Hypertenze je často spojována se zvýšenou aktivitou sympatiku. Proto se u pacientů s rezistentní hypertenze začala používat experimentální intervenční léčba – ablace renálních nervů (RDN). Cílem práce se bylo dozvědět, zda u pacientů po RDN nalezneme změny cévního řečiště, BRS, variability krevního tlaku a srdeční frekvence. Vyšetření se zúčastnilo 9 pacientů s rezistentní hypertenzí (RH; 44-71 let) a 9 kontrol (Ko; 44-69 let). Sedm pacientů byli vyšetřeni jak před (do-RDN), tak i 6 měsíců po zákroku (po-RDN). U všech byl změřen kontinuální neinvazivní 5-ti minutový záznam krevního tlaku fotopletysmografickou metodou (frekvence dýchání 0,33Hz) a byla změřena tloušťka intimy-medie karotické tepny (IMT) ultrazvukem. Pomocí spektrální analýzy byly v oblasti středních (MF) a vysokých frekvencí (HF) vypočítány: normalizovaná a absolutní výkonová spektra srdeční frekvence (nRRI, aRRI) a systolického krevního tlaku (nSTK, aSTK), účinnost krátkodobé regulace krevního tlaku v MF (GainBRS) a HF (GainHF) oblasti spektra jako poměr vzájemného spektra mezi RRI s STK (Cross) a výkonového spektra STK. V porovnání s Ko měli RH pacienti signifikantně vyšší hodnoty IMT (0,6±0,15x0,9±0,07mm; p<0,01) i nižší nRRIMF (0,03±0,02x0,05±0,02n.u.; p<0,05), aRRIMF (2883,5±5163,9x7284,7±5410,3ms2/Hz; p<0,05), nSTKMF (0,017±0,009x0,06±0,04n.u.; p<0,001), aSTKMF (44,1±41,8x168,9±85,8mmHg2/Hz; p<0,01), CrossMF (0,02±0,01x0,05±0,02n.u.; p<0,001). U pacientů s RH došlo po RDN kromě poklesu STK také k vzestupu aRRIHF, na hranici významnosti byl zaznamenán vzestup směrodatné odchylky RRI a GainHF. V důsledku dlouhodobé trvající hypertenze mají pacienti s RH strukturální i funkční změny kardiovaskulárního systému. Po RDN se u hypertoniků objevilo zvýšení aktivity parasympatiku.