u 2013

Změny v dojížďce za prací v období transformace : komparace lokálních trhů práce

TONEV, Petr

Basic information

Original name

Změny v dojížďce za prací v období transformace : komparace lokálních trhů práce

Name (in English)

Changes in travel to work during the period of economic transformation : comparison of local labour market areas

Authors

Edition

Brno, 122 pp. Disertační práce, 2013

Publisher

PřF MU Brno

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Účelové publikace

Field of Study

Earth magnetism, geodesy, geography

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Economics and Administration

Keywords (in Czech)

dojížďka, regionalizační algoritmus, funkční region, dojížďkový region, lokální trh práce, Česká republika, období transformace

Keywords in English

commuting, regionalization algorithm, functional regions, travel-to-work areas, local labour market area, Czech Republic, transformation period
Změněno: 6/7/2014 22:10, Mgr. Petr Tonev, Ph.D.

Abstract

V originále

Předkládaná disertační práce se zabývá změnami v prostorové organizaci denní dojížďky za prací v České republice v období transformace. Vstupními daty analýzy jsou údaje o dojížďce za prací ze SLDB 1991 a 2001, které byly na velmi podrobné úrovni očištěny od vlivu administrativních a metodických změn (definice ekonomicky aktivního obyvatelstva apod.) tak, aby byly v maximální míře srovnatelné. Pro srovnání rozdílů v prostorové organizaci dojížďky byly pro oba porovnávané časové horizonty vymezeny funkční regiony, tzv. lokální trhy práce (local labour market areas). Na rozdíl od předchozí dlouhodobé praxe v České republice, která při regionalizaci dojížďky preferovala poměrně jednoduchou deduktivní metodu, byla k jejich vymezení zvolena zjednodušená a upravená varianta algoritmu CURDS (Coombes et al. 1986), který je již od 80. let 20. století používán v Británii, postupně byl aplikován i v řadě dalších zemí a mimo jiné i Eurostatem byl označen za standard v této oblasti. Oproti předchozím studiím věnovaným období transformace (Hampl 2005 a Sýkora a Mulíček 2009), byla analyzována pouze denní dojížďka za prací. Aplikací této metody bylo při srovnatelných parametrech pro rok 1991 vymezeno 198 a pro rok 2001 celkem 193 lokálních trhů práce - 11 mikroregionů z původního počtu zaniklo a 6 nových vzniklo. U většiny ostatních mikroregionů sice došlo ke změnám v jejich vymezení, zpravidla přímo souvisejícím s úspěšností transformace lokální/regionální ekonomiky, ale celkově lze tyto změny hodnotit jako relativně málo významné a prostorovou organizaci denní dojížďky v období transformace považovat za poměrně stabilní. Komparace lokálních trhů práce dále prokázala rostoucí dojížďkové vzdálenosti, které se projevují nižší uzavřeností mikroregionů a potvrdila závěry předchozích studií ohledně koncentračních tendencí - posilování významu silných regionů, oslabování menších. Při udržení těchto trendů tak lze očekávat další snižování počtu lokálních trhů práce, což je v souladu s vývojem jiných vyspělých ekonomik. I když ne vždy jsou metody zavedené v jednom prostředí bez problému přenositelné do jiného, aplikace upravené a zjednodušené varianty algoritmu CURDS poskytuje i v relativně specifických podmínkách českého sídelního systému geograficky relevantní výsledky a může tak rozšířit metodický aparát, používaný při regionálních analýzách českého území. Díky poměrně vysoké citlivosti na nepřirozené odchylky v používaných datech, jej lze také využít ke korekci zdrojových údajů a tím i dosažení přesnějších výsledků.

In English

This dissertation deals with changes in a spatial organisation of daily travel-to-work in the Czech Republic during the period of transformation. The data on travel-to-work from the 1991 and 2001 censuses were entered into the analysis and they were refined at a very detailed resolution with respect to the influence of administrative and methodical changes (definition of economically active population etc.) so that they were maximally comparable. Functional regions, so called local labour market areas) were delineated for both compared time horizons in order to capture changes in the spatial organisation of travel-to-work flows. Unlike the preceding long-lasting practice in the Czech Republic that had favoured relatively simple deductive approach for regionalisation of travel-to-work a simplified and adjusted variant of the CURDS algorithm (Coombes et al. 1986) was employed. It had been used in Britain since the 1980s and successively in a number of other countries and it was acknowledged by Eurostat as a standard in this field. Unlike the preceding studies concerned with the period of transformation (Hampl 2005 and Sýkora and Mulíček 2009) only daily travel-to-work flows were analysed. The application of the method with comparable parameters produced 198 local labour market areas for 1991 and 193 for 2001 – 11 areas out of the original count were dissolved and 6 new were identified. Most remaining areas did in fact change in their delineation, particularly in relation to the success in transformation of local/regional economy, but generally these changes were relatively little important and the spatial organisation of daily travel-to-work flows during the period of transformation can be considered as relatively stable. The comparison of local labour market areas proved also an increasing commuting distance, which is shown in lower self-containment of the areas and it also confirmed the findings of the preceding studies regarding the concentration tendencies – increasing importance of strong regions and decreasing importance of smaller regions. Keeping this trends going on further decrease in a number of local labour market areas can be expected, which is in accordance with development of other advanced economies. Even if not always are the methods introduced in a particular environment transferable to another without problems, the application of the adjusted and simplified variant of the CURDS algorithm provides geographically relevant results even in relatively specific conditions of the Czech settlement system and it can extend methodological apparatus used in regional analyses of the Czech territory. Thanks to relatively high sensitivity to unnatural deviations in the data used it can be applied for corrections of source data and for achieving more precise results.