu i těžkou techniku pro zemní práce, s jejíž pomocí byla na začátku každé sezóny odstraněna ornice. V r. 2011 se při okraji zkoumané plochy ležícím již mimo vrcholek duny podařilo zachytit zbytek intaktního raně středověkého povrchu, na němž zůstala zachována otopná zařízení a žernov (obr. 22, 23). Tato část plochy byla preparovaná ručně. Před ručním dočisťovaním podloží jsme plochu odkryvu rozdělili na čtverce o rozměrech 5 x 5 m. Každý z těchto čtverců měl svoje unikátní označení a sloužil k identifikaci nálezů ze zaškrabávání podloží. V místech, kde byla zachována intaktní kulturní vrstva s původním povrchem, jsme vytýčili síť 1 x 1 m. Po začištění písčitého podloží byly na jeho povrchu vizuálně identifikovány zahloubené objekty, které se lišily barvou a texturou své výplně. Začištěné podloží bylo dokumentováno po čtvercích 5 x 5 m šikmou fotografií. Dále byl pořízen pomocí totální stanice a digitální ortofotografie i vektorový plán zásahů v podloží a nálezů, které se v některých místech zachovaly ve zbytcích kulturní vrstvy nad ním. Zahloubené archeologické objekty jsme exploatovali klasickým způsobem: výplň první poloviny (v případě plošně rozsáhlejších objektů čtvrtina) byla kopána po mechanických vrstvách (nejčastěji po 20 cm), druhá část výplně byla rozebírána po přirozených vrstvách tak, jak jsme je identifikovali v profilu jam. Profily byly dokumentovány fotograficky a ruční kresbou. Výkopy objektů jsme v půdorysu zaměřovali totální stanicí, včetně tvaru jejich dna a vnitřních hran. U každého výkopu objektu byla pořízena i digitální Obr. 2. Kostice - Zadní hrúd. Digitální model terénu a sídlištní objekty na ploše archeologického výzkumu. Fig. 2. Kostice - Zadní hrúd. Digital model of the terrain and occupation features at the site of the archaeological excavation. Archeologické rozhledy LXV-2013 739 Obr. 3. Kostice - Zadní hrúd. Pohled na plochu archeologického výzkumu od SZ. Stopy recentní orby v písčitém podloží. V pozadí krajina v okolí archeologického výzkumu. Fig. 3. Kostice - Zadní hrúd. View of excavated area from the NW. Traces of recent ploughing in the sandy soil. The landscape around the archaeological excavation is visible in the background. ortofotografie, kterou jsme podle lícovacích bodů georeferencovali (k metodě viz Dresler - Macháček 2008, 237-251). Na základě těchto dat vznikl vektorový digitální plán lokality v prostředí geografického informačního systému (GIS - ArcMap; obr. 4). Kromě struktur v nadloží a situace na povrchu podloží zachycují tyto plány výplně objektů a hrobů (umístění různých konstrukčních prvků, otopných zařízení, kumulací nálezů, koster, milodarů apod., včetně rozložení profilů) a negativ výkopu (ke struktuře projektu GIS viz Macháček 2007, 39CMt40). Vlastní geografický informační systém vznikl propojením digitálních plánů a relačních databází, v nichž byly uloženy informace z formulářů písemné terénní dokumentace. Veškeré výplně zahloubených objektů jsme během výzkumu prosívali na sítech s průměrem ok ca 0,5 cm. Díky tomu byla nalezena řada drobných předmětů, především mincí. Z objektů byly odebírány vzorky na plavení pro potřeby paleobotanického výzkumu. V r. 2011 byla výplň z části objektů podrobena šlichovaní pod odborným vedením P. Hrubého, P. Hejhala a K. Malého, při kterém se hledaly zbytky okují a dalších pozůstatků metalurgické činnosti. 3. Archeologické nemovité památky z Kostic - Zadního hrudu V letech 2009-2011 jsme v lokalitě Kostice - Zadní hrúd prozkoumali a zdokumentovali 609 archeologických kontextů/stratigrafických jednotek, z toho 381 uloženin (tři vrstvy a 378 výplní zahloubených objektů), 216 výkopů, dva pohřby a deset konstrukčních prvků, povětšinou částí pecí. Byly to pozůstatky 158 zahloubených sídlištních objektů, 51 kůlových jamek (z nichž tři se nacházely uvnitř objektu), dvou žlabů, jednoho kostrového a jednoho žárového hrobu (obr. 4). Mimo to jsme zachytili i několik nadzemních struktur, které se Obr. 4. Kostice-Zadní hrúd. Celkový plán archeologického výzkumu se základním chronologickým členěním. Fig. 4. Kostice - Zadní hrúd. Overall plan of the archaeological excavation with a basic chronology. Archeologické rozhledy LXV-2013 741 uchovaly ve zbytcích kulturní vrstvy pň jižním okraji zkoumané plochy (viz výše). Jedná se o žernov a tři otopná zařízení (jedno z nich bylo zachyceno pouze v profilu na hraně výzkumu), která se nacházela navzájem nedaleko sebe na úrovni raně středověkého povrchu terénu. Vzhledem k nedostatku archeologických nálezů nemohlo být datováno 33 zahloubených objektů, 15 jam řadíme do pravěku a protohistorického období. Předběžně v nich byla identifikována keramika z mladšího neolitu (lengyelská kultura), středního a pozdního eneolitu (badenská kultura, kultura se zvoncovitými poháry) a z doby laténské. Ke kultuře se zvoncovitými poháry patří i jediný, orbou značně poničený žárový hrob, který obsahoval několik nádob, včetně zbytků zvoncovitého poháru. Hlavní masa nálezů souvisela s raným středověkem, který byl v lokalitě zastoupen všemi svými fázemi. Nejmenší počet objektů (4) patří do časně slovanského až starohradištního období (RS1-2: 6.-8. stol.), které v lokalitě reprezentují v ruce lepené nádoby pražského typu a jejich pozdější deriváty. Podstatně více (18 objektů) je zde zastoupena doba velkomoravská (RS3: 9. stol. - 1. pol. 10. stol.), k níž řadíme i solitérní kostrový hrob bojovníka. Jednoznačně nejvyšší počet (87) sídlištních objektů však náleží povelkomoravské a mla-dohradištní fázi, kterou datujeme od 10. do 12. stol. a dělíme na tň subfáze (RS4 I—III) na základě keramiky (viz Balcárková 2013). V následujícím textu se budeme věnovat výhradně ranému středověku s důrazem na jeho mladší fáze. Nemovité památky této periody jsme z morfologického hlediska rozdělili na zemnice, zásobní jámy, otopná zařízení a pece, různé sídlištní jámy, žlaby a povrchové stavby (tab. 1). Diskutujeme i jejich funkci v živé kultuře, která vyplývá jak z tvaru, rozměrů a struktury objektů, tak i ze spektra nálezů, které obsahují.1 Zvláštní kategorii tvoří velkomoravský kostrový hrob. Datování Počet Menší indiferentní jáma Otopné zařízení Podlouhlá jáma Větší indiferentní jáma Zásobní jáma Zemnice Žlabovitý objekt 7 32 23 2 1 2 2 - 2 RS1-2 4 1 - - 1 2 - - RS3 18 4 1 1 2 8 1 1 RS4 34 10 8 5 4 7 - - RS4 1 21 7 2 4 6 2 - - RS4 II 18 5 6 1 4 2 - - RS4 III 14 3 2 - 3 6 - - Tab. 1. Zahloubené raně středověké objekty z lokality Kostice - Zadní hrud. Zemnice V lokalitě Kostice - Zadní hrúd jsme během archeologického výzkumu objevili jedinou zemnici (obj. 70; obr. 5: A; 7). V půdorysu měla mírně obdélníkovitý tvar (3,7 x 3,5 m) a byla jen nepatrně zahloubena do podloží (15 cm). Vně kratších štítových stran se nacházely sloupové jámy po sochách nesoucích původně sedlovou střechu. Zemnici vytápěla kamenná pec, z níž se dochovala jen skrumáž kamenů a propálené topeniště v jihovýchodním rohu. ' Vztah mezi funkcí sídlištních objektů v živé kultuře a drobnými či nekeramickými nálezy, které se nacházejí v jejich výplni, byla prokázána a statisticky validována na nedalekém Pohansku (viz Macháček 2007, 175-197; Dresler - Macháček - Přichystalová 2008, 241-253). 742 Macháček - Balcárková - Dresler - Mílo: Archeologický výzkum ... A □□RS1-RS2 o I RS3 I R.