DRDOVÁ, Lucie. Ti druzí, mlhaví a nesourodí : význam kombinování klasických etnografických metod s virtuální etnografií pro studium postmoderních subkultur. Speculum. Bratislava: Slovenská asociácia sociálnej antropológie, 2014, roč. 6, č. 1, s. 15-24. ISSN 1337-9461.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Ti druzí, mlhaví a nesourodí : význam kombinování klasických etnografických metod s virtuální etnografií pro studium postmoderních subkultur
Název česky Ti druzí, mlhaví a nesourodí : význam kombinování klasických etnografických metod s virtuální etnografií pro studium postmoderních subkultur
Název anglicky The Others, Foggy and Rambling : the importance of combining classic ethnographic methods with virtual ethnography for studying postmodern subcultures
Autoři DRDOVÁ, Lucie (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Speculum, Bratislava, Slovenská asociácia sociálnej antropológie, 2014, 1337-9461.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 50000 5. Social Sciences
Stát vydavatele Slovensko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Kód RIV RIV/00216224:14230/14:00077034
Organizační jednotka Fakulta sociálních studií
Klíčová slova česky subkultura postmoderní subkultura etnografie metodologie virtuální etnografie digitální etnografie
Klíčová slova anglicky subculture postmodern subculture ethnography methodology virtual ethnography digital ethnography
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Ing. Alena Raisová, učo 36962. Změněno: 28. 4. 2015 15:52.
Anotace
Tradiční pojetí subkultury jako skupiny lidí, signifikantně se lišících od ostatních a sdílejících společný problém, zájem nebo proceduru nemusí být vždy plně dostačující pro zkoumání současných identitně parciálních subkultur mládeže. Novější směry subkulturních studií přicházejí s konceptem postmoderní subkultury, ve kterém jsou její členové bez vyhraněné třídní příslušnosti a tyto skupiny mají zároveň vysoce rozvinutý individualismus a jsou značně fragmentarizovány. Příspěvek se snaží reflektovat, zda se tento přesun zkoumaného subjektu od uzavřené skupiny jedinců k fluidnímu seskupení individualit odráží na aplikovatelnosti tradiční etnografické metody. S použitím praktických příkladů ze subkulturního etnografického výzkumu nastíním problematiku vytváření a uchovávání subkulturního kapitálu v prostoru mezi osobním setkáváním a virtuálním prostředím a aplikovatelnost kombinovaných metod etnografie ve své klasické podobě a nových metod etnografie virtuálního prostředí na studium současných subkultur.
Anotace anglicky
The traditional concept of a subculture as a group of people which differ significantly from other people and share a common problem, interest or procedure may not always be fully sufficient for the study of contemporary youth subcultures´ partial identities. Newer directions of subcultural studies come up with the concept of postmodern subculture in which its members are without a common class position and these groups have also highly developed individualism and are highly fragmented. This paper aims to reflect whether this shift in the researched subject from a closed group to fluidized grouping of individuals could be reflected in the applicability of traditional ethnographic methods. With practical examples from a subcultural ethnographical research I outline the issues of creation and preservation of subcultural capital in the space between personal encounters and virtual environments and the applicability of combined methods of ethnography in its classical form and new methods of ethnography of virtual environment in the study of comtemporary subcultures.
VytisknoutZobrazeno: 1. 7. 2022 06:11