Funkce vlastních jmen ve Škvoreckého Miráklu

CHOCHOLATÝ, Miroslav. Funkce vlastních jmen ve Škvoreckého Miráklu. In Eva Minářová, Dagmar Sochorová, Jitka Zítková. Vlastní jména v textech a kontextech. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. s. 170-175. ISBN 978-80-210-6631-1. 2014.

Základní údaje

• Originální název: Funkce vlastních jmen ve Škvoreckého Miráklu
• Název česky: Funkce vlastních jmen ve Škvoreckého Miráklu
• Název anglicky: Function of character names in Josef Škvoreckys novel Mirákl
• Autoři: CHOCHOLATÝ, Miroslav (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Brno, Vlastní jména v textech a kontextech, od s. 170-175, 6 s. 2014.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14410/14:00077478
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• ISBN: 978-80-210-6631-1
• Klíčová slova česky: literární postava; román; funkce vlastních jmen; Josef Škvorecký; přezdívková a posměšná vlastní jména
• Klíčová slova anglicky: literary character; novel; function of proper names; Josef Škvorecký; nicknames and ridiculous proper names
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Kapitola přináší pohled na způsoby pojmenování postav v románu Josefa Škvoreckého Mirákl. V románu se vedle fiktivních postav objevují také postavy historické. Tyto postavy jsou pojmenovány buď přímo, nebo svou funkcí, nebo jsou karikovány na principu zvukové či sémantické podobnosti. Některá jména fiktivních postav jsou pečlivě volena tak, aby asociovala známé předlohy postav reálných. Pokud vlastní jména postav nemají aluzívně odkazovat k reálné postavě, fungují často jako prostředek charakterizace postavy. Tuto funkci plní převážně příjmení postav. Škvorecký za tímto účelem záměrně vybírá příjmení ne zcela běžná až atypická.

Anotace anglicky

The chapter brings an insight into the ways Josef Škvorecký used in naming characters of his novel Mirákl. Besides fictitious characters also historical characters appear in the novel. These characters are named either directly or through their function or using a caricature based on phonemic or semantic similarities. Some names of fictitious characters are carefully chosen to bring about associations with a real, wellknown character. If proper names do not allude to real characters, they are often used as a means of characterisation. This holds true especially about surnames. For this purpose Škvorecký intentionally choses unusual or even atypical surnames.