V originále
V příspěvku se soustřeďujeme na mezigenerační učení v komunitě. Hlavní výzkumnou otázkou je „co a jak se vzájemně učí příslušníci různých generací a jaké mají příležitosti k vzájemnému učení v prostředí komunit a komunitního vzdělávání“. Hlavní výzkumná otázka je zarámována tématy mezigenerační spolupráce, sdílení, vztahů a vzájemné podpory. Teoretickými východisky jsou pro nás dva koncepty: koncept celoživotního učení a koncept mezigeneračního učení, jež chápeme jako „postup, který si klade za cíl přivést lidi dohromady cílevědomými, vzájemně prospěšnými aktivitami, které podporují větší porozumění a respekt mezi generacemi, a mohou přispět k budování soudržnosti komunit“ (Fischer, 2008, s. 8). Právě do prostředí komunit a komunitního vzdělávání, konkrétně soustřeďujeme svoji výzkumnou pozornost na mezigenerační programy. Navrhovaný příspěvek vychází z první kvalitativní fáze čtyřletého projektu. Ta je postavena na výzkumné technice tzv. obserview, tzn. pozorování chování a následné zkoumání interpretací chování aktéry pomocí hloubkových skupinových rozhovorů. Za jednotku analýzy je zvolena situace, což je zárukou komplexního přístupu ke sledovanému jevu. Analýza dat je vedena hledáním pravidelností v situacích učení, dále potřebou zasazení situací učení do relevantních sociálních a kulturních kontextů. Účelem této kvalitativní fáze je vyčerpávající deskripce a explanace situací mezigeneračního učení v prostředí komunitních programů. Tato fáze má být opěrným bodem ke kvantitativní fázi výzkumu mezigeneračního učení. Od této kvalitativní fáze založené na výzkumné technice obserview. Očekáváme, že nám pomůže: rozšířit či zpochybnit existující teorii; stane se doplňujícím zdrojem hypotéz pro následný kvantitativní výzkum.
Anglicky
The proposed paper draws on the first, qualitative phase. It uses the obserview research technique, i.e. observation of behaviour and a follow-up examination of interpretation of the behaviour by the participants through in-depth group interviews (Kragelund, 2009). The observations as well as the follow-up interviews are guided by the lower-level research questions, listed above. The unit of analysis is "a situation", which guarantees a comprehensive approach to the phenomenon under examination (Langová, 1992). Data analysis is guided by a search for regularities in learning situations (with emphasis on behavioural sequences and conditions leading to identical or similar behaviours), by the need for putting learning situation in relevant social and cultural contexts, and, finally, by the need for finding links between observed learning processes and social status (primarily generation membership). The purpose of this qualitative phase is an exhaustive description and explanation of situations of intergenerational learning within community programmes, applying their categorization into situations with cultural, social-supportive, and educational focus. This phase will provide a starting point for further research, namely the quantitative phase of research into intergenerational learning as an underappreciated phenomenon (comp. Hendl, 2005; Miovský, 2006; Yin, 2003).