Reflexion der jüdischen Kindheit in Ein Buch für Hanna von Mirjam Pressler

BAROKOVÁ, Jana. Reflexion der jüdischen Kindheit in Ein Buch für Hanna von Mirjam Pressler. Brünner Hefte zu Deutsch als Fremdsprache. 2013, roč. 6/2013, 1,2, s. 2-12. ISSN 1803-4411.

Základní údaje

• Originální název: Reflexion der jüdischen Kindheit in Ein Buch für Hanna von Mirjam Pressler
• Název česky: Reflexe židovského dětství v knize Ein Buch für Hanna od Mirjam Presslerové
• Název anglicky: The reflexion of the jewish childhood in Ein Buch für Hanna by Mirjam Pressler
• Autoři: BAROKOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Brünner Hefte zu Deutsch als Fremdsprache, 2013, 1803-4411.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60200 6.2 Languages and Literature
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/13:00072514
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova anglicky: German juvenile literature; Holocaust; Mirjam Pressler; fairy tales by Hans Christian Andersen; concentration camp Theresienstadt; Bohušovicer Kesselappell;children’s opera Brundibár; Jan Krása; literary techniques reflecting reality
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Dieser Artikel befasst sich mit dem Roman von Mirjam Pressler Ein Buch für Hanna. Er widmet sich zuerst den Werken der Autorin, die den Themenkreis des Antisemitismus und Holocaust behandeln. Beim Buch Malka Mai wird ein kurzer narrativer Vergleich mit dem analysierten Roman vorgenommen. Nach der kurzen Inhaltsangabe des Romans Ein Buch für Hanna werden die in diesem Werk verwendeten literarischen Techniken zur Reflexion der Realität analysiert. Es handelt sich zuerst um Zitate aus den Märchen von H. Ch. Andersen, die die emotionale Ebene des Erzählstrangs an diversen Stellen des Buches vertiefen. Weiter handelt es sich um Monologe der handelnden Figuren, die in der Form der erlebten Rede ihre Reflexionen darstellen und so einen erweiterten Blick auf die Handlung außerhalb der Protagonistin ermöglichen. Die dritte Technik besteht in der Integration der Schilderung von realen Ereignissen in die Erzählung, die zurzeit des Zweiten Weltkrieges in Böhmen stattgefunden haben (z. B. der Aufführung der Oper Brundibár von Jan Krása im Ghetto Theresienstadt). Das letzte Kapitel befasst sich mit der Schilderung der tschechischen Kulturereignisse in der Handlung. Hier wird die Kinderoper Brundibár von Jan Krása thematisiert.

Anotace česky

Článek se zabývá románem Ein Buch für Hanna od Mirjam Presslerové. Nejprve se věnuje dílům autorky, která se zabývají antisemitismem a holocaustem. U knihy Malka Mai je podáno krátké narativní srovnání s analyzovaným románem. Po stručném obsahu románu Ein Buch für Hanna jsou analyzovány literární techniky použité k reflexi reality v díle. Jedná se nejprve o citáty z pohádek H. Ch. Andersena, které na různých místech knihy prohlubují emocionální rovinu linie vyprávění. Dále jsou to monology jednajících postav, zobrazující reflexi formou nepřímé prmluvy a které tak umožňují hlubší pohled na jednání protagonistky. Třetí technika spočívá v integraci vylíčení reálných událostí ve vyprávění, odehrávajících se v době druhé světové války v Čechách (např. premiéra opery Brundibár od Jana Krásy v terezínském ghettu).

Anotace anglicky

This article deals with the novel Ein Buch für Hanna by Mirjam Pressler. First, attention is paid to further books of the same writer that deal with the topics of Holocaust and anti-Semitism. A more detailed comparison of the book under consideration and the earlier novel Malka Mai follows. After a short summary of the content of the novel Ein Buch für Hanna, the different literary techniques used to reflect the reality under the Holocaust are critically analysed. First, there are the citations of the fairy tales by H. Ch. Andersen that deepen the emotional plain of the narration in the novel; second, there are the monologues of the acting figures in the form of vivid speech, which extend the narration beyond the protagonist; third, the description of real events which took place in Bohemia during World-War II (e.g., the performance of Jan Krása’s juvenile opera Brundibár in the ghetto of Theresienstadt) is integrated into the narration.