V originále
Cílem studie je porovnání dvou protichůdných stanovisek o možnosti literatury jako zdroje poznání. Kognitivismus hovoří o hodnotě uměleckého díla v přímé úměře k míře poznání, kterou přináší. Jaký druh nové znalosti však mohou literární díla poskytnout? Představujeme krátce dva klíčové argumenty tohoto sporu – Grahamův o kognitivní hodnotě umění a Stolnitzův o kognitivní trivialitě umění.
In English
The goal of the paper is to reconsider two incompatible stances on a possible cognitive gain from belles-lettres stories. Cognitivism is based on the fundamental state that a value of work of art is proportional to the degree of knowledge it brings. It is presupposed that a reader´s mental state before reading such stories is, in a way, poorer then thereafter. What kind of properties does such cognitive gain have? Is it a moral piece of knowledge? Or is it a piece of knowledge at all? A role of truth is mentioned. Two pros et cons arguments – namely Graham's (argument about the cognitive value of the arts) and Stolnitz's ones (argument about cognitive triviality of art) – are briefly examined. In the last part, a natural view of a literary cognitive gain is offered.