MARSOVÁ, Kristýna, Kateřina MEZULÁNÍKOVÁ, Hana D'SOUZA and Lenka LACINOVÁ. Teorie mysli dětí v předškolním věku: Souvislost s institucionální péčí a typem vzdělávání (Theory of mind in pre-school age: Connection with institutional care and type of education). Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology. Academia, 2014, vol. 58, No 1, p. 2-13. ISSN 0009-062X.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Teorie mysli dětí v předškolním věku: Souvislost s institucionální péčí a typem vzdělávání
Name (in English) Theory of mind in pre-school age: Connection with institutional care and type of education
Authors MARSOVÁ, Kristýna (203 Czech Republic, belonging to the institution), Kateřina MEZULÁNÍKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Hana D'SOUZA (203 Czech Republic) and Lenka LACINOVÁ (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology, Academia, 2014, 0009-062X.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Impact factor Impact factor: 0.239
RIV identification code RIV/00216224:14230/14:00074949
Organization unit Faculty of Social Studies
UT WoS 000333227400002
Keywords (in Czech) teorie mysli; mylné přesvědčení; předškolní děti; mateřská škola; ústavní péče
Keywords in English theory of mind; false belief; preschool children; nursery; institutional care
Changed by Changed by: Ing. Alena Raisová, učo 36962. Changed: 27/4/2015 14:01.
Abstract
Výzkumná studie se zabývá teorií mysli a její souvislostí s prostředím, ve kterém jedinec vyrůstá. Studie 1 zkoumá vztah mezi ústavní péčí a teorií mysli. Studie 2 se zaměřuje na vztah mezi inovativností navštěvované mateřské školy a úrovní teorie mysli. Vzorek v obou studiích tvořily šestileté předškolní děti. Ve Studii 1 byly srovnávány děti (N = 22) žijící v dětském domově s dětmi (N = 33) žijícími ve vlastní rodině. Ve Studii 2 byly děti navštěvující MŠ klasifikovanou jako tradiční (N = 25) a jako inovativní (N =16). Dětem byla administrována Škála teorie mysli (Theory of Mind Scale, Wellman, Liu, 2004) a 4 subtesty z Wechslerovy inteligenční škály pro děti (1996). Ve Studii 1 bylo hlavním předpokladem, že typ péče (ústavní vs. rodinná) predikuje výsledky v testu teorie mysli. Ve Studii 2 se předpokládalo, že děti navštěvující inovativní MŠ jsou úspěšnější v úkolech spojených s teorií mysli pro emoce než děti navštěvující tradiční MŠ. Předpoklady byly ověřovány pomocí chí-kvadrát testů, t testů a modelu lineární regrese. Ve Studii 1 byl podpořen předpoklad, že typ péče velmi dobře predikuje výsledky v testu teorie mysli. Z výsledků vyplynulo, že děti z rodin dosahují lepších výsledků v některých úkolech teorie mysli než děti z dětských domovů. Ve Studii 2 se podle předpokladu děti lišily pouze v úkolu testujícím teorii mysli pro emoce a v ostatních se nelišily. Je možné, že oproti tradiční mateřské škole inovativní mateřská škola u dětí nepodporuje specificky rozvoj teorii mysli, ale spíše schopnost zacházet se svými emocemi. Omezením studie může být skutečnost, že každou část vzorku testoval jiný výzkumník. Minimalizaci vlivu osobní rovnice výzkumníků na výsledky zajišťoval důraz na standardizaci administrace metod.
Abstract (in English)
The paper focuses on the concept of theory of mind and its relationship with the environment in which children grow up. Study 1 examines the relationship between institutional care and theory of mind. Study 2 investigates the relationship between how innovative a nursery is and the level of theory of mind of the children who attend it. The sample consisted of six-years-olds in both studies. In Study 1, children living in children's homes (N = 22) were compared with children living with their own families (N = 33). In Study 2, children (N = 25) who attended traditional nursery schools were compared with children (N = 16) who attended innovative nursery schools. The children were tested using the Scale of Theory of Mind and four subtests of the WISC. In Study 1, the type of care (institutional vs. familial) that children experienced was expected to predict their level of theory of mind. In Study 2, it was hypothesised that children attending innovative nurseries would be more successful in tasks associated with theory of mind for emotions than children attending traditional nurseries. The hypotheses were tested using chi-square tests, t-tests, and linear regression models. In Study 1, the type of care that children experienced was found to predict their level of theory of mind. Children living with their families scored higher on some of the theory of mind tasks than children growing up in children’s homes. In Study 2, as predicted, children from the two types of nursery schools differed only in a task which tested theory of mind for emotions; they did not differ in any other task. Based on these results, it is proposed that innovative nurseries do not foster the development of theory of mind per se, but rather the ability to manage emotions. The limitation of the study is that each group of participants was tested by a different researcher. To prevent this from affecting the outcome of the study, tight standardization of administration was employed.
PrintDisplayed: 8/6/2024 18:11