Střediska ekologické výchovy mezi teorií a praxí

ČINČERA, Jan. Střediska ekologické výchovy mezi teorií a praxí (Environmental education centers between theory and practice). Praha: BEZK, Agentura Koniklec a Masarykova univerzita, 2013, 273 pp. ISBN 978-80-210-6525-3.

Basic information

• Original name: Střediska ekologické výchovy mezi teorií a praxí
• Name (in English): Environmental education centers between theory and practice
• Authors: ČINČERA, Jan (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Praha, 273 pp. 2013.
• Publisher: BEZK, Agentura Koniklec a Masarykova univerzita

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Book on a specialized topic
• Field of Study: 50300 5.3 Education
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/13:00070839
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• ISBN: 978-80-210-6525-3
• Keywords in English: Environmental education; environmental education centers; non-profit organisations; evaluation; programme
• Tags: Reviewed

Abstract

Práce zkoumá postupy, jakými střediska ekologické výchovy v České republice zabezpečují efektivitu svých výchovně-vzdělávacích programů. Pomocí metodologie zakotvené teorie jsou zde analyzovány názory pracovníků středisek na evaluaci a nové metodické přístupy k tvorbě programů i širší kontext, ve kterém se střediska pohybují. Centrální kategorií pro vysvětlení strategií, která střediska volí pro zajištění a na ověření efektivity svých programů, i procesů, které tyto strategie vyvolávají v rámci komunity středisek, je “sebevymezení”. Konfrontace s novými teoretickými pohledy na efektivitu environmentální výchovy vedla pracovníky středisek k potřebě vyjasnit si svoji pozici – svoje pojetí environmentální výchovy i představu o její efektivní realizaci. V jejím průběhu střediska čerpají z různých „zdrojů síly“, z alternativních interpretací historie environmentální výchovy v České republice i z existujícího kontextu. V diskusní části práce porovnává optimální a současné rozdělení rolí mezi hlavní aktéry environmentální výchovy: univerzity, stát, střediska a školy. Upozorňuje na rizika, které mohou ze stávající situace nastat, ale i na příležitosti pro kvalitativní rozvoj environmentální výchovy.

Abstract (in English)

The aim of the essay is to investigate the ways Czech environmental education centers manage and evaluate the effectiveness of their programs. The grounded theory approach was applied for analysis of opinion of centers’ staff on programme evaluation and on new methodical guidelines for programme designing.The core category for explaining the strategies for establishing and evaluating the program effectiveness of the centers, and the processes these strategies introduce into the community of the centers, appears to be ‘self-defining’. As the centers are confronted with new theoretical views on the effectiveness of environmental education, they feel it necessary to clarify their position, i.e. their concept of environmental education and its effectiveness. To support their self-definition, they use various ‘sources of power’: various alternative interpretations of the history of environmental education in the Czech Republic, and existing context. In the discussion section, an comparison is made between the optimal and the current division of roles between the main stakeholders of environmental education (i.e. universities, government, centers and schools). Two results of the current state-of-affairs are discussed: existent threats and opportunities for further qualitative development of the field.