Profesionalizace povolání učitelek mateřských škol PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. UK Praha – PedF jana.kropackova@pedf.cuni.cz PhDr. Zora Syslová, Ph.D. MU Brno – PedF syslova@ped.muni.cz Anotace nPříspěvek prezentuje historický vývoj a současné modely pregraduálního vzdělávání učitelek mateřských škol v ČR a analyzuje základní problémy současného předškolního vzdělávání. Zamýšlí se nad odkazem staleté rezoluce, která zazněla v červnu 1908 na 5. sjezdu pěstounek českých mateřských škol a závěry Národní zprávy o stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku v České republice, která vznikla jako součást mezinárodního projektu OECD v roce 2000. Iniciativy doc. PhDr. Evy Opravilové, CSc. nJejí zásluhou se v roce 1970 vrátila na PedF UK v Praze vysokoškolská pregraduální příprava učitelek mateřských škol (krátce zde byla realizována od r. 1948) PA310037 „svou úlohu vždy viděla v povýšení vzdělávání učitelek mateřských škol…“ Počátky profesní přípravy učitelek mateřských škol nNeexistovala zvláštní institucionalizovaná příprava pedagogických pracovnic nO děti pečovaly zkušené ženy - pěstounky (kritérium výběru byla občanská bezúhonnost) Pražská opatrovna Na Hrádku (založena r. 1832) nStředisko přípravy a vzdělávání učitelů (tzv. preparadna) – počátek pregraduální přípravy učitelů předškolní výchovy nPožadovaná kvalifikace učitele – osobnostní předpoklady, mravní bezúhonnost, odborné teoretické i praktické vzdělání v pedagogice, perfektní znalost českého a německého jazyka n Veřejné předškolní instituce (2. polovina 19. století) nŘíšský zákon v roce 1868 označil mateřskou školu jako vzdělávací instituci a uznal specializaci učitelské profese pro tuto školu nOd roku 1868 mohou v mateřských školách pracovat jen neprovdané ženy (diskriminující učitelský celibát trval do roku 1919) nOd roku 1872 se učitelky mateřských škol vzdělávaly na ženských učitelských ústavech, kde profesní kvalifikaci mohly získat jednoročním kurzem n Resoluce V. sjezdu českých škol mateřských (1908) nIdou Jarníkovou byl předložen český program reformy mateřské školy s požadavky na: nzvýšení profesního statutu (místo označení pěstounka používat učitelka mateřské školy) ndvouleté přípravné kurzy s „cvičnou školou“ ndalší vzdělání (pedagogické a psychologické) na univerzitách nzvýšení prestiže učitelek mateřských škol v souladu s ostatními učitelskými kategoriemi (prázdniny, plat, nárok na plnou penzi) Velmi pokrokové myšlenky nzřízení knihovny na každé škole s moderními pedagogickými a dalšími odbornými spisy nsnížení počtu dětí na třídě (20) nodstranění školských způsobů z mateřských škol nzavedení cestovních stipendií pro učitelky na prohlídku školství v cizině nmateriální vybavení škol (prostorné venkovní hřiště, herna, šatna, sborovna pro učitelky, vybavení vhodnými hračkami atd.) n Profesní příprava na přelomu 19. a 20. století nOd roku 1914 byly pořádány dvouleté vzdělávací kurzy na učitelských ústavech nV roce 1919 byl zrušen tzv. „učitelský celibát„ (do té doby v mateřských školách mohly pracovat pouze neprovdané ženy) nOd roku 1934 byly absolventky kurzů označovány jako učitelky mateřských škol n Pokrokové myšlenky o vysokoškolském vzdělávání učitelek mateřských škol nZazněly v roce 1920 na I. sjezdu českého a slovenského učitelstva a byly zahrnuty do návrhu školského zákona, který bohužel po desetiletém projednávání z důvodu hospodářské krize nebyl přijat. nDobrovolné organizace Svazu československých učitelek mateřských škol zorganizovaly v letech 1927 - 1928 vysokoškolské kurzy v Praze, Brně a Plzni a nadále propagovaly požadavky vysokoškolského studia. nV roce 1933 založily učitelky tzv. předchůdce informačního centra dalšího vzdělávání, které nazvaly „Studovna učitelek mateřských škol hlavního města Prahy“ n Vysokoškolská profesní příprava učitelek mateřských škol n1945 - zřízeny pedagogické fakulty (pro učitelky MŠ čtyř semestrové studium) nV roce 1950 se profesní příprava opět vrátila pouze na středoškolskou úroveň (profesní přípravu zajišťovaly 4letá pedagogická gymnázia) nOd roku 1953 byly zřízeny pedagogické školy n Duální systém přípravy učitelek mateřských škol na středoškolské a vysokoškolské úrovni nV roce 1970 bylo v Praze a Olomouci na pedagogických fakultách otevřeno studium učitelství pro mateřské školy (obě formy studia - denní i dálkové). Bylo určeno především tzv. „kádrovým rezervám“ (ředitelkám, metodičkám, inspektorkám atd.). nOd roku 1975 bylo zrušeno na pedagogických fakultách interní studium, avšak nadále byla realizována forma při zaměstnání (Praha, Olomouc) Situace po roce 1989 nOd školního roku 1992/1993 byla na PedF UK v Praze zahájeno interní bakalářského studium oboru UMŠ nV roce 1995 novelou školského zákona byly zřízeny vyšší odborné školy, čímž se rozšířila možnost vzdělávání učitelek mateřských škol i na úroveň postsekundární n n Pregraduální vzdělávání učitelek mateřských škol na PedF UK Praha nMagisterské studium předškolní pedagogiky (nejprve prezenční 4leté, dále jen kombinované 5leté (specializace HV, TV, VV a SPPg, 1993-1995 specializace Didaktika elementárního vyučování pro 1. a 2. třídu ZŠ) od roku 1970 nPrezenční bakalářské (tříleté) studium učitelství pro mateřské školy (specializace DV, HV, TV,VV) od 1992/1993 jako první v ČR nKombinované (dvouleté) navazující magisterské studium pedagogiky předškolního věku (specializace raného dětství, SPPg, sociální pedagogika, environmentální výchova, VV v nestandardním pojetí). n n Organizační diagram Různorodost současné profesní přípravy učitelek mateřských škol Získání profesní kvalifikace učitele mateřské školy Střední pedagogické školy Vyšší odborné školy Pedagogické fakulty Vysoké pedagogické školy maturita Absolutorium „DiS“ Státní bakalářská zkouška „Bc“ Státní závěrečná zkouška „Mgr“ Rigorózní zkouška „PhDr“ Zahájení vysokoškolského vzdělávání učitelů MŠ v ČR nKarlova univerzita v Praze - 1970 nZápadočeská univerzita v Plzni – 1998 nUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem – 2001 nOstravská univerzita v Ostravě – 2002 nUniverzita v Hradci Králové – 2003 nUniverzita Palackého v Olomouci – 2004 nJihočeská univerzita v Českých Budějovicích – 2004 nMasarykova univerzita v Brně – 2008 nUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně - 2009 Navazující magisterské studium pro pedagogy mateřských škol nPedF UK Praha (pouze v kombinované formě) od 2006 nPedF Olomouc (pouze v kombinované formě) 2007 nPedF Hradec Králové (v prezenční i kombinované formě) od 2009 nPedF Ostrava (pouze v kombinované formě) 2013 Společné rysy studijních programů na VŠ ndůraz na pojetí mateřské školy jako místa, kde se rozvíjejí a kultivují především sociální vztahy; ndůraz na osobnostní rozvoj dítěte a individualizaci jeho vzdělávání; ndůraz na autonomii učitelky v přípravě projektů a kurikula; ndůraz na vlastní osobnostní a sociální rozvoj a profesní kompetence. Rozdíly ve studijních programech na VŠ nPestrá škála učebních předmětů a praktických disciplín nNabídka povinně volitelných a volitelných předmětů nProfilace a profesní preference pracovišť nPřijímací řízení (talentové, písemné, ústní zkoušky) nStátní závěrečné zkoušky nSpecializace n n Kvalifikovanost učitelek mateřských škol (v roce 2010 působilo 89,8 % kvalifikovaných učitelů) n n Rok Ženy stupeň vzdělání střední a střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitní zkouškou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské vzdělání 2006 1,4% 93,6% 1,5% 3,4% 2007 1,3% 92,7% 1,5% 4,4% 2008 1,4% 91,4% 1,9% 5,4% 2009 1,4% 89,7% 2,1% 6,8% 2010 1,5% 87,1% 2,4% 9,0% 2011 1,5% 85,1% 2,6% 10,8% 2012 1,4% 83,3% 3,0% 12,4% Vzdělanostní struktura učitelek MŠ 89,7% 1,9% Vzdělanostní struktura řídích pracovníků 2011 0,3% 76,2% 1,7% 21,8% 2012 0,2% 73,4% 1,7% 24,7% Věková struktura učitelek MŠ (bez řídích pracovníků) n Rok Ženy věk do 25 26–35 36–45 46–55 56–65 66 a více 2006 4,5% 11,3% 37,3% 35,6% 11,1% 0,3% 2007 5,0% 11,3% 34,8% 36,8% 11,8% 0,3% 2008 5,8% 11,4% 32,1% 38,1% 12,0% 0,5% 2009 6,5% 12,5% 28,9% 39,5% 12,0% 0,6% 2010 7,4% 13,7% 26,2% 39,6% 12,5% 0,7% 2011 7,5% 13,7% 24,4% 41,8% 12,1% 0,5% 2012 7,9% 14,1% 22,7% 41,4% 13,4% 0,6% Věková struktura řídích pracovníků 2011 2,8% 16,3% 56,2% 24,4% 0,2% 2012 3,7% 16,8% 53,2% 26,1% 0,3% Národní zpráva o předškolním vzdělávání (2000) nExperti OECD doporučili: npřesunout vzdělávání předškolních pedagogů do terciární sféry n - zachovat jeho specifiku („nemělo by se příliš podobat vzdělávání učitelů pro základní vzdělávání“) npodporovat rozvoj všech forem dalšího vzdělávání npřehodnotit poněkud kritický postoj k otázce zabezpečení péče o děti do tří let s důrazem na spolupráci mezi resorty školství, zdravotnictví a sociální péče nzajistit všeobecnou dostupnost předškolního vzdělávání (především pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí) nvyužít snižování porodnosti k individualizaci vzdělávání npodporovat výzkumné a realizační projekty n n Výzvy nZvýšit prestiž povolání učitelek mateřských škol nVyřešit meziresortní problémy s péčí o děti mladší tří let nRozšířit výzkumy v oblasti předškolního vzdělávání nVytvořit „předškolní“ terminologii nZajistit přípravné vzdělávání v terciární úrovni nVyměňovat a sdílet zkušenosti mezi PedF nPropojovat teorii s praxí ve smyslu přípravy reflektivního praktika nSpolupracovat s MŠMT, NÚV, NIDV n DĚKUJEME ZA POZORNOST n GAA2def92_deti