Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1204934, author = {Štourač, Petr and Bláha, Jan and Nosková, Pavlína and Klozová, Radka and Seidlová, Dagmar and Jarkovský, Jiří and Zelinková, Hana}, article_location = {Praha}, article_number = {5}, keywords = {postpartum anesthesia; airway management; anaesthetic agent}, language = {cze}, issn = {1214-2158}, journal = {Anesteziologie a intenzivní medicína}, title = {Časná poporodní anestezie z pohledu studie OBAAMA-CZ – prospektivní observační studie.}, volume = {25}, year = {2014} }
TY - JOUR ID - 1204934 AU - Štourač, Petr - Bláha, Jan - Nosková, Pavlína - Klozová, Radka - Seidlová, Dagmar - Jarkovský, Jiří - Zelinková, Hana PY - 2014 TI - Časná poporodní anestezie z pohledu studie OBAAMA-CZ – prospektivní observační studie. JF - Anesteziologie a intenzivní medicína VL - 25 IS - 5 SP - 341-347 EP - 341-347 PB - Česká lékařská společnost J.E. Purkyně SN - 12142158 KW - postpartum anesthesia KW - airway management KW - anaesthetic agent N2 - Cíl studie: Cílem této národní observační studie bylo zjistit aktuální anesteziologickou praxi pro výkony v časném poporodním období v České republice (ČR). Typ studie: prospektivní observační národní. Pracoviště: 49 pracovišť v ČR poskytujících anestezii v peripartálním období. Materiál a metoda: Se souhlasem Etické komise jsme oslovili všech 97 pracovišť poskytujících anestezii v peripartálním období v České republice s cílem zachytit všechny případy podání anestezie v peripartálním období v listopadu 2011. Data byla zadávána do elektronického záznamu s dvěma částmi (Demografie 2010 a Podání anestezie) v databázi TrialDB (na základě software Yale University upraveno IBA MU, Česká republika). Data byla popsána deskriptivně s použitím software Statistica 10. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 49 center podávajících anestezii v peripartálním období (50,5% v ČR) s 1940 případy. Z toho bylo 142 (7,3 %) případů podání anestezie v časném poporodním období. Ve 26 případech (18,3 %) následoval výkon po předchozí epidurální analgezii a ve 4 případech po anestezii pro císařský řez (2,8%). Nejčastějším výkonem pak byla manuální lýza (106, 74,6 %) následovaná revizí děložní dutiny po porodu (56, 39,4 %) a ošetřením rozsáhlého porodního poranění (47, 33,1 %). Nejčastějším typem anestezie byla celková (131, 92,3 %), ve zbývajících případech byla podána epidurální anestezie (11, 7,7 %). Ve všech případech epidurální anestezie byl již zaveden epidurální katétr pro epidurální analgezii či pro epidurální anestezii u císařského řezu. Zajištění dýchacích cest bylo většinou obličejovou maskou (88, 67,2 %) nebo orotracheální intubací (27, 20,6 %). V případě intubace bylo většinou postupováno bleskovým úvodem (24, 88,9 %) s aplikací Sellickova hmatu (15, 55,6 %). V těchto případech byl použit sukcinylcholinjodid pro svalovou relaxaci. Závěr: V České republice převládá užití celkové anestezie u výkonů v časném poporodním období s obličejovou maskou a propofolem. ER -
ŠTOURAČ, Petr, Jan BLÁHA, Pavlína NOSKOVÁ, Radka KLOZOVÁ, Dagmar SEIDLOVÁ, Jiří JARKOVSKÝ a Hana ZELINKOVÁ. Časná poporodní anestezie z pohledu studie OBAAMA-CZ – prospektivní observační studie. \textit{Anesteziologie a intenzivní medicína}. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2014, roč.~25, č.~5, s.~341-347. ISSN~1214-2158.
|