KREJČÍ, Pavel. Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky (The Serbs, the Croats, the Bosniaks and the Montenegrins and its language(s) as a University Studying Subject). Opera Slavica = Slavistické rozhledy. Brno: Masarykova univerzita, 2013, vol. 23, No 4, p. 238-245. ISSN 1211-7676.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky
Name (in English) The Serbs, the Croats, the Bosniaks and the Montenegrins and its language(s) as a University Studying Subject
Authors KREJČÍ, Pavel (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition Opera Slavica = Slavistické rozhledy, Brno, Masarykova univerzita, 2013, 1211-7676.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 60200 6.2 Languages and Literature
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
WWW Digitální knihovna FF MU
RIV identification code RIV/00216224:14210/13:00077540
Organization unit Faculty of Arts
Keywords (in Czech) srbochorvatský areál; výuka srbochorvatštiny; výuka srbštiny; výuka chorvatštiny; výuka bosenštiny a černohorštiny
Keywords in English Serbo-Croatian area; Teaching Serbo-Croatian; Teaching Serbian; Teaching Croatian; Teaching Bosnian and Montenegrin
Tags RIV - zkontrolováno, rivok, Teaching of Bosnian or Montenegrin, Teaching of Croatian, Teaching of Serbian, Teaching of Serbo-Croatian
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Changed: 10. 3. 2015 14:36.
Abstract
Rozpad Jugoslávie (1991–92) přinesl mj. i národnostní a jazykové problémy. Srbochorvatština, která byla do té doby lingvisticky i politicky jedním společným standardním jazykem Srbů, Chorvatů, Bosňáků/Muslimů a Černohorců, byla v nových samostatných republikách zaměněna lingvonymem, které korespondovalo s pojmenováním příslušného národa (chorvatština, srbština, o něco později bosenština a černohorština). Politická podpora samostatnosti a jedinečnosti příslušných jazyků ve svých mateřských zemích bývá mnohdy doprovázena i více či méně zpolitizovaným postojem odborníků-lingvistů. Tyto dynamické změny a problémy rovněž ovlivňují koncipování filologických oborů zaměřených na jmenované jazyky a národy. Klíčovou otázkou dle našeho názoru je, zda má smysl pokračovat v koncepci tzv. národních filologií, anebo zda by nebyla praktičtější nějaká varianta areálově koncipovaného oboru. Oba přístupy mají svá pozitiva i negativa.
Abstract (in English)
The collapse of the Yugoslav state (1991–92) also affected national and linguistic issues. Serbo-Croatian language, which was until then, linguistically and politically, the only common language of the Serbs, Croats, Montenegrins and Muslims (Bosniaks later), was replaced in the successor republics by language with the corresponding ethnic glottonym (Croatian, Serbian and later Bosnian and Montenegrin language). Political support for the autonomy and uniqueness of these languages in their respective countries, however, faces an ambiguous acceptance by professionals-linguists. This ambiguity is reflected in the long-term problems with the concept of teaching of the so called national philologies. The crucial question is, in our opinion, if to continue the current national-oriented concept, or whether to learn toward some type of area concept. Both concepts naturally have their positives but also negatives.
PrintDisplayed: 8. 8. 2022 15:54