KREJČÍ, Pavel. Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky (The Serbs, the Croats, the Bosniaks and the Montenegrins and its language(s) as a University Studying Subject). Opera Slavica = Slavistické rozhledy. Brno: Masarykova univerzita, 2013, vol. 23, No 4, p. 238-245. ISSN 1211-7676. |
Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1210835, author = {Krejčí, Pavel}, article_location = {Brno}, article_number = {4}, keywords = {Serbo-Croatian area; Teaching Serbo-Croatian; Teaching Serbian; Teaching Croatian; Teaching Bosnian and Montenegrin}, language = {cze}, issn = {1211-7676}, journal = {Opera Slavica = Slavistické rozhledy}, title = {Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky}, url = {http://hdl.handle.net/11222.digilib/129030}, volume = {23}, year = {2013} }
TY - JOUR ID - 1210835 AU - Krejčí, Pavel PY - 2013 TI - Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky JF - Opera Slavica = Slavistické rozhledy VL - 23 IS - 4 SP - 238-245 EP - 238-245 PB - Masarykova univerzita SN - 12117676 KW - Serbo-Croatian area KW - Teaching Serbo-Croatian KW - Teaching Serbian KW - Teaching Croatian KW - Teaching Bosnian and Montenegrin UR - http://hdl.handle.net/11222.digilib/129030 L2 - http://hdl.handle.net/11222.digilib/129030 N2 - Rozpad Jugoslávie (1991–92) přinesl mj. i národnostní a jazykové problémy. Srbochorvatština, která byla do té doby lingvisticky i politicky jedním společným standardním jazykem Srbů, Chorvatů, Bosňáků/Muslimů a Černohorců, byla v nových samostatných republikách zaměněna lingvonymem, které korespondovalo s pojmenováním příslušného národa (chorvatština, srbština, o něco později bosenština a černohorština). Politická podpora samostatnosti a jedinečnosti příslušných jazyků ve svých mateřských zemích bývá mnohdy doprovázena i více či méně zpolitizovaným postojem odborníků-lingvistů. Tyto dynamické změny a problémy rovněž ovlivňují koncipování filologických oborů zaměřených na jmenované jazyky a národy. Klíčovou otázkou dle našeho názoru je, zda má smysl pokračovat v koncepci tzv. národních filologií, anebo zda by nebyla praktičtější nějaká varianta areálově koncipovaného oboru. Oba přístupy mají svá pozitiva i negativa. ER -
KREJČÍ, Pavel. Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky (The Serbs, the Croats, the Bosniaks and the Montenegrins and its language(s) as a University Studying Subject). \textit{Opera Slavica = Slavistické rozhledy}. Brno: Masarykova univerzita, 2013, vol.~23, No~4, p.~238-245. ISSN~1211-7676.
|