Krasové jevy v horninách bělohorského souvrství (turon, česká křídová pánev) z lomu Březinka u Letovic

KUMPAN, Tomáš and Jan VÍT. Krasové jevy v horninách bělohorského souvrství (turon, česká křídová pánev) z lomu Březinka u Letovic (Carstic features in rocks of the Bílá Hora Formation (Turonian, Bohemian Cretaceous Basin) from the Březinka quarry near Letovice). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Brno: Masarykova univerzita, 2014, vol. 2014, No 1, p. 21-23. ISSN 1212-6209.

Basic information

• Original name: Krasové jevy v horninách bělohorského souvrství (turon, česká křídová pánev) z lomu Březinka u Letovic
• Name (in English): Carstic features in rocks of the Bílá Hora Formation (Turonian, Bohemian Cretaceous Basin) from the Březinka quarry near Letovice
• Authors: KUMPAN, Tomáš and Jan VÍT.
• Edition: Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno, Masarykova univerzita, 2014, 1212-6209.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 10500 1.5. Earth and related environmental sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Organization unit: Faculty of Science
• Keywords in English: Bohemian Cretaceous Basin;Orlice-Žďár development;kartsology;speleothemes
• Tags: Reviewed

Abstract

Při geologickém mapování křídových sedimentů v okolí Letovic v říjnu 2013 byl v lomu Březinka u Březové nad Svitavou objeven nový drobný výskyt krasových útvarů, jejichž předběžný popis je cílem této krátké zprávy. Ačkoliv jde o prostorově velmi malou lokalitu, bylo zjištěno poměrně pestré spektrum autochtonních krasových výplní, vázaných na primární dutiny v brekcii a dále také na dutiny, které mají korozní charakter. Velmi zajímavý je výskyt koncentrických paprsčitých jehlicovitých agregátů krystalků CaCO3 o velikosti 0,5 – 1,5 cm, které se vykytují v primárních puklinách. Sintrové povlaky, jejichž mocnost kolísá mezi 0,2 -1 cm, představují nejběžnější krasový jev a jsou vázány především na korozní typy dutin. V nich jsou dále přítomné bradavičnaté sintry a méně časté sintrové náteky, někdy až charakteru záclon na koncích přecházející v brčkovité stalaktity. Původní délku stalaktitů nelze přesně odhadnout, ale patrně se pohybovala jistě v řádu prvních centimetrů až decimetrů. Při srovnání s dalšími výskyty sekundárních karbonátů známých z hornin české křídové pánve je zajímavá přítomnost většího množství typů speleotém a jejich “klasický tvar“. K otázce stáří útvarů se lze jen těžce vyjádřit, ale koncentrické jehlicovité agregáty tvořené drobnými krystaly CaCO3 (kalcit/aragonit?) a vázané spíše na dutiny brekcií, lze považovat za starší než sintrové útvary, které se vyskytují v dutinách korozního charakteru.

Abstract (in English)

Pseudokarstic features are common in clastic sediments at many places of the Bohemian Cretaceous Basin. Occurrences of karstic features which are naturally linked to calcareous sediments are less usual or rather rare. Probably the most extended is the tiny-scale Miskovice Karst near Kutná Hora, where macroforms occur. In the Bohemian Paradise were documented karstic features of lesser extent in pseudokarstic caves and known are as well from the Tichá Orlice and Svitava rivers valleys. Small-sized occurrence of karstic phenomena were found during recent mapping works in the surrounding of Letovice (W Moravia) in the Březinka quarry near Březová n. S. just above the base of the Early Turonian Bílá Hora Formation. The karstic features are of a speleotheme character and are represented mainly by sinter crusts, tubercular sinters, concentric spheroidal aggregates and straws. The occurrence of concentric aggregates is connected with primary breccia cavities and, on the other hand, a rest of the karstic features occurs mainly in the cavities of corrosive character. Based on such observation we preliminary interpret the genesis of the secondary carbonate in two distinct phases. A crystallization of the concentric aggregates was connected with primary cavities environment which were probably restricted to exogenous influences. Sinters, straws and other karstic features were generated during a second phase, characterized by influence of normal exogenous karstic processes.