Informační systém MU
ZEZULKA, Štěpán, Marie KUMMEROVÁ, Petr BABULA a Lucie VÁŇOVÁ. Lemna minor exposed to fluoranthene: Growth, biochemical, physiological and histochemical changes. Aquatic toxicology. AMSTERDAM: ELSEVIER SCIENCE BV, 2013, roč. 140, květen, s. 37-47. ISSN 0166-445X. doi:10.1016/j.aquatox.2013.05.011.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Lemna minor exposed to fluoranthene: Growth, biochemical, physiological and histochemical changes
Název česky Lemna minor při expozici fluoranthenem: růst, biochemické, fyziologické a histochemické změny
Autoři ZEZULKA, Štěpán (203 Česká republika, garant, domácí), Marie KUMMEROVÁ (203 Česká republika, domácí), Petr BABULA (203 Česká republika, domácí) a Lucie VÁŇOVÁ (203 Česká republika, domácí).
Vydání Aquatic toxicology, AMSTERDAM, ELSEVIER SCIENCE BV, 2013, 0166-445X.
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 30105 Physiology
Stát vydavatele Nizozemsko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor Impact factor: 3.513
Kód RIV RIV/00216224:14310/13:00071061
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Doi http://dx.doi.org/10.1016/j.aquatox.2013.05.011
UT WoS 000324900800005
Klíčová slova česky PAU fluoranthen; Lemna minor L., fluorescence chlorofylu; ROS; enzymy; histologie
Klíčová slova anglicky PAH fluoranthene; Lemna minor L.; Chlorophyll fluorescence; ROS; Enzymes; Histology
Štítky AKR, rivok
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc., učo 1146. Změněno: 20. 9. 2017 10:36.
Anotace
Polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) represent one of the major groups of organic contaminants in the aquatic environment. Duckweed (Lemna minor L) is a common aquatic plant widely used in phytotoxicity tests for xenobiotic substances. The goal of this study was to assess the growth and the physiological, biochemical and histochemical changes in duckweed exposed for 4 and 10 days to fluoranthene (FLT, 0.1 and 1 mg L-1). Nonsignificant changes in number of plants, biomass production, leaf area size, content of chlorophylls a and b and carotenoids and parameters of chlorophyll fluorescence recorded after 4 and 10 days of exposure to FLT were in contrast with considerable changes at biochemical and histochemical levels. Higher occurrence of reactive oxygen species (ROS) caused by an exposure to FLT after 10 days as compared to control (hydrogen peroxide elevated by 13% in the 0.1 mg L-1 and by 41% in the 1 mg L-1 FLT; superoxide anion radical by 52% and 115% respectively) reflected in an increase in the activities of antioxidant enzymes (superoxide dismutase by 3% in both treatments, catalase by 9% and 1% respectively, ascorbate peroxidase by 21% and 5% respectively, guaiacol peroxidase by 12% in the 0.1 mg L-1 FLT). Even the content of antioxidant compounds like ascorbate (by 20% in the 1 mg L-1 FLT) or total thiols (reduced forms by 15% in the 0.1 mg L-1 and 8% in the 1 mg L-1 FLT, oxidized forms by 36% in the 0.1 mg L-1 FLT) increased. Increased amount of ROS was followed by an increase in malondialdehyde content (by 33% in the 0.1 mg L-1 and 79% in the 1 mg L-1 FLT). Whereas in plants treated by the 0.1 mg L-1 FLT the contents of total proteins and phenols increased by 15% and 25%, respectively, the 1 mg L-1 FLT caused decrease of their contents by 32% and 7%. Microscopic observations of duckweed roots also confirmed the presence of ROS and related histochemical changes at the cellular and tissue levels. The assessment of phytotoxicity of organic pollutant in duckweed based only on the evaluation of growth parameters could not fully cover the irreversible changes already running at the level of biochemical processes.
Anotace česky
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) představují jednu z hlavních skupin organických kontaminantů vodního prostředí. Okřehek (Lemna minor L.) je běžná vodní rostlina často užívaná v testech fytotoxicity xenobiotických látek. Cílem této studie bylo prozkoumat růst a fyziologické, biochemické a histochemické změny u okřehku vystaveného 4 a 10 dní fluoranthenu (FLT, 0.1 a 1 mg L-1). Nevýznamné změny v počtu rostlin, produkci biomasy, velikosti listové plochy, obsahu chlorofylů a a b a karotenoidů a parametrech fluorescence chlorofylu zaznamenaných po 4 a 10 dnech expozice FLT kontrastovaly s významnými změnami na biochemické a histochemické úrovni. Vyšší výskyt reaktivních forem kyslíku (ROS) v porovnání s kontrolou způsobený expozicí FLT po 10 dnech (peroxid vodíku zvýšený o 13% při 0.1 mg L-1 a o 41% při 1 mg L-1 FLT; superoxidový anion radikál o 52% a 115% resp.) se odrazil i ve zvýšení aktivity antioxidačních enzymů (superoxid dismutasa o 3% v obou zatíženích, katalasa o 9% a 1% resp., askorbát peroxidasa o 21% a 5% resp., guaiakol peroxidasa o 12% při 0.1 mg L-1 FLT). Také se zvýšil obsah antioxidantů jako askorbát (o 20% při 1 mg L-1 FLT) nebo celkových thiolů (redukované formy o 15% při 0.1 mg L-1 a 8% při 1 mg L-1 FLT, oxidované o 36% při 0.1 mg L-1 FLT). Zvýšení množství ROS bylo následováno zvýšením obsahu malondialdehydu (o 33% při 0.1 mg L-1 a 79% při 1 mg L-1 FLT). Zatímco u rostlin zatížených 0.1 mg L-1 FLT se obsah celkových proteinů a fenolů zvýšil o 15% a 25%, zatížení 1 mg L-1 FLT způsobilo pokles jejich obsahů o 32% a 7%. Mikroskopické pozorování kořenů okřehku také potvrdilo přítomnost ROS a souvisejících histochemických změn na buněčné a pletivové úrovni. Proto hodnocení fytotoxicity organického polutantu u okřehku jen na základě růstových parametrů nemusí plně postihovat nevratné změny již probíhající na úrovni biochemických procesů.
Zobrazeno: 7. 5. 2021 17:20