V originále
Ve svém příspěvku představuji základní teoretické principy kognitivní vědy o náboženství, o kterých panuje v současnosti nejširší konsenzus. Patří mezi ně a) upřednostňování vysvětlení a vysvětlujících teorií před interpretativními, b) uchopování náboženství jako syntetické kategorie pokrývající široké pole fenoménů, kterou je třeba rozložit na její základní stavební prvky a ty vystavit vědeckému zkoumání samostatně a odděleně, c) začlenění metod používaných ke zkoumání jakýchkoliv jiných nenáboženských jevů, nebo např. d) že dobrým místem odkud takováto zkoumání náboženství začít je lidský kognitivní systém, protože náboženství je kulturní jev a jako takové by bez lidské kognice neexistovalo. Argumentovat budu pro to, že je nejenom možné, ale i užitečné, používat i při studiu kulturních jevů, jako jsou náboženské kolektivní ritualizované akce, kvantifikaci a jako ilustraci použiji vlastní laboratorní výzkum o vlivu fyziologické excitace na sociální chování.
Anglicky
In this presentation I outline the basic theoretical principles of cognitive science of religion, about which there is currently broad consensus. These include a) preference for explanations and explanatory theories before interpretative, b) grasping religion as a synthetic category covering a wide array of phenomena that can be broken down into its core elements and subsequently be subjected to scientific investigation independently and separately, c) the integration of methods used to investigate any other non-religious phenomena, or d) a good place to start exploring religion is the human cognitive system, because religion is a cultural phenomenon and as such would not exist without human cognition. I will argue that it is not only possible but also useful to use in the study of cultural phenomena such as religious collective ritualized actions, quantitative methods and to illustrate my argument I will use my own laboratory research on the effects of physiological excitation on social behaviour.