Call for papers – „Sociologie náboženství v post-sekulárním věku“ Sekce Sociologie náboženství při Masarykově české sociologické společnosti a Katedra sociologie FF ZČU v Plzni zvou na pracovní seminář „Sociologie náboženství v post-sekulárním věku“ Cíl semináře: Účelem pracovního semináře je poskytnout prostor k důkladnější reflexi teoretického posunu v sociologii náboženství posledních let, v jehož rámci se do jejího hledáčku dostávají otázky dříve opomíjené či neproblematizované. Daný posun souvisí s narušením „monopolu“ sekularizačního paradigmatu a s ním spojených konceptů. Seminář se chce věnovat teoretickým a konceptuálním předpokladům, na nichž dosavadní sociologie náboženství stavěla. Současně hodlá zaměřit pozornost také na aktuální veřejné debaty, v nichž dochází k problematizaci zavedených kategorií náboženství, religiozity, sekularity či sekularismu a vymezování hranic mezi „náboženským“ a „sekulárním“ v podmínkách (pozdně) moderních liberálních demokracií. Termín konání: Seminář se uskuteční ve čtvrtek 3. 10. 2013 (v případě velkého zájmu i v pátek 4. 10.). Předpokládaná délka vystoupení je 15-20 minut. Součástí programu semináře je volba nového organizačního výboru Sekce Sociologie náboženství. Místo konání: Filozofická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, Sedláčkova 15, Plzeň, místnost SP 319. Přihlášení na seminář: Vyplněnou přihlášku zašlete na e-mailovou adresu [1]vanejan@kss.zcu.cz společně s anotací svého příspěvku nejpozději do 30. 6. 2013. Rozsah anotace je cca 10 – 15 řádků. O přijetí či nepřijetí příspěvku bude předkladatel vyrozuměn do 15. 8. 2013. Za organizační výbor MČSS, sekce Sociologie náboženství J. Váně, D. Lužný, R. Vido, M. Fujda Přihláška na konferenci „Sociologie náboženství v post-sekulárním věku“ Milan Fujda Jméno a příjmení, tituly: Arne Nováka 1 602 00 Brno Adresa pracoviště: milky@mail.muni.cz E-mail: Anotace (10-15 řádek): Situace na hraně: Komplexnost a ambivalence v každodenních situacích jako téma sociologie náboženství bez "náboženství" Příspěvek je inspirovaný kvalitativní sociologií v pojetí ANT a etnometodologie. Empiricky vychází z analýzy taneční improvizace, ale jeho cílem je ukázat, že v případě některých podstatných problémů, jež musí řešit tanečníci v průběhu taneční improvizace, se nejedná o specifické problémy tance a improvizace, ale o záležitosti, které jsou typické v každodenním zvládání života. Jsou natolik typické, že existují institucionalizované způsoby, jak se s nimi vyrovnávat. Tyto institucionalizované prostředky jejich zvládání ale fungují spíše jako průvodci ambivalencí a nejistotou, než jako disciplinační nástroje umožňující takové situace předvídat a jasným standardizovaným postupem na ně reagovat, ačkoliv hledání takových postupů je pochopitelně součástí hledání způsobů jejich kontroly. Základní teze příspěvku je, že takové situace umožňují studovat mnoho aspektů toho, čemu jsme byli zvyklí říkat "náboženství". Toto studium ovšem není studiem "náboženství", protože strategie zvládání takových situací typicky vyjadřují kombinace řešení vycházejících z různých oblastí specializace práce a v tom smyslu se jedná o situace na rozmezí. Kombinace strategií různého "expertního původu" je při tom důležitým aspektem jejich zvládání. Přestože tedy některé techniky, jež zde přichází ke slovu, běžně nazýváme "magie", "zbožnost", "modlitba", "věštění" aj., vůbec tu nejde o "náboženství", respektive nejde výhradně o náboženství, ale i zdánlivě s náboženstvím zcela nesouvisející specializované činnosti, třeba vědu. Uvedená hybridnost tak poskytuje jiný úhel pohledu na sociální řád než etablované kategorie a umožňuje tedy tematizovat otázky jinak obtížně viditelné. V tom spočívá jejich sociologický význam. Jiné: Přihlášku zašlete na e-mailovou adresu [2]vanejan@kss.zcu.cz