KUNC, Josef, Stanislav MARTINÁT, Petr TONEV a Bohumil FRANTÁL. Destiny of urban brownfields: spatial patterns and perceived consequences of post-socialistic deindustrialization. Transylvanian Review of Administrative Sciences. Cluj-Napoca: Babes-Bolyai University, roč. 10, 41E, s. 109-128. ISSN 1842-2845. 2014.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Destiny of urban brownfields: spatial patterns and perceived consequences of post-socialistic deindustrialization
Název česky Osud urbánních brownfields: prostorové vzorce a vnímané následky socialistické urbanizace
Autoři KUNC, Josef (203 Česká republika, garant, domácí), Stanislav MARTINÁT (203 Česká republika), Petr TONEV (203 Česká republika, domácí) a Bohumil FRANTÁL (203 Česká republika).
Vydání Transylvanian Review of Administrative Sciences, Cluj-Napoca, Babes-Bolyai University, 2014, 1842-2845.
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 50700 5.7 Social and economic geography
Stát vydavatele Rumunsko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Impakt faktor Impact factor: 0.333
Kód RIV RIV/00216224:14560/14:00075404
Organizační jednotka Ekonomicko-správní fakulta
UT WoS 000331346700007
Klíčová slova česky brownfields; percepce; residenti; město Brno; město Ostrava; Česká republika
Klíčová slova anglicky brownfields; perception; residents; city of Brno; city of Ostrava; Czech Republic
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Daniela Marcollová, učo 111148. Změněno: 1. 4. 2015 15:03.
Anotace
Compared to Western European or North American countries with developed market economies, the formation and acceptance of brownfields in post-socialist countries was delayed by approximately 30 years. For the Central European and partly Eastern European countries, the fall of the Iron Curtain and the transition after 1989 from a planned and state-controlled economy towards a market economy was unique for its time consistency. Yet it was also specific for the distinct statuses of main sectors of national economy of individual countries, which got hugely manifested during the formation of spatial and functional connections concerning the problems of brownfields of all types (post-industrial, post-agricultural, post-military, etc.). In the Czech Republic, there is a long history of industry; from the middle of the 19th century (the boom of the Industrial Revolution), it was regarded the most industrially developed country of Central and Eastern Europe. The massive deindustrialization of the 1990s caused increased concentrations of brownfield localities, with the local people and public administration becoming more familiar with them, and it also led to initial efforts for their systematic regeneration. The cities of Brno and Ostrava (Czech Republic), as well as other big cities in the Central European area, are typical for their finished intensive process of deindustrialization. Yet regarding their economic preferences, and thus the existence of brownfields there, they are highly distinct – in Brno there are more textile and engineering companies together with military and agricultural facilities; in Ostrava abandoned coal mining and metallurgical industry sites prevail. From the perspective of human-geographical methods and approaches, this contribution deals both with the functional-spatial consequences of brownfield existence in urban space, as well as with the results of research focused on the perception of the given issues by the residents of Brno and Ostrava.
Anotace česky
Pro Českou republiku je charakteristická dlouhá výrobní tradice, od poloviny 19. století (rozmach průmyslové revoluce) je považována za průmyslově nejvyspělejší zemi střední a východní Evropy. Především, ale nejen, masivní deindustrializace v 90. letech 20. století, znamenala postupnou koncentraci lokalit brownfields, povědomí o jejich existence u místních obyvatel a veřejné správy, ale i první snahy o jejich systematickou regeneraci. Města Brno a Ostrava (Česká republika), podobně jako řada dalších velkých měst ve středoevropském prostoru, jsou typická proběhnuvším intenzivním procesem deindustrializace. Přesto jsou z pohledu preference ekonomických aktivit a tedy i existence brownfields typově velmi odlišná – Brno má vice subjektů textilního a strojírenského průmyslu, ale i vojenské a zemědělské lokality, v Ostravě dominují opuštěné areály po těžbě uhlí a hutnictví železa. Příspěvek se, z pohledu humánně-geografických metod a přístupů, zabývá jak funkčně-prostorovými konsekvencemi existence brownfields v urbánním prostředí, tak výsledky výzkumu zaměřeného na percepci dané problematiky obyvateli Brna a Ostravy. Vlastní výzkum se snaží prokázat, jak vybrané skupiny respondentů vnímají a hodnotí problematiku brownfields z jejich každodenní zkušenosti.
Návaznosti
MUNI/A/0768/2013, interní kód MUNázev: Teoreticko-metodologická východiska regionálního hodnocení rozvojových projektů a jejich verifikace na vybraných příkladech (Akronym: TMVRKRPVVPMVJKPTVZVK-24356879-213465789KresEsfMuBr)
Investor: Masarykova univerzita, Teoreticko-metodologická východiska regionálního hodnocení rozvojových projektů a jejich verifikace na vybraných příkladech, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 20. 4. 2024 01:28