V originále
Cíl práce: Retrospektivně zhodnotit anatomické výsledky kryochirurgické léčby nekomplikovaného idiopatického rhegmatogenního odchlípení sítnice. Posoudit úspěšnost kryochirurgických primooperací, definitivního opětovného přiložení sítnice, zhodnotit účinnost kryochirurgických výkonů v závislosti na zvolené operační technice a věku pacienta. Metody: Do hodnoceného souboru bylo zařazeno 120 očí 120 pacientů operovaných v letech 2003 až 2012 na Oční klinice FN a LF UP v Olomouci. Všichni pacienti byli fakičtí. Pacienti byli hodnoceni 1 až 3 měsíce po operaci. U pacientů bylo provedeno vyšetření očního pozadí biomikroskopicky a indirektní oftalmoskopií. Sítnice byla hodnocena jako přiložená v plném rozsahu, byl-li na zadním pólu i v celé periferii obnoven kontakt neuroepitelu a pigmentového listu sítnice. Výsledky: U 106 (88 %) pacientů jsme jediným kryochirurgickým výkonem dosáhli opětovného přiložení sítnice, u 117 (97,5 %) se podařilo dosáhnout definitivního opětovného přiložení sítnice. U 3 (2,5 %) pacientů zůstala sítnice odchlípená. Procentuálně lepšího výsledku jsme dosáhli u pacientů, u nichž byla peroperačně provedena exodrenáž a u pacientů mladších 50 let. Závěr: Prokázali jsme užitečnost kryochirurgické operační techniky pro řešení nekomplikovaného idiopatického rhegmatogenního odchlípení sítnice u fakických pacientů. Zvláště u mladých, fakických pacientů může být provedení kryochirurgického výkonu šetrné pro zachování čiré čočky a akomodace oka.
Anglicky
Aim: To evaluate retrospectively anatomical results of cryosurgical treatment of non-complicated idiopathic rhegmatogenous retinal detachment. To assess the successfulness of primary cryosurgical surgeries, permanent retinal re-attachment; to review the efficacy of cryosurgical procedures according to chosen surgical technique and patient’s age as well. Material and methods: In the evaluated group were included 120 eyes of 120 patients operated on in the years 2003- 2012 at the Department of Ophthalmology, Faculty Hospital and School of Medicine, Palacký University, Olomouc, Czech Republic, E.U. All of the patients were phakic. The patients were evaluated at one and three months after the surgery. The posterior pole examinations were done by means of biomicroscopic examination and indirect ophthalmoscopy. The retina was evaluated as attached in whole extent in case of re-established contact between the neurosensory retina and the retinal pigment epithelium in the whole periphery. Results: In 106 (88 %) patients, the re-attachment of the retina was achieved by solely cryosurgical procedure; in 117 (97.5 %) patients, the definite re-attachment of the retina was achieved. In three patients (2.5 %), the retina remained detached. Statistically better results were obtained in patients with peroperative exodrainage of the subretinal fluid and in patients younger than 50 years of age. Conclusion: We established the usefulness of cryosurgical operative procedure in treatment of uncomplicated idiopathic rhegmatogenous retinal detachment in phakic patients. Especially in young phakic patients, the cryosurgical procedure may be protective to preserve the clear lens and eye accommodation.