Měření krevního tlaku automatickým oscilometrickým neinvazivním měřičem

PLUHÁČEK, Zdeněk, Radka ŠTĚPÁNOVÁ a Jindřich FIALA. Měření krevního tlaku automatickým oscilometrickým neinvazivním měřičem. In 58. Studentská vědecká konference LF MU. 2014. ISBN 978-80-210-6820-9.

Základní údaje

• Originální název: Měření krevního tlaku automatickým oscilometrickým neinvazivním měřičem
• Název česky: Měření krevního tlaku automatickým oscilometrickým neinvazivním měřičem
• Název anglicky: Blood pressure measurment using automatic non-invasive oscilometric measuring device
• Autoři: PLUHÁČEK, Zdeněk, Radka ŠTĚPÁNOVÁ a Jindřich FIALA.
• Vydání: 58. Studentská vědecká konference LF MU, 2014.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 20600 2.6 Medical engineering
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• ISBN: 978-80-210-6820-9

Anotace

Arteriální krevní tlak (TK) je v ordinaci lékaře dle platných doporučení European Society od Cardiology a European Society of Hypertension (ESC/ESH) stanovován na základě měření TK pomocí sfygmomanometru auskultační Korotkovovou metodou nebo semiautomatickým monitorem TK. U některých osob ovšem přítomnost vyšetřujícího způsobí nadhodnocení TK (tzv. efekt bílého pláště). K eliminaci efektu bíleho pláště je využíváno 24h monitorování TK, nově také neinvazivního automaticky opakovaného oscilometrického měření TK (AOM) bez interakce vyšetřujícího při měření. Za hypertenzi je při vyšetření AOM považován TK > 135/85 (podobně jako u 24h monitorování TK). Srovnali jsme výsledky měření TK auskultační a automatickou oscilometrickou metodou. V rámci průřezové populační studie monitorující rizikové faktory kardiovaskulárních chorob u osob ve městě Brně "Kardiovize 2030" jsme vyšetřili 1101 osob (47% muži) ve věku 25-65 let (47.3± 11.4). Auskultační vyšetření TK prováděla dle platných doporučení ESC/ESH edukovaná sestra pomocí sfygmomanometru třikrát vsedě, poté co vyšetřovná osoba setrvala nejméně 10 minut v klidu na židli. Vyšetření AOM bylo provedeno pomocí automatického oscilometického měřiče TK v tiché místnosti bez interakce vyšetřujícího pětkrát v intervalu 1 minuty, poté co osoba setrvala nejméně 10 minut v klidu na židli. Všechny osoby byly podrobeny oběma měřením. Průměr z 2. a 3. auskultačního měření byl srovnán s průměrem z 5 konsekutivních měření na AOM. Dle klasifikace ESC/ESH pro měření TK v ordinaci měly vyšetřované osoby následjící TK: 22,3% resp. 42,1% optimální TK, 26,1% resp. 21,3% normální TK, 18,3% resp. 16,1% vyšší normální TK, 16,9% resp 11,0% hypertenzi I, 5,4% resp. 3,5% hypertenzi II, 0,8% resp. 0,5% hypertenzi III a izolovanou syst. hypertenzi 10,1% resp 5,5% při měření auskulačně, resp. pomocí AOM. Je zřejmé, že měření AOM, tedy bez přítomnosti vyšetřujícího naměřilo u více než třetiny osob optimální krevní tlak. Tento jev lze připsat právě absenci rušivých vlivů. Dále to vypovídá o nesmyslnosti hodnocení AOM dle standardní klasifikace ESC/ESH na což by mělo být pamatováno zejména tehdy, bude-li měření pomocí AOM masově využíváno v klinické praxi, aby nebyla arteriální hypertenze poddiagnostikována a podléčena. Při použití správných cut-off hodnot pro stanovení hypertenze, tedy TK >140/90 pro auskultační vyš a TK>135/85 pro AOM, bylo dle auskultačního vyš ve skupině 33,2% hypertoniků a dle AOM 32,6% hypertoniků. Takto blízké hodnoty hovoří spíše proti tomu, že přístroje AOM všeobecně podhodnocují TK, jak se někteří autoři domnívají. Při použití správných cut-off hodnot pro stanovení hypertenze jsme zjistili oběma metodami měření TK srovnatelné procento hypertoniků v daném souboru osob. Měření TK automatickou oscilometrickou metodou - pokud jsou hodnoty TK hodnoceny podle kategoríi ESC/ESH - vede k nesprávné klasifikaci hypertenze.