CHRASTINA, Jan, Zdeněk NOVÁK, Marek BALÁŽ, Ivo ŘÍHA, Dušan HRABOVSKÝ a Milan BRÁZDIL. Méně obvyklé indikace hluboké mozkové stimulace. CESKA A SLOVENSKA NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE. Praha: Ambit Media a.s., 2014, roč. 77, č. 3, s. 302-307. ISSN 1210-7859.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Méně obvyklé indikace hluboké mozkové stimulace
Název anglicky Less Common Indications of Deep Brain Stimulation
Autoři CHRASTINA, Jan (203 Česká republika, garant, domácí), Zdeněk NOVÁK (203 Česká republika, domácí), Marek BALÁŽ (703 Slovensko, domácí), Ivo ŘÍHA (203 Česká republika, domácí), Dušan HRABOVSKÝ (703 Slovensko, domácí) a Milan BRÁZDIL (203 Česká republika, domácí).
Vydání CESKA A SLOVENSKA NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE, Praha, Ambit Media a.s. 2014, 1210-7859.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Impakt faktor Impact factor: 0.165
Kód RIV RIV/00216224:14740/14:00075901
Organizační jednotka Středoevropský technologický institut
UT WoS 000336563200005
Klíčová slova česky hluboká mozková stimulace; agresivita; mentální anorexie; obezita; vegetativní stav; Alzheimerova choroba; drogová závislost
Klíčová slova anglicky deep brain stimulation; aggresiveness; anorexia nervosa; obesity; vegetative state; Alzheimer disease; drug addication
Štítky EL OK, kontrola MP, MP, podil, RIV, rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Martina Prášilová, učo 342282. Změněno: 12. 3. 2015 07:16.
Anotace
V současnosti je hluboká mozková stimulace nejčastěji indikována u poruchy pohybu, především pozdní hybné komplikace Parkinsonovy choroby a také u nemocných s dystonií a esenciálním třesem. Literární data popisují pozitivní výsledky hluboké mozkové stimulace i u vybraných nemocných s farmakorezistentní epilepsií a chronickou bolestí. Nadějné výsledky přináší stereotaktická neurostimulace též u vybraných nemocných s některými refrakterními psychiatrickými onemocněními, jako je například farmakologicky nekontrolovatelná deprese a obsedantně kompulzivní porucha. Hluboká mozková stimulace byla ovšem také vzácně využita pro léčbu nemocných s jinými závažnými refrakterními postiženími, jako je nekontrolovatelná agresivita, poruchy příjmu potravy, morbidní obezita, u nemocných ve vegetativním stavu, s Alzheimerovou chorobou, drogovou a alkoholovou závislostí. Cílem sdělení je shrnutí těchto neobvyklých indikací hluboké mozkové stimulace, uvést základní poznatky o cílových strukturách výkonů, podat přehled dostupných klinických zkušeností, zvážit chirurgické aspekty výkonu a stručně nastínit perspektivu dalšího užití hluboké mozkové stimulace u nemocných s uvedenými závažnými poruchami.
Anotace anglicky
The most common indications for deep brain stimulation are movement disorders, mainly late motor complications of Parkinson’s disease and also dystonia and essential tremor. Literature also provide positive results of deep brain stimulation in selected patients with intractable epilepsy and refractory pain. The results of deep brain stimulation in selected patients with some refractory psychiatric disorders (e. g. treatment resistant depression and obsessive compulsive disorder) are encouraging. Deep brain stimulation was also used in small cohorts of patients with various serious refractory disorders, such as uncontrollable aggresiveness, eating disorders, morbid obesity, vegetative state, Alzheimer disesase, drug and alkohol addiction. The papers aims to present an overview of these less frequent indication for deep brain stimulation, basic data about stimulation target structures, description of the clinical data available so far, practical surgical considerations and a short prospective of further use of deep brain stimulation in patients suffering from the above listed serious functional problems.
Návaznosti
ED1.1.00/02.0068, projekt VaVNázev: CEITEC - central european institute of technology
VytisknoutZobrazeno: 28. 6. 2022 11:12