Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky

KREJČÍ, Pavel. Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky (The Serbs, the Croats, the Bosniaks and the Montenegrins and its language(s) as a University Studying Subject). Opera Slavica = Slavistické rozhledy. Brno: Masarykova univerzita, 2013, vol. 23, No 4, p. 238-245. ISSN 1211-7676.

Basic information

• Original name: Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky
• Name (in English): The Serbs, the Croats, the Bosniaks and the Montenegrins and its language(s) as a University Studying Subject
• Authors: KREJČÍ, Pavel (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Opera Slavica = Slavistické rozhledy, Brno, Masarykova univerzita, 2013, 1211-7676.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 60200 6.2 Languages and Literature
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: Digitální knihovna FF MU
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/13:00077540
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): srbochorvatský areál; výuka srbochorvatštiny; výuka srbštiny; výuka chorvatštiny; výuka bosenštiny a černohorštiny
• Keywords in English: Serbo-Croatian area; Teaching Serbo-Croatian; Teaching Serbian; Teaching Croatian; Teaching Bosnian and Montenegrin
• Tags: RIV - zkontrolováno, rivok, Teaching of Bosnian or Montenegrin, Teaching of Croatian, Teaching of Serbian, Teaching of Serbo-Croatian
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Rozpad Jugoslávie (1991–92) přinesl mj. i národnostní a jazykové problémy. Srbochorvatština, která byla do té doby lingvisticky i politicky jedním společným standardním jazykem Srbů, Chorvatů, Bosňáků/Muslimů a Černohorců, byla v nových samostatných republikách zaměněna lingvonymem, které korespondovalo s pojmenováním příslušného národa (chorvatština, srbština, o něco později bosenština a černohorština). Politická podpora samostatnosti a jedinečnosti příslušných jazyků ve svých mateřských zemích bývá mnohdy doprovázena i více či méně zpolitizovaným postojem odborníků-lingvistů. Tyto dynamické změny a problémy rovněž ovlivňují koncipování filologických oborů zaměřených na jmenované jazyky a národy. Klíčovou otázkou dle našeho názoru je, zda má smysl pokračovat v koncepci tzv. národních filologií, anebo zda by nebyla praktičtější nějaká varianta areálově koncipovaného oboru. Oba přístupy mají svá pozitiva i negativa.

Abstract (in English)

The collapse of the Yugoslav state (1991–92) also affected national and linguistic issues. Serbo-Croatian language, which was until then, linguistically and politically, the only common language of the Serbs, Croats, Montenegrins and Muslims (Bosniaks later), was replaced in the successor republics by language with the corresponding ethnic glottonym (Croatian, Serbian and later Bosnian and Montenegrin language). Political support for the autonomy and uniqueness of these languages in their respective countries, however, faces an ambiguous acceptance by professionals-linguists. This ambiguity is reflected in the long-term problems with the concept of teaching of the so called national philologies. The crucial question is, in our opinion, if to continue the current national-oriented concept, or whether to learn toward some type of area concept. Both concepts naturally have their positives but also negatives.