V originále
Syndrom karpálního tunelu je nejčastější mononeuropatií a zároveň nejčastější nemocí z povolání, se kterou se může lékař ve své praxi setkat. Jde o kompresivní neuropatii v oblasti zápěstí, které vzniká vlivem dlouhodobého, nadměrného a jednostranného přetěžování ruky a zápěstí, vlivem vibrací s přenosem na ruce, nebo k němu vedou onemocnění, jako je diabetes mellitus či tyreopatie. Subjektivně se nejčastěji projevuje paresteziemi/dysesteziemi 1. až 4. prstu a objektivně atrofií vnější porce thenaru. Postižení se kvantifikuje pomocí elektromyografie. Středně těžký stupeň onemocnění je hranicí, která spolurozhoduje o konzervativním versus operačním postupu a tento stupeň je vyžadován k uznání nemoci z povolání. Cílem tohoto krátkého článku je podat základní praktické informace o syndromu karpálního tunelu se zaměřením na jeho profesionální příčinu.
In English
Carpal tunnel syndrome is the most common mononeuropathy and the most common occupational disease the physicians can encounter in their practice. It is a compressive neuropathy in the wrist that occurs as a result of long-term, excessive and unilateral overload of the hand and wrist, due to vibration transmission to the hand or that is caused by diseases such as diabetes mellitus or thyroid disease. Clinically, this disease is most often characterized by paresthesia/dysesthesia of fingers 1 to 4 and by thenar atrophy. Electromygraphy is used to quantify the disability. Moderate degree of the disease is a boundary that determines the conservative versus surgical approach and this level is also required for the condition to be recognized as an occupational disease. The aim of the article is to provide elementary practical information on the carpal tunnel syndrome with a focus on its occupational cause.