Chirurgická léčba hydrocefalu

VYBÍHAL, Václav. Chirurgická léčba hydrocefalu (Surgical Treatment of Hydrocephalus). Česká a Slovenská neurologie a neurochirurgie. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2014, vol. 77, No 1, p. 7-21. ISSN 1210-7859.

Basic information

• Original name: Chirurgická léčba hydrocefalu
• Name (in English): Surgical Treatment of Hydrocephalus
• Authors: VYBÍHAL, Václav (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Česká a Slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2014, 1210-7859.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 30000 3. Medical and Health Sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Impact factor: Impact factor: 0.165
• RIV identification code: RIV/00216224:14110/14:00077272
• Organization unit: Faculty of Medicine
• UT WoS: 000331010400001
• Keywords (in Czech): hydrocefalus; shunt; ventrikuloperitoneální shunt; ventrikuloatriální shunt; lumboperitoneální shunt; endoskopie; endoskopická ventrikulostomie třetí komory
• Keywords in English: hydrocephalus; shunt; ventriculoperitoneal shunt; ventriculoatrial shunt ; lumboperitoneal shunt; endoscopy; endoscopic third ventriculostomy
• Tags: EL OK
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Hydrocefalus je onemocnění vzniklé na podkladě poruchy tvorby, cirkulace nebo resorpce mozkomíšního moku. Vzniká z příčin vrozených či získaných, ke kterým patří krvácení, zánět, trauma nebo nádor. Klinické projevy závisí na věku, typu a rychlosti vzniku hydrocefalu. Ze zobrazovacích metod se v diagnostice hydrocefalu používá výpočetní tomografie, magnetická rezonance a ultrazvuk u dětí s neuzavřenou velkou fontanelou. Zlatý standard v terapii hydrocefalu je chirurgická léčba. Nejčastěji prováděný výkon je zkratová operace. Preferují se ventrikuloperitoneální shunty vzhledem k méně závažným komplikacím, které jsou technicky dobře řešitelné. Pokud není možné derivovat mozkomíšní mok do břišní dutiny, implantují se ventrikuloatriální shunty. Zkratové operace jsou však zatíženy vysokým procentem nutných operačních revizí. Endoskopické operace mají malé procento komplikací a nejsou spojeny s implantací cizorodého materiálu. Nelze je ale použít u všech typů hydrocefalu. Indikují se především u obstrukčního hydrocefalu, ale i u některých druhů komunikujícího hydrocefalu. Zde bývá ale úspěšnost nižší.

Abstract (in English)

Hydrocephalus is a disease developing as a result of failure in production, circulation or resorption of the cerebrospinal fluid. It develops due to congenital or acquired causes, including bleeding, inflammation, injury or tumour. Clinical symptoms depend on age, type and speed of development of hydrocephalus. Computed tomography, magnetic resonance and ultrasound in children with open anterior fontanel are used to diagnose hydrocephalus. Surgical therapy is a gold standard for the treatment of hydrocephalus. Shunt surgeries are performed more frequently than other types of surgical interventions. Ventriculoperitoneal shunts are preferred due to less serious complications that are easy to repair. Ventriculoatrial shunts are implanted when it is not possible to drain cerebrospinal fluid into the abdominal cavity. The need for multiple surgical revisions makes shunt surgery difficult. Endoscopic operations have a low complication rate and do not require implantation of a foreign material. However, endoscopic operations are not suitable in all types of hydrocephalus. They are mainly indicated in obstructive hydrocephalus, although they can also be used in some types of communicating hydrocephalus. In these instances, however, success rate is lower.